Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Sanctus

86%
4 49
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Sanctus

Podtitul: Je znamením zrodu, anebo zkázy?


Autor:
Originální název: Sanctus

Nejnovější vydání:
Knižní klub - 2011
ISBN: 978-80-242-3153-2
Počet stránek: 456
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 10x v oblíbených
v přečtených 70x v přečtených
v knihovně 34x v knihovně
k přečtení 60x k přečtení
právě čte 2x právě čte
si přeje 3x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Knižní klub (2011) 978-80-242-3153-2 456

Mysteriózní thriller o hrůzyplném tajemství, které střeží podivný mnišský řád sídlící v tisíce let staré svatyni v nitru hory – a které je nyní blízko prozrazení. Celý svět totiž skrze televizní kamery přihlíží, jak neznámý mladý mnich vyšplhá na vrcholek citadely, stojí zde několik hodin s rozpaženýma rukama, a potom skočí. Na co chtěl svou smrtí upozornit? Proč se mniši snaží chránit své tajemství, svůj Sakrament, jakýmikoliv prostředky? A co je oním Sakramentem, který obyvatelům hory záhadně prodlužuje život? Odpověď sahá až do časů stvoření světa... (Založil/a: Antonín)

(více)  

Štítky

více  
Simon Toyne Simon Toyne

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Peetuliska
60% 60% 60% 60% 60%
  11. 7. 2015, 9:40
Zjednodušeně by se dalo napsat, že proti sobě stojí dvě církve, kdy jedna se snaží Sakrament ochránit a druhá ho zničit. V knize se řeší dějová linka uvnitř citadely, kdy se popisuje jednotlivý řád a seznamujeme se s pro nás důležitými mnichy a dějová linka v běžném životě. Kapitoly byly extra krátké, takže když jste se s něčím seznámili, tak šup a už jste četli o něčem jiném. Kniha nebyla vyloženě špatná, ale na mě tam bylo až moc konspirace. Do dalších dílů se mi zatím nechce, ale nemám ráda nedočtené série, takže si je časem stejně přečtu.
lensha95
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 8. 2012, 22:33
Začátek byl trošku pomalejší, ale s přibývajícími stránkami kniha nabírá grády a já se od ní nemohla odtrhnout. Asi od 250. strany jsem musela číst tak dlouho, než jsem ji dočetla, tedy do 4. do rána :) A když už mě k něčemu takovému knížka donuti, rozhodně stojí za 5 hvězdiček.
Daly by se tam najít i nějaké mouchy, způsobené nezkušeností autora, ale kdo se zabere do děje, ten si jich ani nevšimne jako já. Už se těším na další díly, i když si nedokážu představit, o čem by mohly být.
Eidalon
60% 60% 60% 60% 60%
  23. 3. 2014, 19:20
Na počátku byl svět a svět byl Bůh, a svět byl dobrý . . .

Sanctus, první díl trilogie (Sanctus, Klíč, Věž) označované jako Ruinská, a přitom prvotina Simona Toyna. Dříve než Sanctus jsem přečetl Klíč a jeho hodnocení ode mne již zde na webu je. Předně je opravdu potřeba zdůraznit, že trilogii je nutno číst chronologicky, jinak Vám řada faktů uniká a zůstává nepochopena.

Autor Vás v první knize seznamuje s hlavními postavami, jejich charakteristikami i důvody, proč konají, jak konají. Ve svém druhém díle Klíč již volně navazuje s předpokladem znalosti daných faktů. V prvním díle trilogie se dozvíte, co je Sakrament (což v Klíči jen tušíte) – dozvíte se, jak mohlo dojít k naplnění proroctví a proč se Klíčem stává osoba zdánlivě s dějem v Citadele nesouvisející. Taky její nepochopitelné představy a znalosti, kterými v Klíči disponuje, se po přečtení první knihy zcela objasnily. Co se nedovíte je, proč došlo k záhadné epidemii, kterou druhý díl začíná, a která decimuje „vyvolené“ i celý ekologický systém Citadely.

Středem dění prvního dílu je Citadela a tajemný mnišský řád v ní sídlící a jeho odvěká minulost, tvrdý řeholní život a rozličná a bohatá hierarchie jeho členů. Plná soběstačnost řádu „uzavřeném“ ve svém vězení – Citadele, která se nachází uprostřed tureckého města Ruina mu dává nepřístupnost a odvěkou tajemnost, jeho historie sahá hluboko před datum narození Krista. Rozsáhlé knihovny shromažďují pomyslné bohatství lidstva a jsou řádem přísně chráněny.

Nad vším stojí tajemství Sakramentu, které smí znát jen pár vyvolených mnichů, jakékoli pokusy opustit řád jsou přísně trestány. Smrt nemine nikoho, kdo se jen k tajemství Sakramentu přiblíží a není schopen unést jeho pravdu po celá staletí.

