Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Dva krůčky po mokrém písku

85%
4 24
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Dva krůčky po mokrém písku

Nejnovější vydání:
Motto - 2012
Počet stránek: 224
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 7x v oblíbených
v přečtených 33x v přečtených
v knihovně 6x v knihovně
k přečtení 22x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Motto (2012) 224

Příběh dvouleté holčičky postižené vzácnou genetickou chorobou Až do dvou let byla Thais úplně normální dítě. Alespoň nic nesvědčilo o tom, že by tomu bylo jinak. Jednoho dne si však její matka na pláži všimla, že Thais chodí nejistě a vytáčí nožičku směrem ven. Zašla s ní tedy k lékaři, který jí po sérii vyšetření sdělil šokující zprávu. Její dcera trpí vzácnou genetickou nemocí, na kterou není lék, a zbývá jí jen několik měsíců života. Tehdy matka své dceři slíbí: „Budeš mít krásný život. Jiný než ostatní holčičky, ale život, na který budeš moct být pyšná. Nikdy ti nebude chybět láska.“ A nejen ona, ale celá rodina a všichni přátelé zahrnují malou Thais láskou, aby „dodali život jejím dnům, když už není možné dodat dny jejímu životu“. (Založil/a: Uzavřený_účet_9045)

(více)  

Štítky

více  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Ducii
60% 60% 60% 60% 60%
  20. 6. 2014, 14:50
Taková kniha se těžko hodnotí, podobně jako všechny příběhy ze života. Takže bych chtěla říci, že tři hvězdičky, které jsem udělila se nijak nevážou k obsahu knihy jako spíše k formě. Pravda knihu jsem přečetla asi za čtyři hodinky na posezení, ale dokázala bych si představit, že by byla napsaná lépe, trochu jiným čtivějším stylem. Je zarážející, že autorka má vystudovanou žurnalistiku. Podobný styl psaní bych asi spíše překousla u laika, který jen vypovídá svůj příběh a nezná žurnalistickou teorii/praxi atd. Jinak příběh je samozřejmě smutný a dojemný. Obdivuji celou rodinu za to, jak to celé zvládli a zajímalo by mne, jak se má rodina dnes.
smajlinka
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 5. 2014, 12:27
Smutná, ale s láskou napsaná knžka. Bohužel z vlastní zkušenosti v rodině musím potvrdit, že není nic horšího, než když se rodiče dívají do rakve svého dítěte :-(
Orina
100% 100% 100% 100% 100%
  14. 1. 2013, 18:32
Dva krůčky po mokrém písku je kniha, která mě naprosto emotivně vyčerpala a složila. Asi od poloviny jsem brečela jak želva. Dovedete si představit nějakou další nemoc než metachromatickou leukodystrofii, která je tak zákeřná, že vědomí sebe sama bezchybně funguje, akorát se nemůžete hýbat, mluvit, nevidíte, neslyšíte, ... ? Mimochodem, tato choroba jistě nebyla známa, když psal Jack London Mořského vlka a přesto ji naprosto dokonale popsal. Obdivuji autorku za její psychickou odolnost a schopnost najít ve všem zlém i dobrou stránku. Kniha je jedno z děl, kdy si člověk uvědomí, že jeho problémy jsou většinou tak malicherné. Vzhledem k tomu, že autorka je novinářka, je román velmi čtivý a rozhodně nenudí.
lucy.sankova
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 9. 2012, 10:53
Dojemná kniha, kterou vypráví sama matka(spisovatelka) o dceři, která onemocněla genetickou chorobou.
Poslední Thaisiny měsíce i genetická choroba její mladší sestry Azylis (naděje).
V knize jsou krásně zachycena pocity matky,otce, bratra malé Thais a ostatních lidí...
Doporučuju! :)
aubergine
60% 60% 60% 60% 60%
  11. 11. 2015, 15:04
Příběh je strašně smutný (ačkoliv jsou v něm pořád vyzdvihovány šťastné chvíle a láska). Smrt dítěte představuje jednu z nočních můr všech rodičů. Jakkoli mě příběh o umírání malé holčičky zasáhl, musím souhlasit s tím, že literárně to není nijak výjimečné. Na druhou strani při sepisování vlastních pocitů ze ztrácení dcery to šlo asi stranou. Klobouk dolů za odvahu dát takový příběh na papír, myslím, že to může pomoci rodičům, kteří se ocitnou v podobné situaci.
HelenaH82
80% 80% 80% 80% 80%
  6. 10. 2013, 13:33
Aby "dodali život jejím dnům, když už není možné dodat dny jejímu životu“, toť motto knihy a celého příběhu o obdivuhodné odvaze a vztazích v jedné rodině. Ač vím, že se ke knize nevrátím, tak stála za přečtení pro získání nového pohledu na umírání dítěte v rodině. Nejednalo se jen o velké utrpení, ale také o posun ve vnímání bytí, světa dětí, odvahy požádat o pomoc a přijímat ji, odvahy nechat dítě žít, tak jak dokáže.
veronikaS
80% 80% 80% 80% 80%
  5. 8. 2016, 2:13
Kdybych měla shrnout příběh v této knížce, tak ani nemusím hledat příliš slov. Je to silný příběh o nezdolné lásce matky k nemocné dceři. Její srdce tak moc překypuje láskou a i když se po mnoha špatných a nespravedlivých momentech objeví očekávané následky, matka svou dceru miluje až do konce jejího života a ba i toho svého... Druh těchto knížek obvykle nevyhledávám, ale i přesto že se mi dostala do rukou, nelituji toho, protože mi ukázala nový pohled na svět. Knížku přesto už znovu číst nemusím a proto uděluji 4 hvězždičky.
kiki01
  23. 11. 2014, 17:45
Kniha mě dojala. Velice smutný konec, který se mi moc nelíbil. Ze začátku jsem si myslela, že ta malá holčička přežije. Obdivuji celou rodinu, jak toto těžké, smutné období zvládli a do poslední chvíle byli s malým děvčátkem.
Vladlena
80% 80% 80% 80% 80%
  16. 5. 2015, 15:14
Knihu jsem přečetla se zaujetím a příběh je opravdu silný. Obdivuji rodinu, že to zvládli i jak to zvládli . Co se ale týče čtivosti, tak to pro mne nebylo to pravé ořechové.