Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Máslem dolů

82%
4 56
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Máslem dolů
Autor:
Originální název: Máslem dolů
Poprvé vydáno celosvětově: 2012

Nejnovější vydání:
Paseka - 2012
ISBN: 978-80-7432-187-0
Počet stránek: 200
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 7x v oblíbených
v přečtených 97x v přečtených
v knihovně 26x v knihovně
k přečtení 25x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Paseka (2012) 978-80-7432-187-0 200

V novele Máslem dolů se Petr Šabach tentokrát zamýšlí nad otázkou, proč vás nějaké vlezlé okolnosti stále nutí měnit plány a odkládat odpočinek, který byste tolik potřebovali, na dobu neurčitou. Váš krajíc chleba s máslem se opět dává do pohybu a nezadržitelně se řítí k zemi. Můžete nějak ovlivnit, aby jako tolikrát předtím nedopadl namazanou stranou dolů? Dva staří přátelé se o to v poslední Šabachově novele přece jenom pokusí... (Založil/a: al-ma)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

alča87
60% 60% 60% 60% 60%
  22. 9. 2012, 13:25
Asi jsem čekala víc. Vlastně jsem to dočetla, protože jsem to měla rozečtené. Myslím, že kniha postrádá tohu být spisovatelem - mám pocit, že pan Šabach už hraje na jistotu. To co sám nazval škvárem předvedl - opakovat a natahovat.
Ale abych nebyla moc kritická, asi třikrát jsem se zasmála.
Eidalon
60% 60% 60% 60% 60%
  27. 3. 2014, 12:09
Máslem dolů je tuším Šabachova čtrnáctá kniha, která datuje rok vydání 2012. Po všech těch Šabachových knihách, které daly vznik skvělých filmů (Šakalí léta, Pupendo, Pelíšky, U mě dobrý) jsem se na dílko celkem těšil a očekával opět sondu do života s odrazem skutečnosti a citlivými postřehy.

Co zůstalo, je onen ležérní poklid a určitá pasivita, která Šabachovy knihy provází, ale jinak mne tentokrát kniha moc nepřesvědčila i když jistá pohodovost, vtipnost a lehkost stále přetrvává, což je příjemné poznání.

Novela Vás zavádí na počátek nového tisíciletí a hlavními hrdiny jsou dva přesšedesátníci, kteří čím starší, tím více se stávají „kluky“. Zatímco mysl dětinští, jejich tělesné schránky již provází řada neduhů. Arnošt a Evžen tvoří nerozlučnou dvojici, která má mnoho společného a přitom i rozdílného.

Amerikanofil Evžen, rentiér a zručný kreslíř, který své nadání nikdy nepovýšil na umění svůj život ve vztazích se ženami promarnil až do staromládeneckého důchodu. Arnošt je rozvedený šedesátník, který již dvacet let žije sám jen se svými knihami. Jako knihovník se pohyboval celý svůj život mezi svazky, a v době, kdy se stal invalidním důchodcem a Evženovým podnájemníkem sní o otevření antikvariátu, jehož základem by se měla stát jeho vlastní, léty a pracně vybudovaná knihovna vzácných vydání a publikací.

Evžen je přímočařejší, zajištěný, bez rodiny a dětí, Arnoštovou největší vášní vedle knih je jeho vnuk Míša a dcera Julie. A pak povinnost postarat se o svého otce, kterou naplňuje s křesťanskou láskou, i když otec již přežívá jen tělesně. Duchem je dávno mimo realitu světa, opatrován v blíže neurčeném ústavu, kde dožívá své dny. Ani dcera Julie, divadelnice a herečka, nemá život jednoduchý. Manžel podnikatel nenechá žádnou sukni kolem sebe v klidu a Arnošt, který vše sleduje neví, jak se vůči dceři a rodině chovat, aby neublížil, ale zároveň neumí eskapádě milostných úletů svého zetě čelit.

Středobodem obou pánů je hospoda Ticho, kde s železnou pravidelností vedle konzumace piva konzumují i život a jeho nástrahy. V rozpravách a filozofování se odráží současná doba první dekády nového tisíciletí. Odrazy jsou to však velmi obecné a jen lehce náznakové a spíše než popis problémů doby se řeší problémy nastávajícího stáří.

