Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Případ úzké dýky

73%
4 9
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Případ úzké dýky Originální název: Případ úzké dýky
Poprvé vydáno celosvětově: 2012

Nejnovější vydání:
Moba - 2012
ISBN: 978-80-243-4643-4
Počet stránek: 280
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 11x v přečtených
v knihovně 2x v knihovně
k přečtení 14x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 1x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Moba (2012) 978-80-243-4643-4 280

Úvodní část série dobrodružných historických detektivek, které se odehrávají na Velké Moravě. Hlavními hrdiny a velkomoravskými „detektivy“ jsou Slavomír, kníže z mojmírovského rodu, a jeho vikinský přítel Erik. (Založil/a: al-ma)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Čtec
80% 80% 80% 80% 80%
  19. 3. 2016, 19:32
Velká Morava, a raný středověk vůbec, je období, které mne zajímá. A tak jsem se celkem logicky dopracoval k cyklu Zločiny na Velké Moravě. Hned na začátku musím říct, že za ten námět si Stanislav Češka zaslouží absolutorium, protože beletristé, kteří děj svých knih umístili do Rostislavových či Svatoplukových dob, by se dali spočítat na prstech jedné ruky. Původně jsem si myslel, že to byl pouze Eduard Štorch (O Děvín a Velehrad). Pak jsem narazil na Pavla Hejcmana (Cesty knížecí). Sem tam se najde něco o soluňských věrozvěstech, ale to nebývá primárně o Velké Moravě.

Proto jsem se na Češkovy detektivky velmi těšil. A hlavně na to, jak si vlastně Velkou Moravu konkrétně představuje. Ta doba je tak vzdálená a tak málo zdokumentovaná, že představy se mohou, a celkem oprávněně, velmi lišit. Zvláště když od popisu Štorchova uplynulo skoro osmdesát let a od Hejcmanova padesát. A právě za tu odvahu přidávám jednu hvězdičku.

Nu, a k čemu jsem dospěl? Češkovu představivost velice kvituji, velkomoravské reálie popisuje podrobně a přitom nemám pocit, že by čtenáře mátl či nějak mlžil. V knize navíc své zdroje popisuje a velmi sympaticky objasňuje, co a koho si vymyslel, případně co je objektivní pravda a co je při současném stavu archeologických výzkumů pravděpodobné. Potud tedy v pořádku a palec nahoru.

Horší už je to se čtivostí. Popisy jsou příliš suché, opakující se znovu a znovu v dalších lokalitách, kam se přesouvá děj. Co se ústřední dvojice „detektivů“ týče, na první pohled se zdá kombinace chytrého a vzdělaného knížete Slavomíra a jeho pravé ruky, silného a neohroženého Vikinga Erika skvělá. Kdyby … kdyby ve skutečnosti nebyli oba úplně stejní. Viking si ostrovtipem nezadá se vzdělaným knížetem a kníže v boji většinou ještě předčí Erika… Někdy jsem měl pocit, že kdyby se kdykoliv libovolně jejich jména prohodila, vyšlo by to úplně nastejno.

Chystal jsem se postupně číst další pokračování, ale když jsem narazil v knihkupectví na druhý díl, obracel jsem jej v rukách … a pak vrátil zase zpátky do police a koupil si jinou knihu… Ale myslím, že je to jen dočasná pauza a časem se k sérii vrátím. Což mi docela potvrzuje zlepšující se hodnocení novějších dílů.
Noctua
80% 80% 80% 80% 80%
  22. 4. 2013, 13:00
Příjemná detektivka, i když dost předvídatelná. Autor mohl zapojit víc fantazie při pojmenování hradišť neboť je to samý -grad a když je pět -gradů na jedné stránce tak začínáte mít pocit, že vás škrábe v krku. Taky to myslím trochu přeháněl s popisováním jednotlivých budov - jakou mají střechu, barvu, okna, podlahu, podezdívku a tak. Když to byl třetí dům v ulici v řadě, tak jsem měla chuť vytrhnout stránku z knížky... Ale postava knížete Slavomíra je velmi sympatická. Jeho neomylnost je milá a jeho milá Ladunka je roztomilá hříštice. Taky se mi líbila nekompromisnost s jakou se vypořádali s těmi "zlými". V devátém století to prostě bylo jednodušší :-) Ráda si přečtu pokračování.