Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Všední příběh (Obyčejná historie)

80%
4 3
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Všední příběh (Obyčejná historie)
 Všechny obaly
Všední příběh (Obyčejná historie)
 Všechny obaly


Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Lidové nakladatelství - 1977
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 7x v přečtených
v knihovně 4x v knihovně
k přečtení 4x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Lidové nakladatelství (1977)
Svět sovětů (1965)
Vyšehrad (1950)

Román jednoho z nejvýznačnějších ruských kritických realistů je prvním dílem volné trilogie (Všední příběh, Oblomov, Strž) a předehrou k jejímu mnohem známějšímu dílu druhému - Oblomovovi.
Líčí životní osudy zhýčkaného šlechtického synka, který přišel z venkova do Petrohradu a zde na cestě za kariérou a pohodlným životem opustil své někdejší romantické ideály a stal se chladným praktikem.,pro kterého je práce nezbytností a který se po střízlivé úvaze výhodně ožení.
Autor na tomto duchovním zjalovění, v němž hynou všechny lidské vztahy, odhaluje a odsudkem stíhá vyšší ruskou společnost 40. let minulého století.

Román vyšel také pod názvem Obyčejná historie (1847) (Založil/a: Zrzka)

(více)  
Ivan Alexandrovič Gončarov Ivan Alexandrovič Gončarov
*18.06.1812 - †27.09.1891

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Děčínský
80% 80% 80% 80% 80%
  31. 5. 2016, 15:55
Podle mne se jedná o prvý román, který se zajímá o lidi kteří jsou už svým naturelem odsouzeni k letargii různého stupně. Oblomov, tohoto autora, to "dotáhl" ještě dál. Také další spisovatelé (v devatenáctém a dvacátém století) pokládali za potřebné zabývat se těmito typy (A. Camus, Cizinec). Ruský autor čtenáře zavádí do prostředí tzv. šlechtických rodin, kde se takovéto povahy mohli rodit nejvíce (jako později v rodinách různých zbohatlíků). Nemusí tomu však být vždy jen v bohatých rodinách. Je to otázka široká a má na tom podíl i celkové prostředí nejen rodiny, ale i státu a systému. V tomto díle je vykresleno prostředí které již vzbuzuje jen úsměv či pobavení. Jen těm lidem okolo, tehdy i nyní, se to asi moc nelíbilo.