Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Pařížská manželka

90%
5 30
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Pařížská manželka
Autor:
Originální název: The Paris Wife
Poprvé vydáno celosvětově: 2011

Nejnovější vydání:
Metafora - 2011
ISBN: 978-80-7359-311-7
Počet stránek: 364
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 9x v oblíbených
v přečtených 42x v přečtených
v knihovně 13x v knihovně
k přečtení 34x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Metafora (2011) 978-80-7359-311-7 364

Dychtivost počínající lásky, proplétání citů a vztahů i bolest nečekaného, leč nevyhnutelného rozchodu, to všechno se vine příběhem manželství Hadley Richardsonové s Ernestem Hemingwayem.\r\nNa počátku je to jen mladík se sžíravou touhou uchopit mnohotvárnost světa a přetavit ji do slov, trpící děsivými nočními můrami z války a mučivou nejistotou. Poválečná Paříž je uvítá svými kavárničkami, uměleckými salony a nekonečnými večírky. Ernestovo ego trpí nedostatkem uznání, ale přesto hltá život naplno, fascinován jím stejně jako smrtí – na stránkách svých děl i v krvavé býčí aréně, kam se vrací, i když už se mu všechno hroutí pod rukama. Jejich divoká, bytostná láska jako by strávila sama sebe a dospěla k hořkému, přesto však osvobozujícímu konci…\r\n\r\n\r\nTisk o románu napsal:\r\n\r\n„Opravdu svět potřebuje další knihu o Hemingwayovi ve Městě světel? Ještě jednou ztracená brašna? Nyní ale přichází úžasný román Pařížská manželka Pauly McLainové, který zkoumá absintem nasáklé dny očima Hemingwayovy první manželky Hadley.“\r\n\r\n- Marie Claire\r\n \r\n„‘Přeji si, abych byl zemřel dřív, než jsem miloval někoho jiného než ji‘,“ napsal Hemingway o své Hadley. Stejná hořkosladká touha prostupuje i románem. Nemusíte být znalci Hemingwayova díla, abyste se mohli ztratit v příběhu a ve frivolní, vínem prosycené Paříži dvacátých let.“\r\n- Redbook\r\n \r\n„Ve fascinujícím a pekelně dobrém románu (zabalte si hned, později budete chtít rovnou skočit na letadlo do Paříže) McLainová promlouvá hlasem Richardsonové a vede nás ze Chicaga (kde Richardsonová a Hemingway začínali) na místo, kde opravdu všechno začalo - do Paříže. Díky lyrickému a radostnému hlasu McLainové objevujeme absintem nasáklé noci v pařížských kavárnách a největší ikony Města světel - F. Scotta a Zeldu Fitzgeraldovi, Gertrudu Steinovou a Ezru Pounda.“\r\n- Elle Magazine\r\n (Založil/a: baida)

(více)  

Štítky

více  
Paula McLain Paula McLain
*1965

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Makulenka
60% 60% 60% 60% 60%
  24. 8. 2016, 8:27
Životní příběh první manželky Ernesta Hemingwaye Hadley mě nalákal hlavně svou obálkou. Knížka zavádí do Paříže 20. let, do uměleckého prostředí, kde se ty osobnosti známé z jiných beletr.životopisů od Metafory prolínají. Samotný příběh mě ale nijak moc neuchvátil. Autorka jakoby jen "klouzala po povrchu". Hadley strašně miluje Ernesta - dokonce tak, že ač se o sobě domnívá, jakým je rodinným typem a touží po dítěti, neváhá jej co chvíli odložit k chůvě, aby mohla s Ernestem vymetat večírky a opíjet se. Neochvějně mu stojí po boku, chlácholící se tím, že "bez její podpory by to nikdy nedokázal", trpělivě na něj čeká, kdykoliv on "potřebuje být sám", přestože on se k ní chová evidentně sobecky, bezohledně a přezíravě.
Astonius
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 11. 2014, 11:38
Příběh jednoho manželství s mladým spisovatelem - jejich vztah byl vykreslen velmi uvěřitelně a vše okolo nich - atmosféra doby a uměleckého prostředí - byla v knize všudypřítomná. Hadley jsem obdivovala zejména ke konci manželství - její nekonečnou trpělivost a toleranci, někdy až nepochopitelnou.

Ukázka z textu:

"Ernest mi jednou řekl, že slovo "paradise" je perského původu a znamená "zahrada obehnaná zdí". Tehdy jsem věděla, že chápe, jak nezbytné jsou sliby, které jsme si dali, pro naše štěstí. Člověk nemohl být doopravdy svobodný, dokud nepoznal, kde jsou zdi, a nepečoval o ně. Mohli jsme se o ně opřít, protože existovaly; existovaly, protože jsme se o ně opírali."