Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Sibiřská výchova

92%
5 52
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Sibiřská výchova
Autor:
Originální název: Educazione siberiana
Poprvé vydáno celosvětově: 2009

Nejnovější vydání:
Paseka - 2011
ISBN: 978-80-7432-120-7
Počet stránek: 288
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 18x v oblíbených
v přečtených 67x v přečtených
v knihovně 13x v knihovně
k přečtení 48x k přečtení
právě čte 2x právě čte
si přeje 3x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Paseka (2011) 978-80-7432-120-7 288

"Poctiví zločinci se představí, pozdraví se a popřejí si všechno nejlepší i před tím, než se pozabíjejí."
Ačkoli nám spojení "poctiví zločinec" může připadat jako oxymorón, Nicolai Lilin ve své autobiografické provtině Sibiřská výchova líčí v košatém sledu historek, legend a vzpomínek postupná zánik zločinecké komunity, ve které poctivost a zločinný způsob života patřily neodmyslitelně k sobě.
Město Bender, ležící na pravém břehu Dněstru, se stalo vynuceným domovem pro sibiřské urky, zloděje a bandity, kteří sem byli v průběhu minulého století násilně vysídleni. Ze své domoviny si přinesli mimo jiné i mravní kodex, jimž se poctiví zločinec za všech okolností řídí.
Vypravěč knihy Kolyma vzpomíná na své zasvěcování do zločineckého života, na svůj první nůž, první uvěznění (pasáže líčící poměry ve vězení pro mladistvé patří k nejdrsnějším z celé knihy)a postupně nám odhaluje soustavu hodnot své komunity, jež vyznává řadu striktních zásad, ať už jde o pohrdání penězi či přepychem, lásku k dětem a postiženým či zásadně nepřátelský postoj k homosexualitě, obchodu s drogami a znásilňování žen. Coby "vyučený" zločinecký tatér nás podrobně seznamuje i s pravidly tradičního sibiřského tetování, které má pro urky hluboký význam a tvoří rovněž svéráznou obrazovou kroniku jejich života. Kolyma postupně dospívá k poznání, že loupež či vraždu nelze ospravedlnit ani prastarými zákony komunity, současně však cítí povinnost hájit čest sibiřských "poctivých" zločinců, vytlačovanou cynickými praktikami novějších - zejména ruských, ukrajinských a gruzínských - zločineckých klanů, jež se nemilosrdně prosazují na postsovětské kriminální scéně.
Oficiální text na přebalu knihy. (Založil/a: Kantilena)

(více)  

Štítky

více  
Nicolai Lilin Nicolai Lilin
*12.02.1980

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

achilles
100% 100% 100% 100% 100%
  20. 3. 2015, 18:01
Skvělé! Výborný vypravěčský styl. V díle je hodně moudrosti, surovosti, ale i zábavy. Mentalita urků je pro nás těžko pochopitelná, drsná, ale v té části světa asi jediná možná.
Nejvíce mě pobavil plán jak odmontovat rudou hvězdu z kremelské věže, která údajně je celá ze zlata. Také jsem si zavzpomínal na písničku Čunga čanga, kterou jsme zpívali při hodině ruštiny.
Opravdu mě tento autor mile překvapil a jdu na Volný pád.
HPL
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 1. 2014, 13:43
Dát míň než 5* by byla vážně urážka. Rozhodně to není můj šálek čaje, ale kniha je tak autenticky napsána, že vás prostě vtáhne a nepustí.
Asi nejvíc se mi líbily všechny ty zákony a tradice, kterými se řídili! Chvilkami mi až připadaly neskutečné, ale o to víc zaujaly.
Občas mi to dokonce přišlo jako taková hardcore verze Rychlích šípů :D.
Taky souhlasím s Egonem, že chvíle záchvatů smíchu střídalo znechucení z některých událostí, ale takový už je život.
Překlad mi přišel v klidu, akorát možná mohl být vzhledem k problematice trochu ostřejšího charakteru.
PS: počítali jste, kolikrát hlavní hrdina bodne někoho do stehna? :D
psychoklara
80% 80% 80% 80% 80%
  6. 1. 2015, 20:38
Vyprávění o pravidlech a tradicích sibiřské zločinecké komunity bylo fascinující. Méně už mě zaujala jakoby vynucená zápletka v druhé polovině knihy. Daleko víc mi sedly útržky příběhů, životů autorových přátel nebo příbuzných i popis každodenních záležitostí té zvláštní komunity, ve které by se asi nikdo cizí ocitnout nechtěl.
Na začátku nebyl uveden žádný letopočet, takže jsem jen hádala, v jakém období se děj odehrává. Skutečnost - vyčtená z pár slov o autorovi na obalu knihy - mě velmi překvapila.

