Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Nedám své děti

50%
3 4
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Nedám své děti Originální název: Nedám své děti
Poprvé vydáno celosvětově: 2011

Nejnovější vydání:
Akcent - 2011
ISBN: 9788072688197
Počet stránek: 292
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 4x v přečtených
v knihovně 1x v knihovně
k přečtení 5x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Akcent (2011) 9788072688197 292

Knížka, kterou máte právě v ruce, je sice určena především čtenářkám, ale vymyká se běžným románům pro ženy. I když v ní jde o lásku, avšak nikoli partnerskou, nýbrž takřka výhradně mateřskou. Hovoří se v ní o samotě, meditacích a možná hlavně o poslání ženy v moderním světě. A to vše na pozadí dramatických událostí druhé světové války. Hlavní hrdinkou je zde Židovka Ester a děj knihy začíná na Slovensku, brzy po získání pochybné samostatnosti. Esteřin osud je však mimořádný. Ona si totiž umínila, že musí zachránit všech osm svých dětí před nacistickým běsněním. Vlastně že musí zvítězit nad Hitlerem. Pomohla jí k tomu hříčka přírody – její zcela árijský vzhled půvabné blondýny. Dobrovolně se odsoudila k jakémusi vnitřnímu vyhnanství, využívajíc hesla, že pod svícnem je nejvíc tma. Přežívala pak dlouhá čtyři válečná léta v elegantním horském hotelu, kde trávili svou dovolenou pouze nacističtí pohlaváři. Odtamtud dokázala tajně alespoň částečně ovlivňovat osudy svých dětí. Situace, kdy se dosud hyperaktivní žena octla v naprosté nečinnosti, ji přivádí k úvahám o hodnotě života. Ester byla totiž v meziválečném období velkopodnikatelkou, která vyšla z bídy, a z nuly se vypracovala k majetku s šesti nulami na konci. Jenže během pobytu v jejím luxusním vězení ji přepadají prapodivné myšlenky. Před válkou totiž žila jako moderní feministka. Ale teď – odloučena od dětí, je vydána na pospas jen svým vnitřním bolestným monologům, které ústí často v sebeobviňování, že neplnila správně citové poslání matky. (Založil/a: FilipovaRa)

(více)  

Štítky

více  
Anna Žídková Anna Žídková
*??.??.1930

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

marta-b
60% 60% 60% 60% 60%
  12. 11. 2014, 21:31
Poměrně zajímavá myšlenka a zápletka celé knihy, ale bohužel psaná dost amatérsky. Autorka prý začala literárně tvořit až ve svých 70ti letech a je to, myslím, na jejím stylu znát. Nejvíc mě dostala věta "a najednou bum prásk a stojí tu jiný člověk" - což mělo znamenat nějakou záměnu postav. To jsem fakt žasla. Přišlo mi to jako ze slohu desetileté holky.