Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Holubi vzlétají

77%
4 13
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Holubi vzlétají Originální název: Tauben fliegen auf
Poprvé vydáno celosvětově: 2010

Nejnovější vydání:
Jota - 2011
ISBN: 978-80-7217-924-4
Počet stránek: 213
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 2x v oblíbených
v přečtených 14x v přečtených
v knihovně 12x v knihovně
k přečtení 26x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Jota (2011) 978-80-7217-924-4 213

V čokoládově hnědém chevroletu se švýcarskou poznávací značkou přijíždějí Kocsisovi po venkovské hrbolaté silnici do rodné vesnice. Do Vojvodiny na severu Srbska, doprostřed maďarské menšiny, k níž tato rodina patří. Lépe řečeno patřila. Dnes sem jezdí už jen na svatby a pohřby.

Kocsisovi odešli před lety se dvěma dcerami do Švýcarska. Daří se jim dobře: mají kavárnu, švýcarské pasy, ale nikdy se nebudou cítit „jako doma“. Vědí, že do té bohaté a blahobytné země nepatří. Na přistěhovalce se tady dívají přes prsty. To cítí na každém kroku.
V rodné vesnici je na první pohled všechno jako dřív, je tu dosud maminka, pijí tu traubisodu a svatby se slaví bujaře. Přesto má idyla trhliny. Tito před třemi měsíci zemřel, otec a strýc se stále agresivněji dohadují o politice. Dívky se dovědí, že mají osmnáctiletou nevlastní sestru…

Autobiografický román vykresluje obraz současné Evropy pohledem lidí z různých koutů bývalé Jugoslávie, jejich konflikty a úzkosti. Existence mezi třemi kulturami, maďarskou, srbskou a švýcarskou, se v důsledku války stává nesnesitelnou. Konflikt na Balkáně vypravěčka Ildikó vyřešit nemůže, svůj vlastní život ano.

Autorka za titul obdržela v loňském roce Německou knižní cenu se zdůvodněním, že kniha nabízí mnohovrstevný obraz současné Evropy plné změn, která svou minulost ještě neuzavřela. Vůbec poprvé získává toto literární ocenění kniha vydaná ve Švýcarsku, navíc napsaná autorkou pocházející z bývalé Jugoslávie. (Založil/a: s-reader)

(více)  

Štítky

více  
Melinda Nadj Abonji Melinda Nadj Abonji
*22.06.1968


Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

psychoklara
60% 60% 60% 60% 60%
  5. 3. 2014, 14:19
Příběh jedné rodiny zachycující události z období rozpadu Jugoslávie jejich očima. Pohled na věc je zvláštní především proto, že se jedná o členy maďarské menšiny žijící v srbské Vojvodině. Děj a postoje hlavních postav však nejsou příliš vlastenecké, jak by člověk asi od podobné knihy očekával. Naopak mi přišlo zřejmé, že je válka zasáhla jen okrajově a ani okolnosti jejich emigrace nebyly – podle mého názoru - nijak zvlášť dramatické. Chyběla mi zápletka, na kterou jsem se po přečtení anotace těšila. Nicméně bavila mě barvitá líčení lidových slavností i všedních dnů na venkově.
Stručně řečeno: nebylo to úplně nudné, ale ani příliš zajímavé čtení.

Kniha je psána velmi zvláštní formou – obsahuje předlouhá souvětí se spoustou vložených vět a naprosto chybí uvozovky u přímé řeči. To vše má zřejmě vyjádřit tok autorčiných myšlenek a navodit patřičnou atmosféru, ale přestože jsem o tom věděla, už když jsem si knihu půjčovala, nedokázala jsem si na ten chaos zvyknout a význam některých částí vět jsem nepochopila ani po třetím přečtení (nepomohl ani větný rozbor :)).

Dřív než si knihu půjčíte nebo koupíte, posuďte sami, jestli se v něčem takovém dokážete orientovat a jestli vás takové čtení bude bavit.
Namátkou vybraný úryvek z knihy:
Sedíme samy u jídelního stolu, mamka a já, otec sedí ve svém křesle u televizoru, natahuje se po ovladači, když mamka říká, tak už konečně pojď, otec přepíná, nemám hlad, bručí, vstane, otevře skříňku, natáhne se po lahvi, mamka a já mlčky jíme, Nomino místo, kde je prostřeno, určitě brzo přijde, říká mamka, otec neodpoví, zmizí v kuchyni, mamka, která se na mě dívá se zdviženým obočím, zašeptá, nevíš, kde je, zatímco otec vyklepává led z nádoby a přitom kleje, nejspíš ve Wohlgrothu, odpovídám, nebo u Davea, ale zůstat pryč den a noc, to ještě nikdy neudělala.
karkulin1982
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 12. 2013, 22:17
Tato kniha mě naprosto okouzlila a neskutečně moc bavila. Je mi líto, že ji moc lidí nezná, přestože by si to zasloužila. Líbilo se mi prolínání a srovnání života na západě a v bývalé Jugoslávii a hlavně jak ho vnímají dvě dospívající dívky, které neměly ze začátku na západě, jako většina přistěhovalců, příliš lehký život a mohli svůj starý a nový život srovnat. Taky na mě z knížky dýchla nálada léta a prázdnin u babičky se spoustou dobrého jídla a pití. A opravodou Traubisodu jsem si konečně letos v létě taky dala!:)
pshulis
80% 80% 80% 80% 80%
  30. 10. 2012, 16:08
Další kniha této povedené edice. Asi není úplně nejlehčí na čtení - absence přímé řeči, prolínání reálného děje, vzpomínek a pocitů vypravěčky. To vše ale slouží jako nástroj k navození toho zvláštního pocitu, že my na Východě tohle chápeme.....
Janka_Mlokmlok
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 2. 2012, 21:46
Chvílemi mi při četbě běhal mráz po zádech... To asi proto, že místa bývalé Jugoslávie mi jsou tak blízká......