Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Broučci

84%
4 419
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Broučci
 Všechny obaly
Autor:
Originální název: Broučci
Poprvé vydáno celosvětově: 1876

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Omega - 2015
ISBN: 978-80-7390-028-1
Počet stránek: 120
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 72x v oblíbených
v přečtených 916x v přečtených
v knihovně 282x v knihovně
k přečtení 15x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 2x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Omega (2015) 978-80-7390-028-1 120
XYZ (2009) 978-80-7399-016-9 78
Tribun EU (2007)
Librex (1997) 80-85491-52-4 120
Albatros (1989) 13-808-89 96
Státní nakladatelství dětské knihy (1968)

Broučci (1876) je česká pohádka od Jana Karafiáta, jedno ze základních děl české dětské literatury. Knihu vydal anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého. Teprve po 17 letech, v roce 1893, je objevil v knihovně Jana Herbena prozaik, kritik a novinář Gustav Jaroš-Gamma a otiskl o nich nepodepsanou recenzi v časopisu Čas. Tím knihu zpopularizoval natolik, že první edice byla rychle vyprodána a v roce 1894 přišla první reedice. Až do desátého vydání (1912) vycházeli Broučci anonymně. V současnosti patří k nejvydávanějším českým publikacím pro děti a mládež. Jen česky vyšlo kolem 100 vydání. Dílo je oceňováno pro básnický sloh a ve své době novátorský přístup ke světu dítěte, počítá s psychologií dítěte. O teologickou a morální hodnotu Broučků se ovšem vedou spory – vyčítá se mu důraz na bezmyšlenkovitou poslušnost, která se (podle Maxe Webera) právě v reformovaném prostředí vysoce cenila. Svá autorská práva na tuto knihu Karafiát odkázal Českobratrské církvi, která díky tomuto štědrému daru mohla sponzorovat vydávání bible a církevních tisků.

Zdroj www.wikipedia.org (Založil/a: Amaliq)

