Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Sex, smrt a manželství

85%
4 4
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Sex, smrt a manželství Originální název: Sex, dod og skteskap

Nejnovější vydání:
Vakát - 2011
ISBN: 978-80-87317-11-2
Počet stránek: 103
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 6x v přečtených
v knihovně 2x v knihovně
k přečtení 6x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Vakát (2011) 978-80-87317-11-2 103

ebevražda bývá u mladých spisovatelů horkým literárním tématem. Také Jon Øystein Flink otevírá svůj útlý román scénou, v níž se zoufalý vypravěč, třicátník unavený životem, pokouší oběsit na záchodové trubce. V dokončení činu mu zabrání řada nepříznivých okolností, a tak vymýšlí další způsob, jak skoncovat se životem. Ani později však není úspěšný a je nucen nadále přežívat v odporném norském hlavním městě a v neméně odporné norské společnosti, v nenáviděném světě. A přestože dělá maximum pro to, aby potlačil pesimismus, nenávist a zoufalství, jež v sobě nosí, a přizpůsobil se společenským konvencím, nedaří se mu to. (Založil/a: boboking)

(více)  

Štítky

#novela 
více  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

boboking
80% 80% 80% 80% 80%
  18. 12. 2011, 22:34
recenze:

Útlý norský román „Sex, smrt a manželství“ od Jon Øystein Flinka (*1976) je drsný, depresivní, naturalistický, ale i sarkastický, humorný a hravý. Zaškatulkovat ho do jednoho žánru či námětu je poměrně složité. Určitě je to obraz života dnešní západní společnosti, obraz zajištěných, a přitom „nešťastných“ mladých, jako je náš hrdina. Je jim nadějný dvaatřicetiletý spisovatel z norského Oslo, do jehož života vstupujeme té noci, kdy se rozhodne oběsit, skoncovat se svým životem. Není to momentální rozhodnutí, ale jako čtenář přesně nevíme, co je podnětem k tomuto rozhodnutí. Přitom toto fatální životní rozhodnutí autor zlehčuje, a to úmyslně, místem činu (pánským záchodkem v mužově kanceláři), či vnitřním monologem o volbě té správné hudby v IPodu při umírání. (Schubertova symfonie b moll nebo norské lidové balady?) Když nevyjde pokus na záchodku, přesuneme se do metra, kde by mělo už rozhodnutí být definitivně doděláno. Ale i zde nějak není klid na umírání. A tak nakonec mu nezbývá nic jiného, než přijmout roli, která je jako oficiální maska skrývající jeho temné já. Můžeme říci, že skutečně temné a drsné. Stačí vzít hrdinovy názory na Norsko – „.. velká pravda skrývající se především za tím vším samozřejmě zní, že zkurvené je Norsko, a to především to Norsko reprezentované Norským národem.“ Vyjít to v posledních měsících, čtenář by si mohl říci, jestli to není o životě šílence Anderse Behringa Breivika, který letos v červenci zmasakroval sedm desítek lidí. Hrdinův sarkasmus a cynismus se naplno projevuje i při nenáviděném setkání snoubenčiny rodiny – „zvláště o dědečkovi, který byl za války v koncentráku, ale kterého bohužel Němci nestačili zplynovat. Právě to považuji za vůbec nejhorší čin nacistů.“
Jaký si udělat názor na našeho hrdinu? Je to tragická postava, je to floutek bez citů, který nastaví zadek teploušovi, a následně to udělá do pusu třináctileté sestřenky? To si musí rozhodnout každý čtenář sám. Stejně jako to, zda brát toto dílo jako psychologickou novelu o úpadku moderního mladého člověka, nebo jako značně cynický, ale přesto humorný příběh ze současného Norska?
Pravdu ale asi budou mít jedni jako druzí. V tomto románu, kde jde všechno od desíti k pěti, se čtenář bude smát, i bude nucen se zamýšlet. Budeme se usmívat nad cynismem hrdinovy cesty životem, i utápět v jeho depresích či halucinacích. Možná i nad tím, nakolik je to autobiograficky laděné? Hrdina i Flink jsou stejně staří, oba žijí v Oslo…
Pokud máte v oblibě skandinávské tituly jako „Teorie sraček“ od Arto Salminena nebo „Švihadlo“ Juha Seppäläho, tak si jen obohatíte svou knihovničku o další obdobný čtivý titul. Pokud ne, tak prostě musíte přistoupit na autorovu hru, trochu snížit morální hodnoty, nastavit cynismus a ironii na maximum, a pak se už jen budete bavit.
V norského orig. „Sex, dod og ekteskap“ přeložila Kateřina Kryštůfková pro nakl. Vakát.

Díky moc Brno, BoboKing