Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Kolymské povídky

94%
5 10
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Kolymské povídky Originální název: Колымские рассказы (Kolymskije rasskazy)
Poprvé vydáno celosvětově: 1966

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
G plus G - 2011
ISBN: 978-80-87060-43-8
Počet stránek: 256
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 4x v oblíbených
v přečtených 18x v přečtených
v knihovně 3x v knihovně
k přečtení 23x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 1x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
G plus G (2011) 978-80-87060-43-8 256
Mladá fronta (1995)

Povídky ze sovětských gulagů. Varlam Šalamov strávil mnoho let v kolymských lágrech a další léta ve vyhnanství. Jeho Kolymské povídky patří k tomu nejhodnotnějšímu, co bylo napsáno o sovětských koncentračních táborech. Literární útvar povídky ovládal mistrovsky, silou dokumentárního popisu i zachycením autentické mluvy vězňů vykresluje v desítkách příběhů svět zmaru a zkázy. Kniha Kolymské povídky je první částí připravovaného souborného vydání díla Varlama Šalamova a v plném rozsahu nebyla dosud v Čechách publikována. (Založil/a: Fabienne)

(více)  

Štítky

více  
Varlam Tichonovič Šalamov Varlam Tichonovič Šalamov
*18.06.1907 - †17.01.1982

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Fabienne
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 3. 2013, 17:17
Celý den a celou noc byla mlha tak hustá, že nebylo na dva kroky vidět člověka. Ostatně chodit daleko nikdo sám nemusel. Těch několik směrů – jídelna, marodka, strážnice – odhadoval člověk nevědomky, jakoby získaným pudem, podobným pocitu směru, jímž jsou dokonale nadána zvířata a který se za vhodných podmínek probouzí i v člověku.
Teploměr dělníkům neukazovali, a proč taky, do práce se chodilo, ať bylo stupňů, kolik chtělo. Navíc staří mazáci dovedli skoro přesně určit, kolik je stupňů, i bez teploměru: když je mrazivá mlha, je venku 40 stupňů pod nulou. Když při dýchání vychází vzduch z plic hlasitě, ale ještě se dá snadno dýchat, je 45 stupňů. Když je přes 50 stupňů, mrzne plivance v letu. Plivance mrzly už čtrnáct dní.
*
*
O všechny lidské city – o lásku, přátelství, závist, lidskost, milosrdenství, touhu po slávě a čest – jsme přišli s tím masem, které naše tělo ztratilo za dlouhou dobu hladovění. V té zanedbatelné vrstvě svalů, která ještě obalovala naše kosti a ještě nám umožňovala jíst, pohybovat se, dýchat, a dokonce řezat trámy, sypat lopatou kámen a písek do koleček, a dokonce vozit kolečka po nekonečném dřevěném můstku z výkopu – v té vrstvě svalů už sídlila jen zloba, nejtrvalejší lidský cit.
*
*
Byli jsme všichni čtyři výborně připraveni na pouť do budoucnosti – ať už nebeské, nebo pozemské. Věděli jsme, co jsou vědecky zdůvodněné normy stravování a co jsou tabulky
záměny potravin, podle kterých se jedno vědro vody kaloricky rovná 100 gramům másla. Naučili jsme se být pokorní a naučili jsme se ničemu nedivit. Neměli jsme hrdost, nebyli jsme samolibí ani ctižádostiví a žárlivost a vášně byly pro nás marťanské pojmy a zároveň zanedbatelná maličkost. Daleko důležitější bylo nacvičit si, jak si v zimě na mraze zapnout kalhoty – dospělí chlapi plakali, když se jim to někdy nedařilo.
---------------------------------

Těžko se hledá nějaký pozitivní superlativ k hodnocení knih, jako je tato. O sovětské totalitě, krutých podmínkách v lágrech, o lidském utrpení... Pokud bych tedy měla alespoň srovnat podobné knihy, co jsem četla, tak Kolymské povídky a Jiný svět (G. Herling-Grudziński) jsou v daném žánru tím nejlepším. Zatím - možná časem ještě objevím něco stejně dobrého :-)

Ronnie
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 2. 2016, 19:30
Z četby této knížky mi bude asi ještě dost dlouho běhat mráz po zádech... Mám pocit, že si autor dal za hlavní cíl ukázat a popsat, jak život na Kolymě probouzí v lidech nenávist.