Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Pravděpodobná tvář

86%
4 10
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Pravděpodobná tvář
Autor:
Originální název: Pravděpodobná tvář

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Eminent - 2003
ISBN: 80-7281-115-0
Počet stránek: 206
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 2x v oblíbených
v přečtených 13x v přečtených
v knihovně 5x v knihovně
k přečtení 5x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Eminent (2003) 80-7281-115-0 206
Československý spisovatel (1990)
Československý spisovatel (1963)

Jedna z nejúspěšnějších knih Jiřího Muchy přibližuje atmosféru počátku padesátých let v Československu, období strachu, výslechů a zatýkání. Autor se opírá o silné biografické zkušenosti, neboť v letech 1951 - 1954 byl vězněn a nuceně pracoval v uranových dolech. (Založil/a: skjaninka)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

s-reader
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 6. 2011, 11:12
Přiznám se, že moc nemám rád knihy, ve kterých se píše o zlovůli komunistické moci o perzekuci, vyšetřování, zastrašování a věznění. Není to proto, že bych chtěl naši minulost popírat, ale proto, že autoři se velmi často snaží do knihy promítnout své já, hlavně takové, jaké by si sami přáli aby bylo. Takže se v knihách rodí hrdinové, rebelové, stateční odpůrci komunistického režimu, lidé, jejichž nadhled a poznání absolutní pravdy nenaruší ani věznění, ani mučení.
A tak jsem se knihou Pravděpodobná tvář procházel velmi opatrně, velmi zvolna a čekal jsem, odkud, zpoza kterého rohu na mě protikomunistický Jánošík vyjukne. Ejhle, překvapení, nevyjuknul.
Muchův „hrdina“ je naprosto průměrný člověk, bez velkých idejí, bez utkvělé představy o nějaké pravdě, člověk, který nemá snahu vykonat velké činy ani jakoukoliv revoltu. Nedá se ani říct, že události, které ho semlely byly odstartovány nějakou velikou chybou nebo velikým činem. To vše dělá Muchova hrdinu velmi reálného a pochopitelného.
Mám v podstatě pouze dvě malé výhrady: hrdinovy (pořád ho nazývám hrdinou, přestože to žádný hrdina není) úvahy jsou občas poněkud rozvleklé, ale chápu, že to, co nám občas probleskne hlavou by se dalo stěží popsat v několika krátkých větách.

(Varování – zde prozradím kousek z děje, komu to vadí, ať dále nečte!!!!!!!!!)

Druhá výhrada se týká konce. Manželka, které umírá na rakovinu, zatímco Muchův hrdina je ve vězení, je příliš melodramatický prvek. Celou knihu se Mucha takových prvkům vyhýbá, na konci ho však nechá vyznít naplno.
Dadzi
100% 100% 100% 100% 100%
  14. 5. 2011, 13:04
Existenciální román Jiřího Muchy, který ve vás vyvolá emoce naprotého zoufalství a beznaděje, které vštipoval zkorumpovaný donašečský režim padesátých let v Československu. Ačkoliv Mucha říká, že jeho osoba nemá společné znaky s hlavním hrdinou a od dění se distancuje do úrovně vypravěče, každý ,v hlavním nepojmenovaném hrdinovi, tuši samotného Muchu, který podobný osud zažil. Je to tedy kniha s autobiografickými prvky, které všemu dodávají na důvěrohodnosti, a čtenáře tak celé dění pohltí ještě více. Jazyk kterým je kniha psána je pro Muchu typický - krásná čestina bez větších emočnich výlevů, spiše stroze nastiňující situaci a dopřávájící čtenáři jeho vlastní tvůrčí fantasii vzhledem k emoční tíze situace. Až dokumentární popisy myšlenek a úvahové prvky navozují pocit naprostého zoufalství, šedi a nicoty, života hlavního protagonisty. Volné pokračování Marieta v noci možná podá vysvětlení na mnohé nezodpovězené otázky z Pravděpodobné tváře...