Až budete knihu číst, zkuste v průběhu zapřemýšlet, co by dokázalo hlavnímu hrdinovi opravdu nahnat strach. V úplném závěru se to dozvíte. A vsadím se, že by vás to nenapadlo.
adevr
80% 80% 80% 80% 80%
  6. 2. 2012, 14:20
Jo, tak tahle knížka je docela drsná.. Člověk kouká jak se mu najednou při čtení převracejí hodnoty...
Moc zajímavé čtení, a docela i otevře jiný pohled na vnímání toho, s čím se leckdy, byť většinou pouze okrajově, setká i zde v Praze.
Doporučuji.
Egon Svratkin
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 10. 2012, 18:29
Ani nevím, jak bych tuhle knížku komentoval. Lilin má obrovský vypravěčský talent, příběhy o kterých píše vyvolávají občas pobavený smích, občas pocit absolutní prázdnoty, fyzického znechucení... A častý pocit, že jsem při čtení v jeho kůži. Docela by mě zajímalo, jak moc změnil můj zážitek z četby rok nedávno strávený v Rusku, ale znalost toho prostředí aspoň v jeho základních obrysech /přes držku od malých kloučků jsem dostal jen jednou/ mi přišla nedocenitelná... A ještě jedna poznámka - docela by mě zajímalo, jak to celé vyznívá v originále nebo v jiných překladech, neb v té české verzi jsem poznal bez dívání asi po třiceti stranách, že to překládala ženská aniž bych se na to předem díval. Nic proti ní, ten překlad je krásný a poetický a pocity, které má předat i předává, ale místy mi v některých výrazech příjde naivní a čímsi neopravdový. Ale jak říkám, to jen místy a třeba je to aztorem, jinak to Alice Flemrová zvládnula pěkně!
Jitule Marková
100% 100% 100% 100% 100%
  14. 6. 2016, 19:05
tato kniha je velice pěkně napsána,čtivá,krásná úžasná a nevím co všechno ještě opravdu zajímavé čtení
bady
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 9. 2015, 9:26
Knihu jsem dostal od kamaráda k narozeninám. Po období severských detektivek jsem se těšil na změnu žánru a musím říct, že změna to byla příjemná. Supr se to čte, člověk se tak snadno v představě přenese na Sibiř, kde zločin je poctivý.
Kantilena
100% 100% 100% 100% 100%
  20. 2. 2012, 20:08
Vyloženě jsem se tešila, až si tuto knížku donesu z knihovny domů. Působila na mě moc zvláštně. Obdiv mám k jejich pravidlům, dodržování zvyků, tradic, úcty. Takže ti kluci tam byli vychováváni jako malí zločinci už do mala, ale i přesto, měli hodnoty, uznávali starší, své matky. I kriminálník by měl být kriminálníkem za určitých pravidel a s jistou grácií. Měli prostě nějaký systém hodnot, který mnohým v dnešní době chybí. Nevraždili jen z nudy nebo legrace (myslím ty, kteří měli Sibiřskou výchovu, ne ty, kteří "zvlčeli"), ale pro boj, bitky atd. měli postupy. Trochu mě zarážela jejich nevraživost vůči gayům, ale vyplývá to z jejich povahy a tradic. Drželi při sobě, neuznávali majetky. A už docela chápu, kde se bere i jejich nenávist k Amíkům... Prostě, úžasná kniha, která mě chytla a v něčem i poučila (nemám na mysli, že bych se nějak inspirovala, jak používat nože, kam bodat, jak zabíjet, ale spíše těmi moudry jejich starších a zkušených). Těším se na jeho druhou knihu, Volný pád. Pokud se někdo rozhoupe, aby ji přeložil tedy.