Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Pán prstenů & filozofie

78%
4 10
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Pán prstenů & filozofie Originální název: The Lord of The Rings and Philosophy

Nejnovější vydání:
XYZ - 2009
ISBN: 978-80-7388-149-8
Počet stránek: 352
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 13x v přečtených
v knihovně 8x v knihovně
k přečtení 9x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 1x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
XYZ (2009) 978-80-7388-149-8 352

Pán prstenů je epická fantastická trilogie Johna Ronalda Reuela Tolkiena volně navazující na jeho knihu Hobit. Pán prstenů patří mezi nejznámější příběhy literatury typu fantasy, někdy bývá označován přímo za zakladatelské dílo tohoto žánru. Příběh popisuje klasický konflikt dobra se zlem, zasvěcenější čtenář v něm odhalí jednoznačnou inspiraci severskými a starogermánskými ságami a mýty. Jednotlivé díly této trilogie nesou názvy: Společenstvo Prstenu, Dvě věže a Návrat krále. Dílo bylo několikrát zfilmováno, na motivy knihy také vzniklo velké množství stolních i počítačových her… Vlastně většina hrdinských příběhů dnes hledá inspiraci v Tolkienově díle…

A jak vypadá Pán prstenů z pohledu současné filosofie? O tom se dovíte vše ve výjimečně chytré a vtipné knize G. Basshama a E. Bronsona. (Založil/a: Antonín)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Steak
  20. 11. 2015, 15:51
Nikdy by mě nenapadlo srovnávat Tolkiena a Platóna a přesto jsem toto srovnání v knížce nalezla (a mnohá další). Na jednu stranu je to hezký příklad toho, jak v podstatě všechno se vším souvisí, na druhou stranu to ale působí tak, že filozofové (a další tzv. pseudovědci - což z mé strany není kritika, neboť i já studuji jednu se sociálních věd) nemají do čeho píchnout, a tak hledají svoje teorie i tam, kde nejsou. To vždycky samozřejmě záleží na interpretaci.

Ale teď přímo k té knížce. Některé interpretace se mi líbily, jiné mě naopak nudily a některé kapitoly (týkalo se to dvou) jsem ani nebyla schopná dočíst, jak moc mě to filozofické (s prominutím) blábolení nebavilo.
Nechci ale znít příliš kriticky, protože se mi ta knížka z velké části líbila, a to nejen proto, že podstatná část z ní se věnovala mé nejoblíbenější postavě z Pána prstenů, tedy Samovi.