Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Navoněný rukáv

83%
4 12
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Navoněný rukáv Originální název: The Perfumed Sleeve

Nejnovější vydání:
Metafora - 2006
ISBN: 80-7359-029-8
Počet stránek: 402
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 2x v oblíbených
v přečtených 20x v přečtených
v knihovně 5x v knihovně
k přečtení 5x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Metafora (2006) 80-7359-029-8 402

Je listopad roku 1694. V ulicích hlavního města Japonska, Eda, vzplálo násilí, když dvě politické kliky začaly bojovat o moc a vládu nad celou zemí. Jednu vede šógunův bratranec pán Macudaira, druhou nejvyšší muž po vladaři, komoří Janagisawa. Obě strany pak přesvědčují Sana Ičiróa, šógunova nejctihodnějšího vyšetřovatele, aby se přidal právě k ní.
Sano má však docela jinou starost. Přišel mu dopis ze záhrobí... V pozůstalosti šógunova rádce Makina, který právě zemřel, byl nalezen list, jímž ho Makino žádá o vyšetření okolností své smrti. Celý život se totiž obával, že by mohl být zavražděn, a nyní si přeje, aby Sano tuto možnost buď vyvrátil, anebo pohnal před soud jeho vraha!
Jak pán Macudaira, tak komoří Janagisawa si ovšem přejí, aby podezření z vraždy ulpělo právě na jejich sokovi, a tak je Sano nucen k nebezpečnému tanci na ostří meče mezi oběma nepřátelskými tábory. Jenže jedná se vůbec o vraždu? A pokud ano, jaký byl její motiv? Vášeň, sex nebo politika? Podezřelých přibývá a zdá se, že všichni měli naprosto stejnou příležitost. Vdova Agemaki, prostopášný herec Kohejdži, konkubína zavražděného hodnostáře... ti všichni mohli třímat vražednou zbraň.
Sanovo vyšetřování však sotva započalo, když násilná smrt postihla dalšího z šógunových oblíbenců. S dýkou v prsou byl nalezen v domě schůzek tajných milenců... Zdá se, že obě vraždy spolu souvisejí, jenže kdo a proč je vlastně spáchal?
Sanova odvážná žena Reiko nechce stát stranou a na vlastní pěst se, v převleku za služebnou, pustí do riskantního dobrodružství přímo na místě činu. Se svým statečným dvořanem Hiratou po boku se pak Sano pokouší nejen dopadnout vraha, ale i odvrátit hrozbu ničivé občanské války... (Založil/a: feinri)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Ariko
80% 80% 80% 80% 80%
  13. 9. 2014, 17:27
O Rowlandové já už nemohu moc diskutovat, protože jsem její velký fanoušek - vždy mě jen trochu rozladí fakt, že snad každý případ je prezentován jako ten zaručeně nejnebezpečnější.
Bernadette
80% 80% 80% 80% 80%
  14. 9. 2016, 0:49
Tak jsem zase po delší době dostala chuť na Japonsko... Jenže ouha. Už po několik stranách se mi vrátily pocity, které jsem měla při čtení předchozích dílů. Rowland jede podle jedné šablony. Záhadný zločin, odhodlaný Sano, maření vyšetřování a házení klacků pod nohy z vyšších míst, tanec na ostří nože (aneb koho všeho nesmíme namíchnout, urazit nebo dokonce osočit) a časová tíseň (vyřeš to rychle, nebo zemřeš/někdo blízký zemře/celá tvá rodina zemře). Jo a několik posledních dílů se ještě přidala kategorie "libovolný problém s Reiko".
mosem
60% 60% 60% 60% 60%
  7. 12. 2016, 23:09
Do serie o Sanovi jsem se pouštěl s přesvědčením ji zdolat. První, druhý, třetí...a chuť se vytratila. Atmosféra Japonska 17. století, barvitě a přesvědčivě vykreslená se dostává do pozadí, když v každém svazku narazíte na stejné problémy. Všichni jsou proti Sanovi, který je jediný spravedlivý, který bojuje proti přetvářce, útokům na svoji rodinu a na sebe, proti intrikám. A to vše za dodržování principů bušidó. Děj, který je zde popisován připomíná skvělý obraz v krásném rámu, bohužel další provedení připomínají už jen kopie. Pro hodnocení volím kompromis 3 hvězd. S vědomím, že kdybych tuhle knihu četl jako první dal bych asi čtyři...nicméně pachuť "kopie" by mně vedla spíše ke dvěma. Takže proto kompromis.