Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Meruňková zavařenina

74%
4 10
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Meruňková zavařenina

Nejnovější vydání:
Argo - 2012
ISBN: 978-80-257-0628-2
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 3x v oblíbených
v přečtených 12x v přečtených
v knihovně 5x v knihovně
k přečtení 3x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Argo (2012) 978-80-257-0628-2

Po více než třiceti letech od prvních Solženicynových próz jako Jeden den Ivana Děnisoviče či Matrjonina chalupa se po rozsáhlých projektech (Souostroví Gulag a Rudé kolo) jeden z největších ruských spisovatelů vrátil ke komorní literární formě. Vznikl tak soubor „povídek o dvou částech“, nazvaný Meruňková zavařenina. Jejich děj pokrývá téměř celé dvacáté století a zabývá se jak boji občanské či Velké vlastenecké války, tak kupříkladu i rozporuplným poválečným osudem maršála Žukova. (Založil/a: marceltietze)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

mosem
80% 80% 80% 80% 80%
  5. 6. 2013, 22:22
Už samotné jméno Solženicyna předznamenávalo, že tahle knížka nebude lehkým, oddechovým čtením. Takové texty on totiž nepíše. Každý jeho text se zaryje do kůže, zanechá tam stopu a vytrvá. A stejně tak tomu je i v téhle knížce. Už první povidka mně přinesla překvapení a svým způsobem šokovala....ale v čem, ponechám bez odpovědi, protože jinak by to nefungovalo. Jiná pasáž knihy mně evokovala srovnání s Mńačkovým "Jak chutná moc", další evokují otázky morálky, spravedlnosti, zodpovědnosti...ale odpověď Solženicyn nedává. Jen klade otázky. A i proto, že kniha přinutí k zamyšlení, nepředkládá hotové odpovědi, si ji stojí zato přečíst.
Děčínský
60% 60% 60% 60% 60%
  3. 3. 2016, 10:25
Knížka obsahuje povídky: Meruňková zavařenina, Na pokraji srázu, Omladina, Nastěnka a Novelu jednoho dne- Adlig Schwenkitten. Také obsah těchto povídek je jednoznačně výrazně kriticky zaměřen, dnes již možno říci do minulosti, rodné země spisovatele. Byly psány asi až po návratu autora do Ruska (1994) a řekl bych, že již není tak nekompromisní ve svých tvrzeních (s náznakem objektivity). Jsou psány ve formě jakýchsi dvoj-povídek, mezi prvou a druhou částí je časový odstup, který přináší i zásadní proměny osob. Při četbě povídky o osudech generála Žukova (Na kraji srázu) udivuje autorova značná informovanost o jeho činnosti a kariéře. Musel mít, a nejen pro tuto povídku, ale pro celé své dílo, i nějaké významné cizí zdroje informací! Osudy maršála vzbuzovaly asi v autorovi sympatie, které vzbudí možná i v myslích čtenářů. V novele, z doby vítězného pochodu Sovětské armády na Berlín (Adlig Schwenkitten), popsal autor jednu válečnou epizodu, kde si to vypořádal s politruky v armádě, avšak jistě oprávněné. Samozřejmě, že hledal, či dostával tipy na vše negativní! Žádný soudný člověk nemůže mít nic proti nemilosrdné kritice, ani proti tomu, že chce-li autor čtenáře zaujmout, má dovolenu určitou nadsázku. Ale autor „to“, podle mne i sám sobě, dost „zavařil“! Teprve když dostal azyl v Německu a USA, poznal také druhou stranu mince! Kdyby se v těchto zemích narodil a dlouhodobě žil, jistě by i zde našel Ivany Denisoviče a jiné oběti. Však také, již od roku 1978, vystupoval s kritikou západní kapitalistické společnosti. I na záložce knihy se dovíme „V posledních letech se stal zarputilým kritikem západní materialistické (asi myšleno materiální) společnosti…“. I v umírněném a „osvíceném“ doslovu Ondřeje Mrázka, již stojí, že popisované osudy nejsou jen „výsadou komunismu“! Přesto také napsal „ na stará kolena v požehnaném věku ztrácel, po všem, co prožil, občas soudnost.“ Nebo si něco vyčítal? Nepřehnal jsem „to“? Nebylo „to“ tak trochu až nespravedlivé? Nenesla i druhá strana stejnou odpovědnost a podobnou vinu? Nepromrhal svůj výjimečný talent na nesprávném místě?