Arnošt se dostává do hledáčků doktorů a jejich nemilosrdným rozborům jeho tělesné schránky, které naznačují, že více než cokoliv jiného budou další dny spojeny s rozborem krevních testů a markerů, které svou elevací naznačují nedobrou budoucnost.

Děj – neděj se neposouvá nikam až do poloviny knihy, kdy se stane Míšovi vážný úraz, při jeho šestých narozeninách. Chlapec při zkoušení dědečkova dárku – chůdách, se vážně popálí, když na sebe obrátí hrnec vařící vody a ve snaze napravit vzniklé škody se Arnošt i Evžen do celé věci vpraví způsobem sobě vlastním. Když se ukáže, že Míšově návratu k normálu pomůže jen transplantace kožního štepu jeho biologického otce, rozhodnou se konat.

Příběh se ale dostává na křižovatku, neboť Julie musí v konfrontačním rozhodnutí přiznat, že biologickým otcem není jeho otec současný, nýbrž renomovaný režisér, který o svém synovi ale vůbec netuší. Celá situace se nakonec vyřeší a ona dramatická příhoda přinese nečekaně šťastný závěr. Míšovi uzdravení, rodině osvobození z problematického manželství, neboť původní vztah se pod tíhou důkazů rozpadá. Míša a Julie ale obratem získávají nového tatínka a partnera, který je naopak svoji novou rolí zcela pohlcen.

A pánové Evžen a Arnošt jsou spokojeni, že vše dobře dopadlo a rozhoupou se k zásadnímu rozhodnutí; poprvé a jistě naposled vyrazit za oceán do Ameriky, země, která se Evženovi stala životním osudem.

Mám-li knihu hodnotit, musím zůstat u tří hvězdiček a to jen tak tak. Pokud by měla každá kniha čtenáře pobavit či poučit, dodat myšlenku k zaznamenání a nebo nadčasovost dění, či předložit témata k přemýšlení, pak Petr Šabach se všech kategorií dle mého soudu ve svém zatím poslední díle jen lehce dotkl. Novela není rozsáhlá, a tak ji dočtete poměrně snadno. Mluvit o četbě se zatajeným dechem a na jeden zátah tu ale určitě nelze.
svobodka
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 12. 2012, 15:07
Já jsem si zase jednou početla. Bylo to krátké, zábavné, ale i k zamyšlení. Po Babičkách a Koníkovi asi to nejlepší, co se mi od tohoto autora líbilo.
Tosim
80% 80% 80% 80% 80%
  18. 6. 2012, 15:05
Petr Šabach, pro mě nejlepší současný český spisovatel, umně spojující minulost a současnost bez zbytečné ostalgie a vyznačující se nepřítomností novodobé komunální satiry, spojuje ve své nové novele svůj styl "něco mezi hospodskými historkami a velkou literaturou" s příběhem stárnoucího chlápka, který zažívá všechny paradoxy svého věku a naší doby a i přes očistnou katarzi víceméně těch ostatních sám ke kýženému aspoň dobrého konci nedochází. Na pět hvězd to rozhodně není, ale velmi se to k nim blíží a já se ke knize určitě ještě vrátím.
MiriamBlahova
40% 40% 40% 40% 40%
  24. 10. 2016, 9:10
Byť nerada hodnotím knihy negativně, tohle prostě nebyl šálek mé kávy. Knížka je maličká, celkem 200 stran A6 a přesto jsme ji nemohla dočíst. Děj vůbec negraduje, skoro se nehýbe. Vyprávění je líné a nudné. Jediné, co se mi na díle líbilo, byly cca 2-3 odstavce u kterých se dalo zasmát. Je to má autorova prvotina a doufala jsem, že mě kniha motivuje natolik, abych sáhla po jeho dalších dílech, asi tomu tak nebude... možná někdy v budoucnu.
Vivian
80% 80% 80% 80% 80%
  25. 7. 2015, 16:58
Když potřebuju vydechnout a přečíst si něco humorného, Šabach je jistota. Tahle knížka mě vždycky rozchechtá nahlas a to se počítá!
pegina
80% 80% 80% 80% 80%
  29. 10. 2013, 21:18
smích mě přepadl v metru a upřímně, hned se mi do práce cestovalo lépe to jo ...:-)) planuji si přečíst další knihy tohoto autora.