Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Dva muži v jedné válce

60%
3 1
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Dva muži v jedné válce
Autor:

Poprvé vydáno celosvětově: 1979

Nejnovější vydání:
Práce - 1979
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 3x v přečtených
v knihovně 2x v knihovně
k přečtení 3x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Práce (1979)

Adolf Branald (1910-2005), jehož dlouhý život obsáhnul téměř celé dvacáté století, je spíše vnímán jako spisovatel zaznamenávající staré „dobré“ časy (Stříbrná paruka, Skříňka s líčidly, Živé obrazy, Pražské promenády). Avšak jeho druhá, stejně důležitá, literární poloha je zaměřená na obyčejného člověka. který se dokáže postavit (i se zbraní v ruce) proti všudypřítomnému zlu. Takové jsou romány Lazaretní vlak, Severní nádraží, Voják revoluce a také Dva muži v jedné válce. Branald v tomto dokumentátním románu postavil proti sobě (stejně jako tomu bylo ve skutečnosti) dvě výrazné postavy Kladna v době protektorátu, velitele kladenského gestapa Haralda Wiesmanna a dnes už zapomenutého komunistického odbojáře Josefa Škachu (v románu mu dal autor jméno Josef Pryl). Próza střídavě sleduje životní osudy obou protagonistů drastického a tragického příběhu, který v první části vrcholí trágédií Lidic a druhé dramatickou honbou za lidskou zrůdou. Branald dokumentární formou zaznamenává obě životní cesty; pátá po rodinném zázemí, sleduje vlastní osobnostní vývoj, je při nabývání zkušeností a vlivů, jež se otiskávají do charakteru osobnosti.
V kapitolách o Wiesmannovi volí Branald záměrně velmi strohý styl a nechává si od postavy velký odstup, aby mohl opravdově zaznamenat zrůdnou disciplínu, chladnou přesnost a mrtvolný řád nacistického myšlení. Wiesmann také takový je; brání se osobním citům, buduje v sobě houževnatou, nekompromisní, ctižádostivou a soutěživou povahu, hlídá si každý svůj pohyb a přemýšlí nad každým svým vyřčeným slovem. V kapitolách o odbojáři Prylovi-Škachovi opouští Branald dokumentárnost a nasazuje vyprávěcí tón, avšak stále má na zřeteli fakta. Od popisu a dokumentárního sledování postavy Pryla-Škacha í přechází autor pozvolna (jako je pozvolný Škachův vývoj v odbojáře) k dramatickým okamžikům (např. vyvěšení rudého praporu na nejvyšší komín na Poldovce).
Strohost a odstup „slaví triumf“ ve dvou po sobě jdoucích kapitolách o tragédii Lidic. Čísla, statistiky, plány, programy, vytyčování, rozmisťování, zapisování, natáčení a další atributy obludné nacistické přesnosti.
„Zajištění, soupisžen a dětí. Převzetí a soupis osobního majetku – Skalak, Petrat, Faber... Věciosobní, písemnosti, dozor – Gehle a Hartge.
Muži předstupovali, vyslechli pověření, rádi neradi, odcházeli do práce. … Bürger ručí za evakuaci inventáře, dobytka a zásob“...
Zbyde z toho ale nakonec chaos, rabování, ožralí důstojníci a vojáci.
Poslední část románu se mění v téměř napínavý thriller honby za nacistickou bestií Wiesmannem. Čtenář v tento okamžik opouští spolu s Prylem-Škachou Kladno aby se s ním vydal do rakouských Alp napříč Německem a Rakouskem, kde jako nekonečné zátarasy stojí nespočet vojenských zón hyzdících poválečnou střední Evropu. Pro odbojáře Pryla-Škachu je honba za Wiesmannem cestou za sebeuvědoměním; na vše zapomenout, na všechny ty hrůzy a začít s čistým stolem, nebo dál hledat spravedlnost na stole s potřísněným ubrusem od krve?
Je to opakovaně pokládaná otázka, napříč dějinami, na níž není pořád uspokojivé odpovědi.
*
A není bez zajímavosti, že statečný (komunista) Josef Škacha zůstal své původní profesi pokrývače věrný i po válce, nezapojil se aktivně do politické práce po Únoru 1948 a na konci šedesátých let, jak vypráví Adolf Branald ve svých memoárech „Tichý společník“, spravoval na Kampě střechu Janu Werichovi. (Založil/a: Franta)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace