Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Deset let s Václavem Havlem

90%
5 46
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Deset let s Václavem Havlem Originální název: Deset let s Václavem Havlem
Poprvé vydáno celosvětově: 2012

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Mladá fronta - 2013
ISBN: 978-80-204-2849-3
Počet stránek: 232
Vyšlo jako e-kniha    
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 17x v oblíbených
v přečtených 79x v přečtených
v knihovně 26x v knihovně
k přečtení 20x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Mladá fronta (2013) 978-80-204-2849-3 232 Vyšlo jako e-kniha.
Mladá fronta (2012) 978-80-204-2651-2 232

Kniha přináší unikátní svědectví Ladislava Špačka o tom, jak se s Václavem Havlem seznámil, o začátcích spolupráce v komůrce Havlova bytu u Vltavy, až po triumfální zahraniční cesty plné úsměvných i dobrodružných příhod.
Ladislav Špaček strávil s Václavem Havlem více než deset let, a tak má čtenář nad stránkami této knihy možnost vytvořit si představu, jaký skutečně byl Václav Havel jako člověk i státník, jaký byl v soukromí, jak snášel úskalí prezidentské funkce, jaké byly jeho politické vize i každodenní starosti. Václava Havla poznáme mnohem důvěrněji než z médií, kniha uvádí tisíce drobných detailů, kterých si autor za těch téměř 4000 dnů po jeho boku nemohl nevšimnout. Dozvíme se, co a koho Havel měl rád, ale také s jakými problémy se musel během prezidentské funkce na Hradě vyrovnat. Poznáme zblízka světové osobnosti, se kterými Havel během svého mandátu spolupracoval, vrátíme se k důležitým událostem uplynulých dvaceti let, ve kterých hrál Václav Havel důležitou roli.
Špaček nepíše systematické paměti plné historických odkazů, ale nabízí v drobných samostatných útvarech střípky vzpomínek od počátků spolupráce s prezidentem v roce 1992, přes rozdělení československého státu, následují první léta ve funkci českého prezidenta, vzápětí dramatické kapitoly o nemocích, které Václava Havla v prezidentské funkci postihly, a také líčení změn v jeho osobním životě. Poznáme blíže obě Havlovy manželky, jeho přátele, dozvíme se, kde trávil svůj čas Václav Havel nejraději a čím přispěl k rozvoji Pražského hradu. A protože měl Ladislav Špaček v úřadě mluvčího na starosti zvláště vztahy s médii, bere si
na paškál také chování a způsoby práce novinářů, také vzpomíná, jak práce jeho samotného mohla ovlivnit veřejné mínění či dokonce politickou situaci.Mnoho prostoru dostávají v knize i zážitky z cest s prezidentem – celkem uletěli za těch deset let vzdálenost ze Země na Měsíc a zpátky, navštívili více než šedesát zemí světa. Ladislav Špaček má tedy co vyprávět, a činí to, jak jinak, vkusně, s nadhledem a humorem. (Založil/a: Antonín)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

vladislaus
100% 100% 100% 100% 100%
  31. 3. 2014, 15:55
Velmi příjemné pohodové čtení o pohodovém člověku Václavovi Havlovi. Špaček překvapuje jako dobrý i vtipný vypravěč. A ještě něco, není to bulvár!
Reetri
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 2. 2014, 18:51
Nádhera. Srdce se mi zase jednou během čtení rozkvétalo. Je to fantasticky svižné, přátelské, vtipné, dojemné a někdy taky dost zarážející čtení. Pana Špačka i Václava Havla miluji, takže ode mě nic jiného než chvalozpěvy nečekejte. :) Musím citovat, co mě nejvíc dostalo (tedy v tomto slova smyslu myšleno dojalo, protože dostávalo mě téměř vše, hrozně jsem se nasmála, těch patálií, kterých byl pan Špaček svědkem (a kterých se sám dopustil) byla neskutečná řada. Docela jsem mu to dobrodružství záviděla :)

Z Brazilských Lidic:
"Krajina, celou dobu pustá, najednou ožila, silnice byla plná venkovanů proudících naším směrem. Moc jsme tomu nerozuměli, Lidice jsou malé pětitisícové městečko, kde se tady berou ty davy? Obtížně jsme se protlačovali do nitra obce, až jsme zastavili na náměstí. Kolem nás stál dav sahající od obzoru k obzoru, desetitisíce lidí. Když prezident vystoupil na pódium na hlavním náměstí městečka, dav začal spontánně skandovat Havlovo jméno. Nevěřili jsme vlastním uším. Desetitisíce kilometrů od domova znají prostí lidé jméno našeho prezidenta! Nikdo z nich nevěděl, že existuje Česká republika, natož aby věděli, kde leží, ale kdo je Václav Havel, to věděli všichni. Naplňovalo nás to obrovskou hrdostí na našeho prezidenta, byli jsme rádi, že pracujeme pro muže, kterého zná a respektuje celý svět." Ach!
prkali
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 2. 2013, 18:28
kapitola NATÁČENÍ S DĚTMI
Před Vánocemi jsme vždycky natáčeli televizní pořad pro děti. (...) Děti měly od dramaturgů připraveny i otázky, a to vždycky tak, aby pořad působil výchovně a osvětově. (...) - "Pane prezidente, pomáháte slabším?", spokojeně jsme na prezidenta pohlédli, to bylo přece jeho téma. "Ano, pomáhal jsem slabším vlastně celý život," rozvyprávěl se prezident. "Zvláště ve vězení, tam jsem nestrpěl žádné bezpráví, děti." Dramaturg pořadu a režisér byli nadšeni. Až do chvíle, kdy prezident dovedl svoji úvahu do konce: "Nebyl jsem žádný silák, ale kdykoliv někdo někomu ubližoval, postavil jsem se mezi ně a zabránil tomu, aby slabší trpěli. Víte, děti, když pomůžete slabšímu, rozlije se vám po těle takový hřejivý pocit, je to asi jako... jako když si dáte panáka."
StepanHrouda
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 8. 2013, 19:53
Krásná vzpomínka na Václava Havla, pohled do jeho soukromí i zajímavé příhody z cest a práce doma. K tomu spousta veselých historek, hlavně ono Natáčení s dětmi (v jiném komentáři zde) je úžasné :) Díky pane Špačku!
akcaka
  9. 1. 2015, 11:51
Kniha je velmi zábavná a zároveň laskavá. Obyčejný člověk se rád dozví, jaké nečekané zajímavosti člověk při životě na hradě zakusí. Momentálně se ke knize poprvé vracím a myslím, že se budu vracet ještě několikrát.
Madenka
60% 60% 60% 60% 60%
  6. 4. 2012, 15:48
Milé čtení pro ty, kteří mají potřebu připomínat si osobnost Václava Havla. Z pera Ladislava Špačka lze vycítit obrovský respekt ke svému někdejšímu šéfovi, zároveň se však nejedná o nekritický chvalozpěv. Autor se nevýhýbá společným zážitkům, při kterých se projevila i určitá "nešikovnost" našeho "PP". V některých případech si pan Špaček bohužel nechal ujít možnost dát historce lepší pointu a vtip. Nicméně časté použití tří teček na konci kapitol namísto jakéhokoliv komentáře je možno chápat v souvislosti s rozpoložením autora knihy jakož i té části společnosti, která s vděčností vzpomíná na nedávno zemřelého Václava Havla. Tři tečky jako vyjádření určitého pocitu nenadálé prázdnoty...