Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Védy, Upanišady a Bhagavadgíta

0%
0 0
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Védy, Upanišady a Bhagavadgíta
Autor:
Originální název: Commentaries on the Vedas, the Upanishads and the Bhagavad Gita: The Three Branches of India's Life-Tree

Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 0x v přečtených
v knihovně 0x v knihovně
k přečtení 6x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka

Tato kniha přináší komentáře Sri Chinmoye ke starověkým písmům, která jsou základem hinduistické duchovní tradice – k Védám, Upanišadám a Bhagavadgítě. Tyto přednášky byly původně předneseny na amerických univerzitách a vysokých školách počátkem sedmdesátých let. Pojetí Sri Chinmoye je jasné a praktické a zároveň zkoumavé a bohatě poetické. Kniha je jak vynikajícím úvodem pro čtenáře, kteří k tomuto tématu přistupují poprvé, tak i řadou osvěcujících meditací pro ty, kteří jej dobře znají.

Sebrané komentáře byly nejprve publikovány v německém překladu jako Veden, Upanishaden, Bhagavadgita: Die drei Äste am Lebensbaum Indiens (Munich, Eugen Diederichs Verlag, 1994) a potom v angličtině pod názvem Commentaries On the Vedas the Upanishads & the Bhagavad Gita, The Three Branches of India’s Life-Tree (New York, Aum Publications, 1996)


Védy: První volání Nesmrtelnosti
Védy jsou nejstarší posvátná písma v knihovně vědomě se vyvíjejícího lidstva. Ke čtení véd pro svůj vlastní vědomý vývoj se můžeme nechat inspirovat povzbuzením Maxe Müllera: „Tvrdím, že pro každého, kdo dbá sám o sebe, kdo se zajímá o své předky, o svou historii a o svůj intelektuální vývoj, je studium védské literatury nepostradatelné.“
Védy ztělesňují intuitivní vize, božské zážitky a život osvěcující skutečnosti. Musíme vyjít z moře nevědomosti a vstoupit do moře poznání. Rgvéda nás inspiruje a říká: „Čluny Pravdy vezou lidi dobrých skutků přes oceán nevědomosti.“ (Rgvéda IX.73.1)
Současný lidský život není ničím jiným než nekončící sklíčeností. Uniknout z pasti sklíčenosti je téměř nemožné. Jadžurvéda nám nabízí řešení: „Ten, kdo vidí veškeré bytí uvnitř Já a Já ve veškerém bytí, neupadne do pasti zničující a oslabující sklíčenosti.“
Védy jsou univerzální, proto si je může přisvojit Západ stejně jako Východ. Velký americký filozof Thoreau řekl o védách velmi významnou věc: „Úryvky, které jsem z véd četl, na mne zapůsobily jako světlo vyššího a čistšího světelného zdroje, popisujícího vznešenější směr prostřednictvím čistší roviny, prosté detailů, jednoduché a univerzální. Védy obsahují hmatatelný dotek Boha.“ Nepochybně je to tak.

Upanišady: Koruna duše Indie
Upanišady nám říkají, že existují dva druhy poznání: vyšší poznání a nižší poznání. Vyšší poznání je parávidjá a nižší poznání je aparávidjá. Vyšším poznáním je objevení duše. Nižším poznáním je naplnění bezpočtu požadavků těla.
Podle indické tradice bývalo kdysi tisíc sto osmdesát upanišad. Každá pocházela z jedné větve véd, neboli šákhá. Z nich dostalo vlastní podobu dvě stě upanišad a z těchto dvou set jich lze nyní vysledovat sto osm. Pokud chce hledající zahlédnout pravdu, světlo, mír a blaženost, musí pilně studovat těchto sto osm upanišad. Pokud chce opravdový, ryzí hledající získat z upanišad nesmírné světlo, potom musí studovat třináct základních upanišad. Jestliže studuje základní upanišady a zároveň chce žít Pravdu, kterou tyto upanišady ztělesňují, bude moci spatřit tvář Božskosti a srdce Skutečnosti.

Bhagavad gíta: Píseň transcendentální duše
Gíta je epizoda šesté knihy Mahábháraty. Mahábhárata znamená „Velká Indie“, „Vznešená Indie“. Tento jedinečný epos je šestkrát větší než Ilias a Odyssea dohromady. Mahábhárata je udivující ve své velikosti a ohromující ve svých myšlenkách. Hlavní příběh se točí kolem obrovského soupeření mezi dvěma stranami královských bratranců. Jablkem sváru je království zděděné po předcích. Toto soupeření nakonec končí velkou bitvou nazvanou bitva u Kurukšétry.
Gíta je jedinečná. Je to Písmo všech písem. Proč? Protože říká světu, že čistý cit a pravá oddanost mohou snadno běžet bok po boku s pevnou filozofií a dynamickým odpoutáním.
V Gítě je osmnáct kapitol. Každá kapitola odhaluje učení určitého druhu Jógy. Jóga je tajný jazyk člověka a Boha. Jóga znamená „jednotu“ – jednotu konečného s Nekonečným, jednotu tvaru s Beztvarým. Jóga odhaluje nejvyšší tajemství: člověk je zítřejší Bůh a Bůh je dnešní člověk. Jógu je nutné praktikovat pro dosažení Pravdy. Pokud tomu tak není, bude hledající velice zklamán. Stejně tak o realizaci Boha musí člověk usilovat kvůli Bohu. Jinak bude jeho nevyhnutelnou odměnou nevýslovné zklamání.

zdroj: http://knihy.madalbal.cz/node/115 (Založil/a: sweps)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace