Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Ariel

85%
4 19
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Ariel
Autor:
Originální název: Ariel
Poprvé vydáno celosvětově: 1961

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Jota - 2000
ISBN: 80-7217-024-4
Počet stránek: 109
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Jota (2000) 80-7217-024-4 109
Jota (1997) 80-7217-024-4 112

Působivá sbírka veršů mladé, tragicky zemřelé básnířky, která patří k nejzajímavějším zjevům anglosaské moderní literatury.
Sugestivní, intenzívní, krutě pravdivé a tragicky existenciální verše vypovídají bez iluzí a obnaženě o autorčině vidění tohoto světa a jejího života v něm. Sbírku doplňuje zasvěcený doslov překladatele J. Zábrany. (Založil/a: Khalidah)

(více)  

Štítky

více  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Peetuliska
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 10. 2016, 21:48
" Nechoď jako ovce tam, kde vítá vlídná noc.
Když světlo umírá, braň se, řvi o pomoc."
Dylan Thomas

Tyto verše spojuje jedna linka deprese-sebevražda-smrt a to v různých podobách. Bez zábran dává najevo své znechucení, nenávist k manželovi i svým dětem, často říká věci, které si myslí plno lidí, ale vědí, že nahlas se říci nemají. Nenávist k mužům, pro které jsou ženy jen loutky, na svou dobu pokrokové myšlenky. Mezi verši je jasné, jak důležitou roli hrál v jejím životě její otec.
Doslov napsal Jan Zábrana, s kterým mají podobný životní osud - psychické problémy. Sám Zábrana píše: "Nepokoušela se zpracovávat témata, ale psát sebe, vyslovit svůj osud ve světě, který ji obklopoval."
Velice se mi líbily básně Tulipány, Lesbos, Táto a Malá fuga. Její veřše jsou opravdu silné a dost sugestivní. Žena, která nedokázala přijmout osobní ztroskotání a která neviděla v ničem jiném kompenzaci. A to je to, člověk by měl vždy v něčem vidět pozitivum, nebo skončí jako Sylvia - místo hlavu na polštář, položí do plynové trouby. 95%

...Já jsem nechtěla žádné květiny, chtěla jsem
jenom ležet s dlaněni vzhůru a být úplně prázdná.
V tom, v tom je svoboda, nemáte představu, jaká ---
Klid a mír je tak velký, že se z něj zamotá hlava
a nežádá nic - šítek se jménem, pár tretek...

...A já lásko, já jsem patologická lhářka
a moje dítě - koukni na ni, pusu má na podlaze,
loutka vyháklá z drátků, kope, chce pryč, už chce být
ve skrýši ---
jasně, že je schizofrenička,
ta vyjukaná rudobílá tvářička,
naházelas jí koťata do cementové studny
nebo co to máš u sebe pod oknem..