A právě snahou opustit řád jedním z mnichů nejvýše postavených kniha začíná, neunesl tajemství Sakramentu a udělal vše proto, aby bylo odhaleno . . . Tomu musí být zabráněno stůj co stůj!

V tomto prostředí, až mysteriózním, rozehrává autor příběh dvou sourozenců Liv a Samuela, jejichž zrození bylo nadmíru neobvyklé, ale svou neobvyklostí velmi důležité pro děj knihy, ale i dalších hrdinů, představující potomky dávných znepřátelených kmenů.

Liv Adamsenová, Gabriel Mann, David Arkadian, Kathryn Manová, její otec, Samuel – zdaleka ne všichni tito hrdinové dožijí konec prvního dílu, a přestože bylo tajemství Sakramentu odhaleno a začaly „odtikávat“ hodiny dávného proroctví, nevíte vlastně, co bude dál . . .

. . . nestárla, nechřadla, začal jí závidět, na Zemi se objeví jediný pravý kříž – Sakrament, svaté tajemství . . .

Podobné věty se v knize kupí vedle sebe a nechávají Vás v napětí, mnohdy na můj vkus až přehnaně mysteriózním, ale nakonec má kniha mít další díly a na ty je třeba čtenáře nalákat.

. . . Světlo Boží, uzavřené v temnotě, nikoli svatá hora ale prokleté vězení . . .

S tímto vědomím se pročtete ke konci prvního dílu a v mysli Vám zvoní tajemné slovo . . .

KuShikaaM . . .

Dobře a řemeslně zpracováno, přesto mne na tom všem ději v knihách (Sancus, Klíč) k dokonalosti mnoho chybí a mnohé závěry sklouzávají až do oblasti bujné fantazie, bez logičtějšího podkladu. Určitě zajímavé čtení, pokud podobnému tipu literatury holdujete. Přesto zůstává mé hodnocení uprostřed, tzn. za tři hvězdy.

První díl trilogie – Sanctus – je zajímavější právě o navození celé atmosféry kolem hlavního děje knihy, druhý díl Klíč pak nese větší prvky mysteriózna. Oba dva díly jsou zajímavé, lepším se zdá být díl první – vše je zde poprvé, záhadné, v Klíči se řada věcí opakuje, ale děj se rozvíjí a jeho kontinuitu uchopíte teprve, když dodržíte chronologii čtení dílů po sobě.
Dumbicek
80% 80% 80% 80% 80%
  17. 8. 2016, 20:17
Mám nesmírně ráda knihy s takovým tématem.Začátek byl trochu chaotický,ale čim víc jsem knihu četla,tím víc jsem musela vědět,jak to dopadne.Každopádně další díly si s chutí také přečtu.
škodnejtapír
80% 80% 80% 80% 80%
  26. 3. 2012, 15:29
Nemohu říct, že bych byl vyloženě nadšen, ale líbilo se mi to. Trochu to připomíná Dana Browna, hlavně námětem, ale postrádal jsem trochu více zvratů. Když se zorientujete kdo je kdo, tak už vlastně jen celý zbytek knihy čekáte, co je to vlastně ten Sakrament. Musím ale dodat, že to samotné rozuzlení a odhalení tajemství se fakt povedlo a celkový dojem z knihy to u mne dost vylepšilo.
kristina1980
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 7. 2012, 10:09
Tohle. Byl. Mazec. Další kniha z řady těch, v nichž je poukazováno na to, jak velkou zlobu na světě představuje fanatické vyznávání víry. Možná ne téma pro každého, ale rozhodně pro každého v tom smyslu, aby všichni pochopili, kdo jsme a jaké hodnoty ve svých životech bychom měli uznávat.

Celý příběh je zasazen překvapivě do moderního světa, děj se odehrává v Turecku ve městě Ruina, kde "sídlí" Citadela, pevnost, kde neplatí nic z pravidel venkovního světa. Mají zde vlastní zákony, vlastní pravidla, na příkazy z "venčí" jsou naprosto imunní. Co to vlastně Citadela je? Co se tam odehrává? Co za tajemství Citadela skrývá? Na všechny otázky získáte odpověď, protože jednoho dne z nejvyššího vrcholku Citadely skočí muž s roztaženýma rukama ve tvaru kříže na zem. Ale jelikož spadne na místo, kam už nesahají pravomoce Citadely, věci se začnou dít. Kolem smrti mladého mnicha Samuela je několik otázek a postupně díky němu k sobě najde cestu hned několik lidí, kteří vědí i nevědí, s jakým spolkem budou muset bojovat. Mladá novinářka Liv, policista Arkadian, Gabriel, Kathrynn a Oskar. To jsou všechno osoby, které se vzájemně nikdy nepotřebovali, ale které teď osud svedl dohromady. Vlastně to nebyl osud, byla to smrt mnicha, který potřeboval "předat" důležitou zprávu a informaci. V Citadele se skrývá vzácný Sakrament. Jen ti "nejoddanější" mají tu čest vidět, co je ve skutečnosti onen Sakrament. Proč je tajemství Sakramentu tak neskutečně střeženo opaty a prelátem v Citadele?

