Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce
Hodnocení: 87 %
(hodnoceno: 398x)
4
Hodnotit tuto knihu můžete po přihlášení4
Nemáte zde účet? - Rychlá registrace
 Všechny obaly  Všechny obaly  Všechny obaly  Všechny obaly  Všechny obaly |
Autor: Robert Fulghum Originální název: All I Realy Need to Know I Learned in Kindergarten Beletrie / Humorné Nejnovější vydání: (Všechna vydání) Argo - 2013 ISBN: 978-80-257-0831-6 Počet stránek: 190
|
| Nakladatelství (rok) | ISBN | Počet stran | Poznámka |
| Argo (2013) | 978-80-257-0831-6 | 190 | |
| Argo (2003) | 978-80-7205-935-7 | 240 | |
| Argo (1996) | |||
| Odeon (1991) |
Nové, přepracované a rozšířené vydání knihy drobných příběhů, úvah, zamyšlení a filozofických postřehů známého a oblíbeného autora s 25 novými příběhy.
Komentáře ke knize Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce:
Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace
Řadit:
Od nejnovejších |
Dle kvality
Z této knihy pochází jeden z mých nejoblíbenějších citátů. Tato knížka mě vždy pohladí po duši. Stále se musím vracet k "pastelkám" a "mořské panně" :)
Jeden získá dojem, že názvem bylo vše řečené. Opak je pravdou. Skvělý mix všeho potřebného pro jakoukoli náladu.
Vlastně nevím, jak přesně se ke knize vyjádřit. Jako kdyby byla kouzelná, protože v ní je "něco", co neumím popsat a vyjádřit. Ani nevím, který příběh bych vyzdvihl nejvíce, ale určitě mi přijdou skvělé pastelky a i všechny další. A moc rád používám konec příběhu o "mývalech" a ten zní: "Proč není láska snadná? Já nevím. A mývalové nám to neřeknou."
Na první přečtení je to dobrá knížka, ale když se k ní člověk vrátí, tak už ho vůbec nebaví. V půlce fejetonu si vzpomene na pointu a už mu nějak začne chybět motivace fejeton dočíst
Bohužel si ode mě před lety někdo tuhle milou knížku půjčil a zapomněl jí vrátit. Vždycky když potřebuju já nebo někdo mě blízký trochu harmonie a klidu v duši, neopomenu zopakovat aspoň některé z těch neuvěřitelně jednoduchých a tak důležitých rad, kolem kterých se točí celý vesmír a které autor prozíravě napsal na zadní stránku obalu a už je přede mnou někdo v komentářích citoval. Nikdy mi nikdo nedal lepší rady, jak zvládnout všechen ten zmatek, který život přináší.
Krátké povídky, fejetony o různých věcech, zážitky autora. Dají se zde najít různá moudra. Nad některými se člověk ani nikdy nepozastavil, proto je tato kniha tak objevná a překvapující. Otvírá nové pohledy na obyčejné věci. Poslední věta zůstává nedokončená.
A zde je pár závěrečných pravidel, které znáte už od MŠ:
O všechno se rozděl.
Hraj fér.
Nikoho nebij.
Vracej věci tam, kde jsi je našel.
Uklízej po sobě.
Neber si nic, co ti nepatří.
Když někomu ublížíš, řekni promiň.
Před jídlem si umyj ruce.
Splachuj.
Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.
Žij vyrovnaně - trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj.
Každý den odpoledne si zdřímni.
Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.
A zde je pár závěrečných pravidel, které znáte už od MŠ:
O všechno se rozděl.
Hraj fér.
Nikoho nebij.
Vracej věci tam, kde jsi je našel.
Uklízej po sobě.
Neber si nic, co ti nepatří.
Když někomu ublížíš, řekni promiň.
Před jídlem si umyj ruce.
Splachuj.
Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.
Žij vyrovnaně - trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj.
Každý den odpoledne si zdřímni.
Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.
Moje první od Fulghuma. Moc se mi líbila. Občas se k ní vrátím a přečtu si jeden, dva fejetony. Líbila se mi ta historka se škytající nevěstou...prej že chronická škytavka :D
Povídky o lidech, které zahřejí, rozesmějí a donutí přemýšlet. Je to potěšení plné lidské moudosti, ke kterému se ráda vracím. Člověk je dobrý.
Moje první čtená knížka od Fulghuma, měla jsem ji na cesty busem a vlakem, úsměvné , příjemné na čtení i relaxaci.
Dala jsem na doporučení a nelituji toho. Nemohla jsem si pomoct, každá povídka u mě dokázala vyvolat úsměv na tváři a to nijak shovívavý, ale pořádně od ucha k uchu. A když jsem zas jednou jela tramvají, začtená do Školky, na tváři mohutný škleb, napadlo mě, že přesně tak by to Fulghum chtěl. Že třeba tam se mnou jede někdo, kdo neměl zrovna dobrý den, ale pobaví ho holka, která se nadšeně culí do knihy s dosti podivným názvem. A pak si třeba uvědomí, že není všem dnům konec, a v lehce povznesené náladě dojde domů, kde tuto atmosféru šíří dál. Je to naivní představa, ale člověk si najednou uvědomí, z jakých maličkostí se dokážeme těšit. A jakými můžeme těšit ostatní :-)
UŽIVATEL Princ Eugen - 29. 10. 2011, 17:36
Lidé, vězte!!! Úžasná dávka optimismu. Protože každý z nás je člověk. Rasy, náboženství, politika, nepřátelé, to přišlo až potom...
WE ARE ALL THE SAME. A je to fakt.
WE ARE ALL THE SAME. A je to fakt.
Krásná kniha, plná "obyčejných" životních zkušeností ve kterých autor nalézá krásná filozofická moudra a přirovnání. A právě o to jde, i když děláte jednoduché každodenní činnosti, nikdy nejsou stejné, vždy můžete něco najít, něco málo ze sebe...o sobě
Kdo si chce přečíst něco od Fulghuma, měl by začít "Školkou". Někomu se kniha nemusí líbit díky častým úvahám a zamyšlením, ale kdo si ji oblíbí, oblíbí si zpravidla i Fulghumovu tvorbu samotnou. Díky němu jsem se začal na svět dívat úplně jinýma očima a zjišťovat, jak je svět kolem nás rozmanitý a pestrý.
UŽIVATEL Elfiska - 10. 7. 2011, 23:45
Taktéž má první knížka od Fulghuma.Nezhltla jsem ji najednou, četla jsem ji asi tři měsíce - hezky po troškách - a moc se mi líbila. Pro mě byla nejhezčí úvahou ta o pastelkách - vrátila jsem se k ní ještě dvakrát a vždy mi přišla opravdu kouzelná :o)
Věřím, že fantazie je silnější než vědění...
že mýty mají větší moc než historie...
že sny jsou mocnější než skutečnost...
že naděje vždy zvítězí nad zkušeností...
že smích je jediným lékem na zármutek...
a věřím, že láska je silnější než smrt.
/ Robert Fulghum:)