Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Nenechte si ubližovat

100%
5 4
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Nenechte si ubližovat
Autor:
Originální název: Feminine Warrior

Nejnovější vydání:
Portál - 2002
ISBN: 80-7178-510-5
Počet stránek: 263
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 5x v přečtených
v knihovně 1x v knihovně
k přečtení 4x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Portál (2002) 80-7178-510-5 263

Navzdory poněkud zavádějícímu českému názvu (ang. Feminine Warrior) je kniha výbornou příručkou sebeobrany pro ženy. Bez jakékoliv znalosti sebeobrany či nošení zbraní, kniha vysvětluje zásady osobní bezpečnosti, jak si počínat v obtížných situacích či přímo při napadení, popisuje citlivá místa útočníka i přesně jednotlivé techniky útoku při sebeobraně. Zmiňuje také přirozené vyhýbavé reakce člověka i nejčastější chyby při pokusu o obranu. Jak sám autor říká, tato knížka z nikoho neudělá mistra bojových umění, ale dává základní znalosti, pomocí nichž je možné se ubránit napadení. (Založil/a: leprechaunek)

(více)  

Štítky

více  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Introvert
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 6. 2014, 10:48
Četba této knihy mi dala moc. Autor, Al Marrewa, je zkušeným školitelem ve svých kursech boje pro ženy (záměrně neužívá slovo sebeobrana, neboť již toto uznání nutnosti bránění se staví ženu do submisivního postavení. Žena se nebrání, žena bojuje...). Kniha je přehledně dělená na části věnované asertivnímu chování a jednání, velký důraz je kladen na prevenci a předcházení krizovým situacím. Provádí situacemi, kdy je třeba slovní obrana, fyzická obrana; měla jsem dojem, že je zde pamatováno na vše, každá z možných situací je bezvadně popsaná. Co hodně oceňuji, je důraz kladený na intuici ženy.
Doufám, že situace v knize popsané nebudu muset v praxi prověřit já ani nikdo z mých blízkých. Ale jsem opravdu vděčná, že mi prošla rukama. I když vlastně sama nevím, jak se mi do CHSP dostala, neboť ani název, ani fotografie na obálce nejsou tím, co by mě k této knize přitáhlo. Jsou trochu zavádějící, což je škoda, protože mohou od četby spíše odradit. Za sebe říkám - mohu jen doporučit.
ssuva
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 1. 2013, 16:51
Útěk do bezpečí

Útěk představuje jednu z možností sebeobrany, ale jenom za určitých okolností. Utíkejte do bezpečí pouze tehdy, když jste si jisté, že je možné se do bezpečí dostat. Když jen budete „doufat, že to dobře dopadne“, můžete se dostat do vážného nebezpečí, a to z následujících příčin:
 Během se můžete dostat do fyzicky nevýhodného postavení. Pokud vás útočník dostihne, můžete být příliš udýchané na to, abyste s ním mohly účinně bojovat. Při běhu útočníkovi nastavujete záda, takže vás může napadnout zezadu, a vy se zraníte pádem.

 Protože útěk je příznakem vašeho strachu, může na útočníka zapůsobit tak, že začne být ještě troufalejší a agresivnější. Skutečně může útěk vyvolat útok, protože vás útočník oznámkuje jako „snadnou kořist“.

 Když utíkáte a útočník vás dohání, je už příliš pozdě na to použít slovní sebeobrany. Váš rozkaz: „Zpátky!“ bude jen „plácnutím do vody“; on již ví, že se bojíte.

 Rozhodnutí, zda utíkat, nebo ne, stojí na jednom z nejzákladnějších principů sebeobrany. Musíte se rozhodnout, kde je bezpečí. Pokud se octnete v situaci ohrožení, položte si pokaždé otázku: „Kde je bezpečí?“ Je to hned za rohem, nebo „na hony“ vzdálené místo? Jak daleko je vaše auto? Jak daleko je to ke dveřím vašeho bytu? K jiným lidem? Dosažitelnost bezpečí by měla určovat vaši reakci. Pokud víte, že je v dosahu, utíkejte ze všech sil. Pokud máte pochybnosti, nepouštějte se do toho.

 Když se rozhodujete, zda utíkat, zvažte svou fyzickou kondici jakož i kondici svého útočníka. Mějte realistický odhad, co se vašich mezí týče. Máte nadváhu, nejste v kondici nebo čekáte dítě? Jak rychle jste schopna běžet a jak daleko?

 Když se nakonec rozhodnete utíkat, zbavte se všeho, co by vás mohlo zpomalovat. Pokud máte v ruce nákupní tašku nebo těžkou kabelku, odhoďte ji. Máte na sobě dlouhou sukni? Zvedněte si ji k pasu. Máte vysoké podpatky? Zujte si boty a utíkejte bosy.

