Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Rybí krev

88%
4 162
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Rybí krev Originální název: Rybí krev
Poprvé vydáno celosvětově: 2012

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Host - 2014
ISBN: 978-80-7491-133-0
Počet stránek: 358
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 39x v oblíbených
v přečtených 222x v přečtených
v knihovně 49x v knihovně
k přečtení 109x k přečtení
právě čte 5x právě čte
si přeje 10x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Host (2014) 978-80-7491-133-0 358
Host (2012) 978-80-7294-639-6 354

Románem Rybí krev pokračuje Jiří Hájíček ve své linii venkovských próz (povídkový soubor Dřevěný nůž, romány Zloději zelených koní a Selský baroko) a zavádí nás tentokrát na jihočeský venkov přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století.

Po patnácti letech strávených v cizině se Hana v roce 2008 vrací do polozatopené vesničky na břehu Vltavy, kde vyrůstala, chtěla se vdát a být učitelkou ve zdejší jednotřídce. Ale všechno je jinak - na vylidněné návsi stojí sama. Má však odvahu podívat se zpátky, má odhodlání ptát se sebe samé i lidí, kteří pro ni kdysi mnoho znamenali. Člověk po čtyřicítce si chce udělat pořádek sám v sobě, uzavřít konečně staré záležitosti a bolesti, říká Hana, když se po dlouhých letech setkává s otcem, bratrem a kamarádkami z dětství.

Po úspěšném románu Selský baroko (Magnesia Litera 2006 za prózu), který tematizoval rozpad tradičního venkova v padesátých letech minulého století, zkoumá autor dál českou vesnici. Rybí krev je především příběhem rozpadu jedné rodiny a vesnice za již zcela jiných společenských okolností. Téma vysidlování a bourání obcí v důsledku výstavby jaderné elektrárny se zdá veskrze současné, nevyhnutelné i dnes, kdy je nejistý osud dalších vesnic, např. kvůli těžebním limitům v hnědouhelné oblasti severních Čech.
Rybí krev však není nějakým "zeleným románem", je to především poutavý lidský příběh tří kamarádek z malé vesnice, které osud rozprášil do světa, příběh, v němž se silně ozývá touha po rodinné soudržnosti, a také příběh o síle lásky a odpuštění. (Založil/a: jatox)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Pett
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 8. 2013, 22:36
Přesně tak, taktéž jsem se bála venkovské prózy, prostoduchých dialogů na odpoledních čajích... a pak na popud Magnesie jsem si řekla, že je čas si udělat názor a zkusit zase jednou něco českého...
Jelikož jsem si zatím nějak nenašla tu správnou cestu k české literatuře, i když se v poslední době snad už blýská na lepší časy... nakonec se konalo velké překvapení... příběh vyvolal spousty emocí a vzpomínek, ze kterých bylo a je stále sakra ouzko... a pokud se mnou něco takhle zamává a navíc je to české, tak mohu jen smeknout a doporučit!
venpazz
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 7. 2013, 20:59
Nádherná kniha, která stokrát předčila má očekávání. Nemůžu hodnotit jinak než pěti hvězdičkami. Začala jsem to číst spíš z nouze, ona nějaká venkovská próza není pro lidi v mém věku zrovna lákavá. V anotaci je přesně to, co bych chtěla říct: "Rybí krev však není nějakým 'zeleným románem', je to především poutavý lidský příběh tří kamarádek z malé vesnice, které osud rozprášil do světa, příběh, v němž se silně ozývá touha po rodinné soudržnosti, a také příběh o síle lásky a odpuštění."
teite
60% 60% 60% 60% 60%
  14. 7. 2014, 19:22
Téma je zajímavé, ale na zpracování mi cosi vadilo. To cosi byly v tomto případě dialogy, které mi připadaly křečovité, příliš vykonstruované, vztahy mezi postavami jaksi podivně schematické. Oceňuji pohled na ekologický aktivismus "z druhé strany", ale jinak to určitě nebude kniha, k níž bych měla tendenci se vracet.
jamalka
60% 60% 60% 60% 60%
  11. 5. 2014, 11:24
Nebylo to špatné, ale asi jsem čekala více- čtení příjemné, zajímavé téma, ale pro mě tomu něco chybí....asi taková ta hloubka (napětí bublající pod povrchem ) a melancholičnost, která je typická pro Balabána, Soukupovou... 70%
Jana Edita
80% 80% 80% 80% 80%
  29. 4. 2016, 20:19
Mám z knihy docela rozporuplné pocity, ve srovnání se Selským barokem je to určitě zklamání. Některé pasáže (hlavně v první polovině) se mi zdály zbytečně zdlouhavé, styl mě nijak nezaujal. Druhá část už mi přišla lepší - více gradovala. V závěru románu jsem si vzpomněla na Hruškudóttir - také Hajíček svébytným způsobem (a konkrétněji než Šrámková) píše o pocitu vykořenění, který se dle mého názoru dnes týká stále více lidí, jakkoli nepřicházejí o domovy a chalupy. Snad právě proto stojí tahle kniha za přečtení.
modi
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 4. 2013, 19:57
Jiří Hájíček, Rybí krev
... ta parta kamarádů je jen o nějaký rok mladší než já (maturoval jsem tři roky před černobilskou havárií) a tak jsme tu sračku kolem sebe viděli stejně. Vlastně platí vše, co už jsem jinde napsal k Balabánovi a nebo ke Zmeškalovi. Jejich práce patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četl a právem patří do první ligy české realistické školy, stejně tak jako dříve třeba Jan Procházka, Milan Kundera, atp. Protože tak to prostě bylo. Za 14 dní mám setkání se spolužáky z gymplu po třiceti letech a zatím nevím co s tím. Můžu si tam dát jen tak pár panáků a nic neřešit, ale jestli budeme hrát na pravdu, tak jim budu muset říct, že tenkrát jsem to ještě nevěděl, ale svět kolem mě je furt stejnej ... protože “Komu je dnes dvacet, chce se mu hnusem zvracet - Ale těm co je čtyřicet, je toho vyblít ještě více - Jen ten co mu je šedesát, může jít se sklerózou klidně spát” (PPU) ...
Palahniuk
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 9. 2015, 12:03
První kniha, kterou jsem od Jiřího Hájíčka četla byla Selský baroko, dobrá kniha, líbila se. Rybí krev je ale úplně jinej level. Byla jsem z ní nadšená. Četla jsem v Chorvatsku u moře a najednou jsem si děsně přála bejt v tý naší zemičce, kousek od chalupy hlavní hrdinky. Kniha měla úžasnou atmosféru, melancholické momenty jsem si užívala nejvíc. Upřímné to bylo a bylo to milé, ale i znepokojující. Hájíček bude asi s každou další knihou lepší a lepší, kór, když dělá to, co Hrabal považoval za nejdůležitější – píše život.
cxdr
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 12. 2013, 20:29
Nádherně popsané vesnické postavy mě nadchli. Vyrůstala jsem nedaleko a myslím, že v každé jihočeské vesničce se našli podobné "postavy". Stejně milé pro mě byly skutečné reálie (mlíčňák s výborným pudinkem a Křemílkem a Vochomůrkou na zdech a Parkáni nebo Fantomáci na vesnickách zábavách). Pro mě osobně hodně silný příběh z prostředí mého mládí.
Už se těším na dalšího Hájíčka.

