Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Vnučka pana Linha

80%
4 7
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Vnučka pana Linha Originální název: La petite fille de Monsieur Linh

Nejnovější vydání:
Paseka - 2012
ISBN: 978-80-7432-123-8
Počet stránek: 136
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 12x v přečtených
v knihovně 5x v knihovně
k přečtení 12x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Paseka (2012) 978-80-7432-123-8 136

Pan Linh opouští svoji vlast, zmítanou válečným konfliktem, a s hrstkou osobních věcí a malou vnučkou v náručí se vydává do Evropy, aby dívence, jež přišla o oba rodiče, nalezl nový domov a novou budoucnost. Teprve po několika dnech se v novém městě, jež ho děsí svým chladem a cizotou, odváží z ubytovny na ulici. Při jedné z procházek pak pozná pana Barka, osamělého vdovce, s nímž navzdory jazykové bariéře naváže přátelství. Poté co uprchlíky přestěhují do "Zámku", který jeho obyvatelům není dovoleno opouštět, odhodlá se Linh i s vnučkou k útěku, aby se mohl opět s Barkem setkat.
Podobně jako v Claudelově předchozím úspěšném románu Šedé duše, i do příběhu Vnučky pana Linha proniká zpovzdálí válečná vřava, dotvářející neklidnou atmosféru románu. (Založil/a: al-ma)

(více)  

Štítky

více  
Philippe Claudel Philippe Claudel
*02.02.1962

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Pett
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 4. 2015, 20:45
Moc se mi líbí jeho styl psaní... vyprávěno v náznacích a neuvěřitelně lidsky.... navíc i přesto, že nejde o lehké čtení, tak vás příběh tak nějak pohladí po duši... a navíc podruhé... nejde jen o plytké sázení slov, je tam toho tolik schovaného mezi řádky...
Claudela jsem objevila díky jeho Brodeckovi, který mě rozebral na kousíčky... určitě také doporučuji k přečtení!
mosem
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 3. 2013, 19:03
Zvláštní, jednoduchý jazyk, který jsem zavnímal na počátku doprovází poklidně, téměř snad až monotoně, ubíhající příběh. Postupem času však příběh začíná gradovat a čtenáře vtahuje, každá věta vzbuzuje potřebu dalšího čtení. Příběh není doprovázen spoustou barvitých popisů, je formován jako drama, scénář.... a otvírá tak prostor čtenářově fantazii. A právě proto zcela jistě stojí za přečtení.