Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Paňčatantram

0%
0 0
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Paňčatantram Originální název: Paňčatantram

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Odeon - 1968
Počet stránek: 276
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 0x v přečtených
v knihovně 0x v knihovně
k přečtení 2x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Odeon (1968) 276 edice Živá díla minulost; přeložil František Jílek; autor obálky Zdeněk Sklenář

V Evropě i u nás je Paňčatantram dávno známé z četných přetlumočení a hlavně převyprávění, ale představy s ním spojované bývají značně zjednodušené. Rámcové vyprávění o moudrém Višnušarmanovi, který přednáší dvěma kralevicům arthašástram a nítišástram, vědu o tom, jak si počínat v životě a na trůně, není jen ozdobou, která má příběhům opatřit oslnivé pozadí a dodat jim lesku, záruky a vznešenosti: smysl této knihy původně skutečně byl naučný a bajky jen dokumentovaly, konkretizovaly a aplikovaly abstraktní formulace životních pravidel; adresáty těchto pouček byly vrstvy, které si už nevystačily s pojmy a předpisy bráhmanského, popřípadě buddhistického dědictví – rádžové a jejich poradci a zplnomocněnci. Jistou obdobou těchto snah bychom mohli hledat v sofistických a rétorských školách antického Řecka: i jim šlo o to, řešit rozumovou úvahou situace, na nichž tradice selhávala; vždyť v Paňčatantram bráhmani, strážci náboženských pravd, hrají směšnou až trapnou úlohu.
Paňčatantram není lidový výtvor ani jazykovou formou a převážně ani provenciencí motivů jednotlivých bajek; nejpůvodnější zvířecí skazky jsou zjevně totemického původu a za lidové je můžeme považovat jen v tom smyslu, že byly duchovním majetkem celého kmene; na rozdíl od Paňčatantram, Ezopa a Phaedra nejsou však pointované a neřeší morální problémy lidského chování. Jejich pozdější vyvážená a osmyslená forma je dílem literárních tradic a řemeslných vypravěčů; u sanskrtských bajek lze doložit nesporné obdoby s buddhistickými džátaky.
Pozdější vlivy a osudy Paňčatantram jsou zajímavým dokladem toho, jak se časem mění funkce motivů: z rámcového vyprávění, které dřív bylo svorkou určité morální koncepce, se stala metoda, jak navazovat donekonečna historky, které samy postupně ztrácejí význam morálních pravidel. (Založil/a: Lisbeth)

(více)  

Štítky

#bajky 
více  
Autor neznámý Autor neznámý
*? - †?


Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace