Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Dar času

80%
4 1
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Dar času Originální název: Vremenski darovi

Nejnovější vydání:
Mladá fronta - 2002
ISBN: 80-204-0637-8
Počet stránek: 88
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 3x v přečtených
v knihovně 1x v knihovně
k přečtení 2x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Mladá fronta (2002) 80-204-0637-8 88

Ve sbírce čtyř krátkých povídek se autor věnuje tématu času, nepohlíží však na něj jako na fyzikální veličinu, nýbrž zamýšlí se nad morálními otázkami, které jeho plynutí provázejí v lidském životě. Příběhy o hvězdáři, paleolingvistce, hodináři a malířce se odehrávají v různých dobách, všechny však spojuje záhadná mužská postava, která vstupuje do děje a obdarovává hlavní hrdiny možností cestovat v čase a spatřit tak následky svých činů v budoucnu nebo naopak poznat či pozměnit minulost. V závěrečné povídce se příběhy propojí a dozvíme se totožnost neznámého muže, který má neomezenou moc nad časem, a také jaké důsledky má tato schopnost pro něho i pro čtveřici protagonistů knihy. (Založil/a: Abiosis)

(více)  
Zoran Živkovič Zoran Živkovič
*5.10.1948


Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Veroljub Janic
  4. 1. 2015, 19:34
Cesty v čase se tu vyskytují, ale primární pro autora bylo rozebrat důsledky možnosti posouvat se v čase a přínosu této možnosti pro štěstí jednotlivce. Už od první stránky Vám bude jasné, že důležitým Živkovičovým prvkem v psaní je co nejpodrobnější popis místa děje a myšlenkových pochodů hrdiny. Je to vidět na každém ze čtyř komorních příběhů knížky, kdy nám autor poskytuje popis každého detailu místa, od umístění židle, okna, až po jednotlivé kusy oblečení hrdiny. A přitom je to velmi zdařilý výkon, který nezpomaluje příběh, ale spíše svým stylem dokresluje atmosféru povídky. V každém příběhu se nachází pouze jeden hrdina, který je uzavřen ve svém vlastním duševním světě, což se autor snažil zvýraznit ještě místem jeho pobytu - uzavřená temná místnost, která jakoby neměla ani důvod mít východ. Příběh je vlastně založen jen na rozhovoru mezi hrdinou a našim "neznámým". Akce je zde pojem neznámý. Ani výsledek nám na konci autor neprozradí. Není totiž důležitý cíl, ale jestli se k němu má hrdina vůbec připustit. Jde o dílo, které bych přiřadil do žánru filozofující science fiction. Ono i přiřazení do SF je možná diskutabilní. Autor vlastně nijak nevysvětluje způsob a prostředky cesty v čase. Mnohdy mne napadalo, jestli nejde jen o sugesci v hypnotickém stavu. V prvním příběhu se přenesete do cely středověké inkvizice, kde astronom Lazar čeká na upálení pro své kacířské názory. S tajemným mužem v plášti, který se nečekaně objeví ve vedlejší cele, rozebírá, jestli má cenu zemřít za něco, co vlastně pro ostatní nemá žádnou cenu. Náš "neznámý" mu daruje na chvíli dar času a přenese ho do daleké budoucnosti, kde mu ukáže vliv jeho objevu na budoucí svět. Druhý příběh je o zklamané vysokoškolské profesorce, která celý život zasvětila nepotřebnému vědnímu oboru. Ve třetím se setkáme s tichým hodinářem, trpícím díky tragédii v minulosti. Čtvrtý příběh se odehrává v blázinci. Podle nakladatele by to měl být vše vysvětlující příběh a mně osobně trvalo asi pět minut, než jsem poslední větu "Sbohem , Z." pochopil. Je to opravdu skvěle vytvořený příběh s vynikajícím stylem , který v sobě skrývá jakýsi tajemný náboj.