Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Peklo

68%
3 66
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Peklo Originální název: Heru
Poprvé vydáno celosvětově: 2003

Nejnovější vydání:
Odeon - 2009
ISBN: 978-80-207-1297-4
Počet stránek: 112
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Odeon (2009) 978-80-207-1297-4 112

Poslední, na co si sedmapadesátiletý Takeši pamatuje, že tuhle nehodu vážně nezavinil on. Když se probral, seděl v baru, najednou už nebyl mrzák na jednu nohu, mohl chodit bez námahy a bez kulhání. Je to příjemné místo, jsou tu lidé, které zná, třeba Izumi, kolega z práce, který před pěti lety… Před pěti lety? Ano, před pěti lety zahynul při leteckém neštěstí. A u tamtoho stolu je jeho kamarád z dětství Júzó, o kterém se říkalo, že se přidal k jakuze a byl zabit při pouličním incidentu. A támhle sedí Sasaki, který společně se svou ženou umrzl v parku. Podle autora je peklo místo, kde tři dny trvají déle než deset let, kde si lidé dokážou číst myšlenky navzájem a zkoumat potlačené vzpomínky a závislosti. Život po životě v tomto románu zahrnuje prvky hororu, filosofické eseje, detektivky, sci-fi, psychologického románu, surrealistické prózy, cokoli budete chtít. Cucui je mistr vyprávění: jednoduchého, průzračného jako voda, ale takového, při kterém vám bude přebíhat mráz po zádech. S kým byste se po smrti chtěli setkat? A komu byste se chtěli určitě vyhnout? Stačí si vybrat… (Založil/a: jamalka)

(více)  

Štítky

více  
Jasutaka Cucui Jasutaka Cucui
*24.09.1934

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Tanmut
80% 80% 80% 80% 80%
  16. 5. 2013, 23:09
Tak trochu sartrovská vize pekla v podání ósackého fantasty. Ač Cucuiovo peklo je podobné spíše křesťanskému očistci.
Je třeba se naladit na autorovo rychlé naťukávání postav, které u mě ke konci vedlo k neustálému listování zpět, protože jsem si skrze ta japonská jména nedokázal pořádně zapamatovat, kdo je kdo.
Nápaditý děj v mých očích kazily jen drobné maličkosti: scéna ve výtahu (slabý odvar dění v letadle) a takový nemastný konec. Jinak je Peklo ostrá, jemně perverzní, do hloubek šťárající próza. Jako takovou wasabi jednohubku mohu jen doporučit.
Mariana.
80% 80% 80% 80% 80%
  27. 10. 2012, 16:44
Zvláštní.. Evidentně jiné, než euroamerické :). Nemyslím autora, ale styl psaní.. Odlišné od Murakamiho, který v mnohém navazuje na Evropu.
G8
40% 40% 40% 40% 40%
  29. 4. 2015, 11:55
Nevím, co si tady Cucui šlehnul, ale očividně to jeho tvořivost moc nepodpořilo. Tyhle japonské hrátky s minimalismem zahnané do extrému se často zvrhnou v katastrofu. Tak hluboko tenhle titul sice nespadl, ale i tak to má do kvalitního výsledku dost daleko.
Totální chaos kompozice se mi sice líbil, ale Cucuiův přístup, spočívající v tom, že si vystaví jedno schéma a pak s ním dle libosti hrká, mi zas jako takové terno nepřipadá.
Hledající
80% 80% 80% 80% 80%
  30. 3. 2016, 20:15
Z této knihy jsem měl (a vlastně mám nadále) rozporuplné pocity. Na jedné straně zajímavá myšlenka existence pekla ve své svérázné podobě (žádná křesťanská či jiná vize mučení hříšníků do konce časů), naopak neobvyklé prolínání „nebytí“ s realitou „skutečného“ života (peklo jako fungující město s obchody, restauracemi, letištěm atd. a možností být v kontaktu s „živými“ formou snu). Naopak hrůznost toho „potom“ je tu vyjádřena něčím jiným - naší opakovanou zpětnou konfrontací se sebou samými. Znovu nám jsou připomínána naše selhání, jsme znovu posíláni na svět s mučivou touhou dát své věci do pořádku a dosáhnout odpuštění. Kdo toto dokáže, dostává se do průvodu, který směřuje k nebi (závěr knihy). Na druhou stranu spíše negativně vnímané věci vlastně zas tak negativní nejsou – třeba velký problém mi dělala japonská jména. Pořád jsem musel listovat zpět, abych si připomněl, kdo je kdo, takže slibně rozjetý mnohovrstevnatý příběh tak dostával na frak, ale to není chyba autora (je prostě Japonec a jiný Japonec s tím samozřejmě problém nemá, takže co čekám?). Vadila mi popisovaná brutalita v jednom z osudů. Ale jestliže to tak funguje ve skutečnosti (jakuza) a já na to nemám žaludek, je to autorova chyba? Rozhodně není. I v odstupu dní musím na neobvykle pojatou ideu pekla myslet a „promýšlet ji“ (což je velké plus pro knihu). Prostě pro plné pochopení a ocenění musím nejspíše ještě dozrát, ale dost možná mi tam chybělo nějaké shrnutí všeho a velké vyvrcholení.
kittyMITTY
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 1. 2014, 9:26
Kde je hranice mezi peklem, které si "děláme" na zemi a peklem skutečným? A skutečně vůbec nějaká hranice existuje, když je možné téměř volně prostupovat tam a zpět? A je peklo skutečně tak hrozným místem? Horším než sám svět? Hodně dobrá knížka, ve které se ztrácejí kontury mezi životem postav před a po smrti. Místo, kde lidé zjistí, že skutečnou pravdu vlastně často znali už během života před smrtí, jen si jí nechtěli připustit.
hladovec
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 7. 2016, 21:37
Pro mě skvělý. Peklo je tu fakt japonské, snové a opravdu originálně vymyšlené. Moc se mi to líbilo.