(více)  
Jan Karafiát Jan Karafiát
*04.01.1846 - †31. 01. 1929

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Introvert
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 12. 2014, 16:48
Knížka, jejíž půvab jsem díky normalizační cenzuře, v níž se odehrálo mé vlastní dětství, mohla ocenit až jako máma svých dětí. Líbilo se mi, jaký klade důraz na hodnoty, pravdomluvnost, poctivost... A co oceňuji vysoko je, že se kniha netváří, že neexistuje něco takového, jako je smrt. Malým dětem je tento fakt předložen tak, aby jej pochopily. Z vlastní zkušenosti, kdy jsem viděla, jak děti knížku ,,vstřebaly", vím, že tuto nezastíranou skutečnost dokáží přijmout přirozeně a mnohem lehčeji, než si dospělí často myslí.
Magyana
20% 20% 20% 20% 20%
  12. 4. 2013, 13:17
Teď se asi budu strašně rouhat, ale já tuhle knihu odmalička neměla ráda. Vadilo mi její zbožné pojetí i tragický konec všech broučků. Na jejich hrobečcích sice vykvetly chudobky, to však dětskému čtenáři happyend nenahradí. Opět jedna z knih, u kterých mám naprosto jasno: tohle svým synům číst nebudu.
alča87
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 10. 2013, 12:47
Nádherná dětská knížka, která je velice dojemná. Myslím, že by neměla chybět v knihovničce všech dětiček. I když je smutná, tak alespoň ukazuje život takový jaký je.
zoro2
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 7. 2015, 22:20
Jako malý jsem knihu nikdy nečetl, ale za posledních pár let svým dětem již několikrát. Knihu bych zařadil mezi další české klenoty. Všudypřítomný náboženský podtext mi nevadí, když uvážíme dobu, kdy byla kniha napsána. Překvapením pro mě bylo, že se mi dostalo do ruky jiné vydání Broučků, než to, co máme doma, a světě div se, je sice obsahově stejné, ale ne slovo od slova (každá věta trochu pozměněna, občas něco přidáno) a číst ji dříve, asi bych hodnotil jinak. Takhle ale není co řešit. 100%.
Fabienne
  14. 12. 2011, 15:41
Další oblíbená kniha mého dětství; jen mi bylo vždy líto broučků, ze kterých se staly chudobky :-( A právě Broučci patří do mého malého "historického fondu", protože vlastním vydání z roku 1943 (přesně to, co je k dispozici v digitalizované podobě - viz uživatel Skot).
Reetri
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 2. 2012, 14:19
Moje první přečtená kniha. Mám k ní doteď silnou citovou vazbu. Příběh je to trpce překrásný. Řekla bych o ní, že dokáže dojmout dospělé i dětské srdce. (Podobně, jako je tomu u Malého prince). A takové knihy, které můžete předčítat dětem a sami si z nich udělat potěšení - není přece nic krásnějšího.
Pend
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 11. 2012, 18:48
Jedna z nejoblíbenějších knížek mého dětství, i když jsem moc nechápal to lpění na dodržování pravidel a poslušnosti při svícení. Emotivní scény při líčení úmrtí jednotlivých broučků.
PeťkaW.
60% 60% 60% 60% 60%
  26. 3. 2013, 10:35
Krásný poetický příběh. Bohužel já vždycky skončila u té pasáže, kdy se z Janinky stala po kruté zimě sněženka. Moje dětské srdíčko a hlava to nějak nechtěly přijmout a přišlo jim to až dost drsné na to, že jde o pohádku. Ale jinak jsem měla jejich příběhy moc ráda a kdykoliv jsem viděla nějakého broučka, tak jsem si představovala, že je to ten z knížky, což je pro dětskou fantazii velké plus :)
Čtec
80% 80% 80% 80% 80%
  8. 2. 2016, 16:00
Jsem rád, že mám vydání Broučků s ilustracemi Jiřího Trnky. Popravdě řečeno, vždy se mi nádherné, poetické, měkké, nadýchané Trnkovy obrázky líbily víc než text, který se smrťmi a hrobečky jenom hemží. Pamatuji se, že jako dítěti mi vždy přišel strašně smutný a občas jsem v skrytu duše i trochu doufal, že už bude konec čtení...
ribička
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 9. 2010, 16:09
Krásná dětská literatura. Měla jsem knihu ve vydání s ilustracemi od Jiřího Trnky a sledovala Večerníčky. Líbila se mi daleko víc než třeba Ferda, kterým jsem se nějak neprokousala.
Daniel_852
20% 20% 20% 20% 20%
  16. 10. 2016, 10:12
Na dnešní děti je to až moc pobožné, ale zkusil jsem to dětem přečíst. Skončilo to jak jsem čekal - nebavilo je to.
Ronnie
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 7. 2015, 21:41
Příběhy ze života broučků jsou překrásné. Knížku jsem dostala, když jsem šla poprvé do první třídy, byla to tedy jedna z prvních knížek, které jsem přečetla. Pak jsem ji ale založila do knihovny, zapomněla jsem na ni a vzpomněla jsem si až tento týden, když jsem nějaký čas strávila v nejkrásnějším koutu Vysočiny - v Jimramově - v místě, kde Jan Karafiát prožil své dětství.