Co bych měla o knize říci? Počátek je trošku pomalejší, seznamujeme se se Samuelem a s činem, který vykonal. Postupně se do příběhu motá taková spousta postav, že je nutné být opravdu ve střehu. Kapitoly (občas i jednostránkové) se rychle střídají a vy zjišťujete, že se postupně všechny osoby v příběhu pomalu dostávají do kontaktu, až najednou tvoří jakýsi celek a najednou jste ve vlaku, který se rozjel a nedá se zastavit. S každou kapitolou získává příběh na atraktivnosti, na spádu a vy prostě potřebujete - ne, vy musíte vědět, o co tam, ksakru, celou tu dobu jde a co se skrývá za slovem Sakrament. Když to zjistíte, s otevřenou pusou si zpětně vybavujete veškeré úlomky příběhu, a říkáte si, jak tohle mohl autor krucinál dát dohromady. Je to frajer! A já se už neskutečně těším na další díl této trilogie, která pravděpodobně ponese název Klíč. Proč Klíč? Já už to vím :) Přečtěte si a taky pochopíte!
onde
40% 40% 40% 40% 40%
  3. 2. 2012, 12:34
Jedním slovem KRIZE. Vzhledem k tomu, že tato kniha byla vydávána za světový bestseller mě jímá hrůza. Nebudu se tady sáhodlouze rozepisovat o tom, jaké vlastnosti text má nebo nemá, pouze poukážu na fakt, že kniha se mi četla opravdu špatně a to hlavně kvůli několika mizerně propojeným dějovým liniím, které přes sebe skáčou jako páte přes deváté. Jedna kapitola o tom, druhá o tamtom, třetí o ničem a čtvrtá zas úplně o všem. A stále dokola. Neustále jsem se musel vracet k předešlým kapitolám, abych vůbec věděl, přoč se to či ono stalo, neboť kvůli dlouhé pauze jsem to třeba kolikrát i zapomněl. Možná, že kdyby byl text jinak poskládán, mohlo by se jednat o slušné dílko, ale takhle? Těch 40% je snad pouze za nápad. Kdyby se toho chytil Dan Brown určitě bych to ocenil daleko více. Toť pouze můj subjektivní názor, který vůbec nikomu nevnucuji. Co se nelíbí mně, může se líbit někomu jinému.
Marie Luňáčková
  2. 6. 2016, 0:59
Musím uznat, že jako první jsem četla klíč a hodně věcí jsem zcela nepochopila. Ale mám již všechny díly a Sanctus jsem přímo zhltala za den. Skvělý námět, dobrá zápletka, rozuzlení nic moc, ale ráda si to přečtu znova.
Dobrý nápad, ale chtělo by to víc knih se zednáři. Jak málo se o nich ví.
Dobrá kniha by se šikla
Matulinka
80% 80% 80% 80% 80%
  11. 8. 2013, 20:17
Toyneovi se dobře daří na začátku vybudovat tu správnou atmosféru, děj dobře graduje a s každou další stránkou vás víc a víc zajímá, co je to ten Sakrament. O to víc mě zklamal závěr..přišlo mi, jako by se Toyne lekl toho, kolik už napsal stran a rozhodl se to rychle ukončit, o pár desítek stran navíc by rozhodně neuškodilo a aspoň bych pak možná měla pocit, že bylo všechno řádně dovysvětleno. Ale kdo ví, třeba si Toyne schovává to nejlepší na konec trilogie. Každopádně je Sanctus vhodnou knihou pro každého, kdo si libuje v konspiracích a dílech od Browna.
miklasek
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 4. 2012, 22:19
Knížka úplně naplnila moje očekávání. Nemá sice takový spád, propracovaný děj a zápletku jako třeba knihy Dana Browna (ale, které knihy ano, Brown je Pan Spisovatel) ale i presto sem byla velmi spokojená. Jako ateista sem nebyla znechucena přemírou náboženství, protože bylo ukázáno z jiné strany, z té fanatické. Konec me sice trošinku zklama, odhalení sakramentu bylo rychlé, než sem se nadála už bylo po všem. Ale myslím, že celkový výsledek je hodně dobrý!
kothe
60% 60% 60% 60% 60%
  10. 4. 2012, 14:17
Knížka má pro mne v podstatě dvě části. V první nás pořád zajímá, co je to ten zatracený Sakrament (většina knihy). Druhá část - dozvíme se co je to Sakrament a dle stupně naší víry ne/budeme překvapeni a pohoršeni co to vlastně je. První část mne bavila víc.