Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Ach jo

84%
4 208
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Ach jo
 Všechny obaly
Ach jo
 Všechny obaly
Originální název: Uh-Oh

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Argo - 1996
ISBN: 80-7203-043-4
Počet stránek: 152
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Argo (1996) 80-7203-043-4 152
Odeon (1993)

Ach jo aneb Některé postřehy z obou stran ledničky je další kniha drobných příběhů, úvah, zamyšlení a filozofických postřehů známého a oblíbeného autora.

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Myrddin33
80% 80% 80% 80% 80%
  26. 2. 2014, 18:27
Nejsem členem Bratrstva ledničky, spíše jen občasným návštěvníkem na jejich srazech. Rozhodně jsem názoru, že příběh Popelky, ve kterém je prase, je tou nejlepší verzí, kterou jsem kdy slyšel.
Ach jo a Robert Fulghum mi dělali společnost ve vlaku a byla to moc fajn společnost. Opravdu rád s ním trávím chvilky.
petshop
80% 80% 80% 80% 80%
  16. 2. 2014, 19:12
Fulghum je skvělý, mám ráda ty nevinné příběhy, které většinou vyústí v krásnou myšlenku. Našla jsem v této knížce asi dva, tři příběhy, které mě až tak nechytly a proto "jenom" čtyři hvězdy. Ale to jen proto, že srovnávám s jinými jeho díly. Jinak super krása.
AkzuzkA
100% 100% 100% 100% 100%
  14. 7. 2016, 19:37
Fulghum mě na mé životní cestě doprovází už poměrně dlouhou dobu. Ještě nikdy jsem jeho knihy plné úvah a filozofických zamyšlení nepřečetla najednou. Někdy mám ty útlé svazky na nočním stolku pěkně dlouho, než je zase znovu uložím do knihovničky jakožto přečtené exempláře, které si budou muset nějakou tu dobu počkat na to, až je znovu vezmu do ruky, otevřu a začtu se do nich. To, že Fulgumovy knihy mívám rozečtené dlouho, neznamená, že se mi nelíbí. Ba právě naopak! Užívám si je. Užívám si každičkou větu, zamýšlím se nad každou, byť nepatrnou filozofockou nuancí. Ty drobné životní pravdy mě tolik uchvacují. Proto, že jsou všeobecně platné i přes autorovo kulturněhistorické zázemí, které je v mnohém velmi rozdílné od toho našeho. Mívám je rozečtené tak dlouho proto, že se děsím okamžiku, kdy se dočtu k poslednímu zamyšlení a kdy otočím poslední list. A mívám je na nočním stolku tak dlouho také proto, že na čtení Fulghumových knih je potřeba ta správná nálada. A je také zapotřebí mít v sobě schopnost nadhledu nad sebou samým. Teprve pak dokážou přinést to správné poselství a potěšení!
Ilunka
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 8. 2013, 23:27
Zcela náhodou jsem přišla ke dvěma jeho knížkám a už při čtení Možná, možná ne si mě tento pán získal. Není to jen tím, že si toho spoustu prožil a ledasčemu je těžké uvěřit, ale imponuje mě na něm hlavně to, jak dokáže i z té nejobyčejnější věci udělat nadpozemsky výjimečnou věc. Dostal mě svým povídáním o sekané, obrázcích na ledničce a vůbec všemi svými humornými historkami, které v sobě nesou hlubokou myšlenku a donutí vás přemítat o ní. A to už vůbec nemluvím o tom, že na každé druhé stránce mě dojímá k slzám.
strixa
80% 80% 80% 80% 80%
  8. 3. 2013, 21:17
Moje jediná kniha od Fulghuma, což je asi špatně. Ačkoli se mi kniha líbila, trochu mě občas rozčiloval autorův styl, kterej na mě působil poněkud nabubřele (všichni to budou číst, všichni znaj moje knihy...), ale jinak mě ty myšlenkový střípky bavily.

"Málokdy mám pocit, že jsem šťastný. Zato si často vzpomínám, kdy jsem byl šťastný. Zvláště když sedím v kuchyni zabalený do neviditelného přehozu sešitéhu z nejlepších chvilek včerejšků. Ty cenné věci - zbytky ze žití - zůstávají, aby pomáhaly srdci a duši přežít. Jenom z nich se žít nedá. Ale bez nich život nestojí za to."

"Čím to je, že lidé zaplatí dolar, aby se k smrti báli, a ještě si plně uvědomují, že než to skončí, nejspíš jim bude špatně?"