Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Jiný svět

100%
5 2
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Jiný svět Originální název: Inny świat
Poprvé vydáno celosvětově: 1951

Nejnovější vydání:
Institut pro středoevropskou kulturu a politiku - 1994
ISBN: 80-85241-71-4
Počet stránek: 258
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 2x v oblíbených
v přečtených 4x v přečtených
v knihovně 1x v knihovně
k přečtení 10x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Institut pro středoevropskou kulturu a politiku (1994) 80-85241-71-4 258

Jiný svět je pravděpodobně nejznámější knihou Gustawa Herlinga-Grudzińského. Je to jedno z prvních - ne-li vůbec první - svědectví o sovětském Gulagu a zároveň výjimečně silná próza, jež má blízko k Dostojevského Zápiskům z mrtvého domu. (Založil/a: Fabienne)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Fabienne
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 8. 2012, 11:39
Začátkem dubna se v lágru rozšířila zpráva, že se chystá transport na Kolymu. Až dnes, kdy už znám mnoho knih o německých koncentračních táborech, vím, že transport na Kolymu znamenal v sovětských pracovních táborech asi totéž, co německá selekce do plynu. Tato analogie šla tak daleko, že se – stejně jako do plynových komor – vybírali na Kolymu vězni se značně poškozeným zdravím, přestože přece – na rozdíl od Německa – nebyli posíláni na okamžitou smrt, nýbrž na práci vyžadující velkou odolnost organismu a tělesnou sílu.
*
*
Pamatuji se, jak jsem se první večer po příjezdu do tábora na chvíli vrátil z ambulance do baráku a zůstal stát překvapen výrazem starce, který seděl u kamen vysvlečený do půl těla a hrabal železnou tyčí v ohni. Jeho svraskalé, zvetšelé tváře mu visely až skoro na vylínalé štětiny na bradě a odhalovaly obrovské planoucí oči šílence. Dnes neumím přesně vyjádřit , jaký měly výraz, ale ani teď se nemohu ubránit pocitu, že jsem se díval do očí člověka zaživa mrtvému, člověku vědoucímu, že už dávno umřel, přestože jeho vyschlé srdce stále ještě bije v prázdném pytli těla. Nebylo v nich zoufalství z blížící se smrti, ale beznaděj života trvajícího navzdory všemu.
*
*
K jaké podlosti a zoufalství přivedl své oběti systém novodobého otroctví, dokazuje fakt, že nepočítáme-li tisíce prostých Rusů, Ukrajinců a nacmenů, pro které byli Němci přirozeným spojencem v boji proti nenáviděným kolchozům, téměř všichni evropští a ruští komunisté, moudří a vzdělaní lidé očekávali den co den se vzrušením a netrpělivostí příchod nacistických osvoboditelů. S hrůzou a hlubokým studem myslím na Evropu v půli rozdělenou Bugem, kde na jedné straně miliony sovětských otroků očekávaly, že je nacistická armáda osvobodí, a na druhé straně vkládaly miliony dosud nespálených obětí německých koncentráků poslední naději do Rudé armády.
----------------------------------------

Jednoznačně nejlepší kniha, kterou jsem o sovětském Gulagu doposud četla. Autor zachází do nejmenších detailů, až na dřeň, dalo by se říct. Nevyhýbá se ničemu, žádnému z pocitů, které zažíval. Skoro se mi chce říct: "Prosím, přečtěte si to... ať víte."
(Doplnění údajů ke knize: v ČR ji vydal v roce 1994 Institut pro středoevropskou kulturu a politiku (nakladatelství bylo již zrušeno), ISBN 80-85241-71-4, 258 stran.)


nana
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 10. 2012, 18:18
Dle mého jde o jednu z nejzásadnějších knih vůbec. Dala by se přirovnat k Sousostroví Gulag, ale je psána hodně odosobněně a věcně, což ještě více děsí, když se vezme v potaz, že autor popisuje svůj vlastní životní příběh.. Doporučila bych ji každému, komu není lhostejné, co se dělo.. a děje..