Z knížky jsem proto otřela prach, a znovu se po letech (tentokrát i se svou malou ségrou) přenesla do kouzelného světa broučků a berušek, kmotříčků a kmotřiček. Do světa plného dobra a hodnot, na které se, mám pocit, v dnešní době občas zapomíná.
moonchild
80% 80% 80% 80% 80%
  21. 10. 2013, 11:36
Broučky jsem jako malá milá zbožnovala.Nemohla jsem si ujít ani večerníček.I ted někdy se z nostalgie mrknu.
Buřinka
80% 80% 80% 80% 80%
  25. 9. 2016, 17:29
Jako malá jsem vlastnila velmi staré vydání Broučků s kresbami Jiřího Trnky, kniha ovšem někam zmizela, stejně jako moje dětství... nyní vlastním vydání z roku 1997 s ilustracemi Vlasty Švejdové. Mezi zveřejněnými přebaly, jsem toto vydání ani nenašla... nenapodobitelný příběh se smutným koncem. Kvůli tomu konci dávám jen 4 ***. Knihy pro děti by měly končit dobře... dětství je jenom jedno a toho zlého si užijeme ještě do sytosti později.
Karolína.K
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 10. 2013, 21:56
Má oblíbená dětská kniha, kterou jsem v dětství měla jako audio knihu. Krásný poetický svět Broučků z chaloupky Pod jalovcem musí snad učarovat každého čtenáře, ať již dětského, nebo dospělého.
Anett
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 8. 2012, 7:12
Na Broučky mám krásné vzpomínky. Jako zvědavé dítě jsem ji našla u babičky v knihovně a byla to první knížka, kterou jsem jako čtenáčka sama přelouskala. I slzičky se na konci knížky objevily... Do dnes ji mám schovanou a čekám na chvíli, kdy ji budu moct předat dál :)
ronynka
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 11. 2011, 11:18
Kniha meho detstvi. Mam ji moc rada, i vecernicek nemel chybu. Tahle pohadka je nadherna, skoda, ze uz ji tolik deti nezna :(
ideal_alien
60% 60% 60% 60% 60%
  19. 12. 2015, 19:22
Ach ano, tato kniha mě provázela v dětství. Sice je smutná, ale myslím, že v tom není problém. Děti by se měly seznámit s pravým životem už v dětství.
spirlice
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 9. 2013, 20:44
Kouzelný příběh, který rozvíjí dětskou fantazii. Dvanáct sedmiminutových epizod vypravuje příběh rodiny broučků a jejich přátel. Broučci se seznamují se životem okolo sebe, postupně objevují svět a své místo v něm – život rodiny, kamarády, práci, odpuštění, smíření, žárlivost i věrnost.
Paity
60% 60% 60% 60% 60%
  3. 9. 2013, 12:34
Pro děti určitě dobré, ale já stejně jako Magyana nijak extra Broučky nemiloval. Nebavilo mě, že to nekončilo všechno dobře. Dnes to zní úsměvně, ale jako dítě jsem prostě chtěl od pohádek něco jiného.
woolf
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 12. 2013, 11:52
Úžasná kniha, která by neměla chybět v knihovně. Absolutně nechápu, proč by mělo vadit zbožné pojetí, které nikterak neruší samotný příběh a také poukazuje na dřívější dobu. Nejsem věřící a přesto mi toto pojetí nevadí. A smutný konec je realnejsim pojetím příběhu. Někdy je i dětem potřeba poukázat na skutečnosti a ne jim ukazovat idealizovane příběhy. Konec je jistě smutný, sám ho mám z dětství zaryty v paměti, ale moc rád jsem zavzpomínal a přečetl knížku znovu. Knížka krásně ukazuje děj samotného žití, na pěkné i nelehké dny života. Pro mě jedna z bezkonkurenčních dětských knížek.
Kiv Čitrem
40% 40% 40% 40% 40%
  19. 11. 2014, 19:59
Katolická ideologie poslušnosti, nezvratnosti osudu si zde podává ruku s krásným dětským jazykem. Smrt jako součást života zdůrazněna dle mého soudu nad únosnou míru...
twiGGy88
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 9. 2013, 22:43
Sdeční záležitost. Knihu jsem určitě četla, ale mnohem živěji si ji pamatuji z audionahrávky, kdy jsem ji dostala od babičky k narozeninám na kazetě. To už je dávno, ale na broučky a rosu jako granáty v podání Karla Hogera nikdy nezapomenu.