bousovka
60% 60% 60% 60% 60%
  22. 9. 2015, 20:05
Děj knihy pomalu plyne, až doplynil ke svému závěru. Téma je zajímavé, ale postrádala jsem v závěru nějaké překvapivé rozuzlení nebo pointu. Možná pokročilejším věku bych nedramatické bylancování životních křivd pochopila lépe.
Mirabelka
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 5. 2014, 10:50
Rybí krev není jen requiem za venkovskou krajinu zničenou stavbou elektrárny, ale i za životy lidí, kteří v této krajině žili. Věrná sonda do života lidí na venkově za minulého režimu, do tamních vztahů poznamenaných tímto režimem a pohled na (ne)vyrovnání se se ztrátou jejich domova. Stejně věrohodné, a mnohdy stejně smutné, jsou pak rodinné a přátelské vztahy a osudy obyvatel těchto ztracených obcí. A nad tím vším stojí odpuštění a "vykoupení", který každý protagonista více či méně hledá.
Nelis
80% 80% 80% 80% 80%
  10. 10. 2016, 11:18
Hájíček opět nezklamal! Poutavý román i když někomu se může zdát pomalu plynoucí. Román naplněný smutkem a vykořeněním, smutkem a špatnou komunikací s nejbližšími, smutkem a hledáním.....Skvělé propojení přítomnosti s retrospektivním vyprávěním. Román byl výborně napsaný, ale i přes jeho ocenění v Magnesia Litera, více vyzdvihuji a mnohem více se mi líbil jeho román "Dobrodruzi hlavního proudu". Ten řadím jako nejlepší dílo, které jsem od Hájíčka četla! Mám ovšem dojem, že ve výčtu jeho děl je opomíjený, nenašla jsem ho ani na záhlaví knihy Rybí krev.....je to velká škoda - doporučuji přečíst všem, kteří chtějí pochopit nebo spíš nakouknout do doby těsně po revoluci - období kolem roku 1990.
Carl
60% 60% 60% 60% 60%
  23. 3. 2016, 18:33
Moje první kniha od tohoto autora. Čekal jsem od ní víc., Je to takové lehčí, ale dobře se to čte i když zápletka je předem jasná a žádné překvapení se nekoná. Nicméně jako requiem za krajinu a ztracené vesnice to beru.
Merigen
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 12. 2015, 17:21
Velmi čtivá kniha, nemohla jsem se od ní odpoutat. Postavám jsem věřila jejich charaktery, na konci mě hrdinka už trochu štvala, ale pouze nepatřičně. Příběh hodnotím jako velmi zajímavý. Zkusím určitě i další knihu.
Anadona
100% 100% 100% 100% 100%
  22. 11. 2014, 21:20
Krásně napsané. Zajímavé téma. Trošičku mi vadila povaha hlavní hrdinky. Nedokázala jsem se s ní ztotožnit. Jinak musím jen chválit.
HelenaP
60% 60% 60% 60% 60%
  3. 9. 2014, 21:00
Po Selským baroku jsem byla taková nerozhodnutá, něco se líbilo, něco nelíbilo, tak jsem zkusila tuhle - a spíš ne, začátek fajn, ale pak mi to šlo dolů, prostě jsem neuvěřila - a napsala bych podobně jako Jamalka, od nás víc v Balabánovi, Soukupové... 50%
Nika:)
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 7. 2014, 21:54
Parádní kniha, která mě naprosto dostala. Oceňuji příběh a propojení minulosti s přítomností. Román všem vřele doporučuji ! :)
pecjan
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 9. 2013, 11:34
Chápala jsem příběh spíš jako pohled na stavbu Temelína z "druhé strany", což oceňuji. Samotný osud poměrně nesympatické hlavní hrdinky mě však příliš nezaujal. Líbilo se mi propojení přítomnosti s retrospektivním vyprávěním, knize to dodávalo šmrnc a tempo. Četlo se mile.