Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Věčné světlo - Solovecké ostrovy v epoše GULAGu

100%
5 1
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Věčné světlo - Solovecké ostrovy v epoše GULAGu

Nejnovější vydání:
Pavel Mervart - 2011
ISBN: 9788087378915
Počet stránek: 380
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 2x v přečtených
v knihovně 0x v knihovně
k přečtení 5x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Pavel Mervart (2011) 9788087378915 380

Sovětský režim uvěznil v prvním desetiletí své existence stovky tisíc lidí. Mezi těmi, kteří skončili v táborech zvláštního určení na Soloveckých ostrovech, byl i spisovatel a publicista Boris Nikolajevič Širjajev. V lágru strávil sedm let. V jeho vzpomínkách znovu ožívají osudy pestrého společenství vězňů - předrevolučních intelektuálů, pravoslavných duchovních, prostých mužiků i protřelých kriminálníků. Obraz těžkého lágrového života je zároveň podobenstvím tragického přerodu celé země. Kniha B. N. Širjajeva Věčné světlo vyšla poprvé v roce 1954 v New Yorku a v Rusku mohla být vydána jako celek až roku 1991. Její první český překlad jedinečným způsobem doplňuje dosud u nás vydanou literaturu o sovětském gulagu. (Založil/a: petuushkaaa)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Dadzi
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 10. 2012, 13:06
Kniha, která člověka chytí za srdce. A zaryje se mu hluboko pod kůži...
Bez naléhavosti a patetických frází je zde vykreslen život věžňů na Soloveckých ostrovech. Tuto hlavní linii autor prolíná osobními příběhy vězňů a jistými výlety do historie Soloveckých ostrovů a chrámů.
Život věžňů a skupin, které dle své příslušnosti utvořili za zdmi gulagu, je popsán bez zbytečné lítosti a vtíravosti, která většinou podobný druh literatury tvoří z větší části, nežli by byli zdrávo. I tak, síla příběhů samotných, hrdinství vězňů a vlastně kolikrát i dozorců je vylíčeno tak, že člověku ukápne slza.
Myšlenka "věčného světla" doprovází konkrétní příběhy lidí, kteří na tomto bohem zapomenutém místě skončili. A to ať svou vinou, či zvůlí sovětské vlády. Střetává se tu dokonale svět vězňů-dozorců a vězňů, na které vězni-dozorci dohlíží.
Uchvatné jsou části o divadle, které je v táboře založeno, stejně jako příběhy z bývalého avantgardního prostředí podzemních klubů Moskvy a Petrohradu, kde se sházela ta nejvybranější společnost ruských intelektuálů predsovětské éry.
Prostý život ať před vládou Sovětů, či za jejich vlády, a jistý rámec a idea toho, že něco tento život přesahuje, je stěžejním příběhem knihy. Neuslyšíte slabošské řeči o bezvýchodnosti situace a křivdě, která na těchno lidech, líčích své příběhy pomocí dokonalé píšícího Širjajeva, byla vládou SSSR spáchána!
Velký podíl také zaujímají kapitoly s duchovenstvem, zavřeným na Solovkách. Ty jsou právě zdrojem toho jistého přesahu nad nicotný a obyčejný život člověka. Vše působí tak vznešeně a čistě, až je člověku zle z toho, jak sám přistupuje k životu v naprostém pohodlí dnešní doby.
Myslím, že kniha slouží jako krásná sonda do každého z čtenářů, stejně jako do doby SSSR ve 20.-tých a 30.-tých letech. A tyto dva příběhy se v průběhu četby tak dokonale prolínají, že to jisté "věčné světlo" zasáhne do života každého, kdo mu dá sebemenší šanci.
Nemohu jinou knihu doporučit více, nežli toho dílo!