marmeli
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 9. 2013, 11:44
Jako dítě jsem příběh Broučků ráda neměla, byl pro mě velmi melancholický, ačkoliv jsem v té době ani netušila, co to slovo znamená. Trpěla jsem s Broučky a i po přečtení nyní - jako dospělý člověk - s nimi trpím, ale již méně. Nyní vím, že to je jedna z těch knih, do kterých člověk potřebuje uzrát věkem, aby ji plně pochopil.
Bbrody
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 12. 2010, 17:56
Nejbáječnější knížka pro malé i velké. Nejlepší pasáž je, jak jedí polévku a modlí se na dobrou noc :) Také jsem měla moc ráda Janinku, byla pro mě ztělesněné dobro.
jm
80% 80% 80% 80% 80%
  28. 9. 2016, 20:24
Knížku mám moc ráda, i když pokaždé (až do dneška - tedy do dospělosti) vždy "obrečím" Janinčinu smrt. Nijak mi ale nevadí (naopak, v dnešní době to i vítám), že se autor mluvení o smrti nevyhýbá (dnes jako by to bylo tabu). Moje děti znají příběhy Broučků z gramodesek a televizních Večerníčků, ale mají k nim podobně vlídný a kladný vztah jako já ke knížce.
bjeG
60% 60% 60% 60% 60%
  29. 7. 2016, 14:32
Obsahuje spoiler spoiler Skoro jako v Resident Evil a jeho:„ Všichni tady dole (pod sněhem) zemřete!“ Až na to, že v Residentu to aspoň někdo přežil.
HáTa94
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 7. 2016, 22:26
Další z knih mého dětství. Příběhy broučků, i když mnohdy smutné, jsou nejen nádherně napsané, ale také si myslím, že dětem předávájí určité hodnoty. Kniha nemaluje životy broučků růžově, ale poukazuje také na pomíjivost života. Dodnes si vzpomínám na pocit, který jsem měla, když zemřela Janinka. Vždycky se mi strašně moc líbila jejich modlitbička a často si vzpomenu na větu "A byla zima." nebo "A bylo jaro." Tato tři slova ve mně vyvolávají zvláštní příjemný a možná trochu smutný pocit. Každopádně by v knihovničce dětí chybět neměla.
Seraphin
60% 60% 60% 60% 60%
  10. 7. 2016, 11:41
Knihu jsem zařadila do své knihovničky, protože je to klasika. Nejkrásnějšími ilustracemi mě okouzlila Klára Trnková, která mě motivovala zařadit do knihovny i ilustrace jejího otce. Pan Trnka má na pohled jednoduché ilustrace, které jsou originální a tak překrásné. Přesto, že je kniha prezentována jako dětská literatura, já bych ji tam nezařadila. Dětská mohla být v těch dobách kdy každý občan byl věřícím a tudíž děcka musela být nějak vychovávána. To v dnešní době již neplatí. Proč bychom měli býti poslušnými, odevzdanými nebo smířenými se svým osudem? Mě pan Karafiát donutil k úvahám jak krásné by bylo být hmyzem a ne člověkem... :o) Vědět, kdo jste, čím budete, a zároveň vědět, že nic proti tomu nezmůžete. Pokud existuje Bůh, je jen otázkou zda je TAK hodný, když lidem nadělil Naději.
EJKA
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 5. 2016, 11:30
Nádherná knížka. Jako dítě jsem ji doslova milovala .Nejdříve mi četli rodiče a pak jsem si četla sama . Měla jsem moc ráda i večerníček byl krásný
Anulinek
  3. 5. 2012, 8:43
Úžasná knížka se spoustou hlubokých myšlenek, napsaná tak, že baví děti i dospělé. Právě ji čteme s čtyřletou dcerou a myslela jsem si, jestli na ni nebude ještě náročná, ale velice ji baví, už odpoledne se těší, co brouček zažije nového :)
Bayanus
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 8. 2011, 12:42
Tyto pohádky jsem měl v oblibě již jako dítě. Nic se na tom nezměnilo ani teť. Važme si takových pohádek jako jsou tyto a nepředkládejme našim dětem ty hlouposti kterýmy jsou zaplavovány v dnešní době .....
Skot
  6. 9. 2010, 14:08
Digitalizovaní Broučci Jana Karafiáta s ilustracemi Josefa Weniga volně (google books neukazují kompletní knihu) zde:

http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/525518