---------------------

Líbí se mi recenze, kterou napsala Mgr. Marie Těthalová

Al Marrewa, odborník z oblasti sebeobrany, nabízí cestu ženám, které chtějí svůj život žít bezpečněji. Nepředkládá ale návod na rychlé získání zbrojního pasu, ani netvrdí, že bezpečný život může žena vést v neprůstřelné vestě a s osobním strážcem.
Snaží se poradit ženám, které žijí běžný život, jak do něj vnést více bezpečí. Možná působí poněkud sexisticky, když předkládá „manuál“ na osobní bezpečí pouze ženám. Zvlášť proto, že jako násilník je v knize brán muž. Ovšem podle empirických šetření, která vedl Institut pro kriminologii a sociální prevenci v Praze v roce 1999, byli muži původci násilí minimálně v 77,9% případů (180 přestupků), ženy pak v 15,2% případů (35 přestupků). Tělesné poranění podle tohoto výzkumu doprovázelo 63,2% všech případů domácího násilí. Většinu těchto násilností způsobili muži. Vážná tělesná poranění, která byla ošetřena lékařem, způsobovali také mnohem častěji muži. Podobnou četnost zavinění muži udává i DONA, linka Bílého kruhu bezpečí na pomoc obětem domácího násilí. I zde je muž jako násilník v převaze (93% z 1511 evidovaných incidentů). Domácí násilí je jen jednou z forem násilí na ženách, ty ostatní („běžné“ kriminální činy) však nejsou statisticky zpracovány. Dá se ale (bohužel) předpokládat podobný poměr.
Prvním krokem k bezpečnějšímu životu je ale podle Marrewy překvapivě přece jen ozbrojení ženy. Tou zbraní má být její sebejistota, víra ve vlastní síly (psychické i fyzické). Proto má jeho program „ozbrojení“ ženy řadu etap.
Úvodní etapa Marrewovy cesty obsahuje nácvik asertivity. Mnoho žen má pocit, že nemohou být ty zlé, že se musí stále omlouvat. Proto se často paradoxně omlouvají i těm, kdo je obtěžují. „Promiňte, ale dejte mi to zpátky“, „Nezlobte se, nemám zájem“. Nebo se snaží své postoje vysvětlovat, či toho, kdo je obtěžuje, pokorně prosí, aby je nechal být. Vhodnou formulaci odmítnutí by měla podpořit i řeč těla. Shrbená, schoulená postava působí nejistě a bojácně. Vysoko posazený a nejistý hlas, který ještě kolísá, také moc sebejistě nepůsobí. Hlasová kondice je sice dána hodně vrozenými dispozicemi, ale jistotu a vyrovnanost projevu lze nacvičit. V případě přepadení se doporučuje použít píšťalku (tady jsou ve výhodě učitelky, které ji mají většinou na klíčích), a to nejen k nouzovému volání, ale i k ohlušení útočníka. Velmi výhodná je zvlášť při obtěžování po telefonu. Pokud opakovaně písknete dotěrnému člověku do ucha, nebude mu to moc milé.
Cesta za vlastním bezpečím vede k cíli tehdy, když si žena stanoví svoji bezpečnost jako prioritu. Žena není nucena vzdát se svých zálib a zvyků, ale měla by upravit svůj životní styl a zvyklosti (např. žena nepřijde o běhání v parku, jen by měla běhat ve dne a se společníkem). Také by neměla před neznámými lidmi sdělovat svoji adresu a telefon. Ženy si mají uvědomit, že zdání někdy klame. V naší kultuře dobře oblečený, upravený člověk budí důvěru jen na základě svého vzhledu. Útočníka si představujeme jako cizího, neznámého člověka pochybného vzhledu. Znásilnění mívá na svědomí překvapivě často někdo z rodiny.
Násilný čin není vždy hned od začátku namířen proto ženě jako takové, ale spíš proti jejímu majetku. Násilí se často vyvine v průběhu událostí. Autor doporučuje ženám, které jsou na ulici okradeny nebo oloupeny, aby nebojovaly o svůj majetek. Pak se totiž agrese pachatele může obrátit proto nim. A lépe se oželí kabelka nebo telefon než zdraví a někdy i život.
Samotný nácvik sebeobrany, resp. popis vhodných technik obsahuje v první řadě vyvracení mýtů o bezpečí žen. Dojem, že muž může ženu vždy ochránit, že nejlepší obranou je kopanec do slabin, že ženy postrádají instinkty k boji patří k nebezpečným představám z této oblasti. Předpokladem účinné sebeobrany je stoprocentní nasazení ženy v „boji“, odvaha způsobit bolest (tento požadavek blokují velké zábrany), riskování menší bolesti. Všechny techniky obrany uvedené v knize doporučuje Marrewa nacvičit na partnerovi. Aby mu žena nácvikem neublížila, ke třeba cvičit zpomaleně, rozložit obranu na jednotlivé kroky.
Bylo by smutné, pokud bychom došli k dojmu, že pro ženu není v současném světě bezpečno. Už jsme na tom tak špatně, že bez speciální přípravy žena snad ani nemůže vycházet. Opatrnost a schopnost reakce na nebezpečí spolu s obezřetným způsobem života může výrazně snížit rizika. Dojde-ji však nakonec přece jen k smutné události, mohou se ženy obrátit na některé z pracovišť uvedených v závěru knihy.
Kniha Nenechte si ubližovat může být užitečným pomocníkem pro současnou ženu, která chce žít bezpečně a zároveň by ráda dál žila bohatě a aktivně. Pomůže pouze tehdy, bude-li čtena a techniky v ní obsažené ženy alespoň částečně přijmou za své.

Obecně rozšířené omyly ohledně sebeobrany žen:
http://obchod.portal.cz/ukazka/nenechte-si-ublizovat/781/

leprechaunek
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 7. 2012, 10:50
Stručně? Tahle knížka by měla mít místo v knihovně každé ženy.
Skutečně základní informace, jak předcházet nebezpečí, jak se bránit, kam vést údery - a naopak také co při pokusu o sebeobranu nedělat a proč. Jednoduché, snadno pochopitelné návody a logická vysvětlení. Nemůžu říci nic jiného, než palec nahoru a velké díky za napsání téhle knížky...