Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

1Q84

92%
5 358
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

1Q84

Podtitul: kniha 1+2



Poprvé vydáno celosvětově: 2009

Nejnovější vydání:
Odeon - 2012
ISBN: 978-80-207-1456-5
Počet stránek: 768
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Odeon (2012) 978-80-207-1456-5 768

Aomame a Tengo jsou někdejší spolužáci. Ona je skvělá fyzioterapeutka, která svých znalostí občas využije k tomu, aby odeslala na jiný svět muže, na které je běžná spravedlnost krátká. On je talentovaný, ale neprůbojný matematik se spisovatelským talentem. Jednoho dne zjistí, že svět, jak ho známe, jednou provždy skončil. A navíc si toho nikdo nevšiml. (Založil/a: jamalka)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Skřítek
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 2. 2013, 19:02
Tak tady fantazie pracovala na plné obrátky, v polovině knihy jsem se zcela ztratila a s blížícím se koncem knihy jsem na tom byla nejinak,:o) Děj nejednoznačný, údiv neznal hranic, fantastické, není těžké docenit nápady, které se řinou z Murakamiho geniálního mozku.
prkali
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 6. 2016, 17:57
1. zelkova (zelkova serrata)
2. Každé umění a každá touha, podobně i praktické jednání a záměr směřuje, jak se zdá, k nějakému dobru, proto bylo správně vyjádřeno, že dobro jest to, k čemu všechno směřuje.
3. Jedním z cílů kulturní antropologie je relativizovat individuální představy jednotlivců, nalézat v nich body společné všem lidským bytostem bez rozdílu a ty pak znovu zpětně prověřovat na jednotlivcích. Tím si člověk dokáže zachovat samostatnost a zároveň nepřestává někam patřit.
Pett
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 1. 2014, 23:38
.... a zase mě dostal! Mozkový závity makaly na plný obrátky, až se totálně odpálily a já opět nebyla schopná chápat.... náznakové proplétání osudů Tenga a Aomame mi mnohdy bralo dech.... geniální... nekýčovité.... neklišoidní :) napínací, tajemné a dokonalé až hanba.... obešla bych se tedy bez těch spousty erekcí a ejakulací v těch nejnevhodnějších chvílích, ale copak lze si představit Harukiho bez podobných výjevů.... nelze :) ámen!
jaryj07
60% 60% 60% 60% 60%
  13. 6. 2013, 10:22
Asi jsem jediný, která tato knížka velmi nenadchla. Posledních dvě stě stránek bylo pro mne jako procházka peklem. Absolutně mi ta knížka nic neřekla a s odstupem pár dnů po přečtení si vůbec nepamatuji o co vlastně šlo..pochybuji, že by to byl účel..Je pravda, že to je teprve druhá knížka od tohoto autora, ale i tak jsem očekával mnohem více. A rozhodně se budu s velkým sebezapřením pouštět do třetího dílu. Nejspíš pouze s povinnosti..
Tyet
60% 60% 60% 60% 60%
  29. 9. 2014, 14:50
Vlastně se mi ta knížka moc nelíbí, i když autora mám ráda. Musím říct, že mě hodně zaujala jen jedna její část a to scéna, kde Aomame mluví s Lídrem v hotelovém pokoji. Tam Murakami ústy Lídra cituje Junga a to je vlastně paradoxně nejsilnější místo celý knížky a významně ozářilo některé z temnot mé mysli. Ještě mě pobavil odkaz na Kámen a bolest v postavě duševně zaostalého míšence "osvobozujícího ze dřeva sošky myší". Za mě slabší Murakami.
svobodka
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 1. 2014, 11:15
Opět jednou "pořádné počteníčko". Tím nechci snižovat literární hodnotu díla, naopak. Čtu pořád, ale je tak málo opravdu krásných knih a opravdu výborných spisovatelů. Ale Murakami je prostě jednička! Nejvíc se mi líbila kniha Kafka na pobřeží, ale tahle za ní vůbec nezaostává.
Gallienus
100% 100% 100% 100% 100%
  15. 6. 2015, 12:13
Nic jsem od toho nečekal a začal číst bez většího zájmu, ale za chvíli mě příběh uhranul, tato kniha měla snad vše, co by měla mít. Prolínání žánrů knihu více než obohatilo, těžko vybrat oblíbenou postavu, popravdě mě tu nevadila ta kompozice dvou hlavních hrdinů, oba si byli rovnocenní. Každý příběh byl natolik vyvážený, že přechod na druhou dějovou linku vůbec nevadil, nebylo to tak rušivé (zpočátku možná, později již ne). Těžko říci na co chtěl autor v této knize upozornit, to si musí každý přebrat sám, já dostal nevšední zážitek.
Casey
80% 80% 80% 80% 80%
  8. 11. 2016, 12:39
Asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že je to skvělá městská fantasy. Myšlenky a chování postav mi bylo blízké, nebyli to žádní lidé z pomyslného TOP žebříčku lidstva a neporazitelní hrdinové. Děj je zajímavý a i přes rozsáhlost stále čtivý a poutavý. Třetí díl se přečíst musí, protože konec je hodně otevřený. Stále koukám v noci na oblohu a druhý měsíc tam zatím nevidím :-)
Jandovka
80% 80% 80% 80% 80%
  27. 8. 2014, 7:26
Co se týče opravdu originálního příběhu, nemám námitky. Zatím nejlepší kniha od Murakamiho, co jsem četla (předtím Norské dřevo a Kafka na pobřeží). Kniha je psána opravdu poutavě a bavila mě od začátku do konce. Jen dvě věci jí nemůžu odpustit. Jednak to, že je kniha označována za dystopii, což teda ale opravdu ALE OPRAVDU není. Je to spíš takový trochu fantasy román. A jednak mám problém s Murakamiho pojetím sexuality, která mi příjde strašně pokroucená a nepříjemná na čtení. On si asi tak trochu ulevuje od vlastní deprivace, trochu to bude odlišností japonské kultury. I přesto už mám připravenou další knihu, co od něj budu číst. Zkrátka to se čtenáři umí, ouchyl neouchyl :D.
Michelle S
100% 100% 100% 100% 100%
  31. 10. 2013, 13:08
Na to nemůžu říct nic než - naprosto dokonalé... Murakami překonává sám sebe, pro mě je toto jeho úplně nejlepší kniha a pokud mu tu Nobelovku přece jen jednou nedají, tak jim to nikdy nezapomenu:-) Úžasný, napínavý, krásný příběh dvou lidí, kteří na sebe i po dvaceti letech stále myslí a i když to neví, tak se podvědomě všude hledají. Příběh, který nutí člověka přemýšlet,dedukovat a vidět barvitě svět, který Murakami v knize stvořil. Příběh, který napne, dojme, pohladí po duši. Prostě nádhera:-)
jamalka
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 2. 2013, 13:08
Murakami opět nezklamal, znovu rozehrává svou hru plnu asociací, jemných nuancí, ale i zapeklitostí našeho světa a života. Pro mě osobně je tento příběh metaforou vztahu autor- příběh- kniha.
Vždy mě fascinuje, pokud při čtení nějaké knihy či poslouchání písně narazím na To něco, co se těžko definuje- snad nějaká spojující nitka mezi dějem a něčím v mém životě či okolí.Tentokrát se mi to stalo u této knihy s písní Hýkal ( Zrní)- Dej si pozor na les, ať tě....
Ashayam
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 5. 2014, 16:07
Naprosto úžasné čtení. Murakami u mě zůstává jedničkou. 1Q84 jsem četla v podstatě jedním dechem, je to skvělé vyprávění jedinečně vyvážené tak akorát mezi klidnými a napínavějšími pasážemi. Příběh se úžasně zacykluje, dává narážky a je jen na čtenáři, jestli si vodítka spojí nebo ne. Miluju Fukaeri, chtěla bych ji potkat. A hlavou mi vrtá otázka - je mother nebo daughter?
Těším se na třetí knihu a doufám, že bude stejně tak skvělá jako první dvě.
colore
60% 60% 60% 60% 60%
  22. 8. 2016, 23:28
Tahle knížka ve mně zanechala opravdu prazvláštní dojem. Četla jsem strašně pomalu. Sama o sobě mě vlastně ani moc nebavila, příběh byl sice zajímavý, ale ty vokecávačky kolem, to není nic pro mě. Potřebuju akci. Tohle by se mi asi víc líbilo zkrácený tak na půlku, některý věci mi připadaly omílaný pořád dokola a zbytečně. Nicméně i přesto má ta knížka "něco", co mě nutilo číst dál, byla jsem prostě tak zvědavá, co se stane, že jsem prostě nemohla přestat číst. A to si zaslouží pochvalu.
Ann-K.
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 3. 2016, 9:15
Nestává se mi moc často, aby na mě nějaká kniha udělala takový dojem jako 1Q84. V první řadě je Murakamiho styl psaní bezchybný a fantastický. Mám ráda fantasy, ale v klasických fantasy mi většinou něco chybí. Ovšem u 1Q84 nechybí nic. Dva příběhy se postupně propojují, a na povrh vyplouvají další a další souvislosti (jak je u Murakamiho velmi obvyklé :D). Objevují se tam nadpřirozené postavy( Lidl pípl-little people), filozofování a v neposlední řadě dva měsíce! Od té doby, co jsem přečetla 1Q84 se každý večer dívám na oblohu, jestli tam nepřibyl náhodou jeden měsíc :D Není den kdy bych si na 1Q84 nevzpomněla :D Tohle umí opravdu jen dobrý spisovatel.
petshop
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 7. 2013, 21:08
Jsem absolutně nadšená. Murakami mě úplně pohltil a vzbudil ve mně tu pravou čtenářskou vášeň. Píše podle mě dva druhy knih - skvělé a ještě skvělejší. Tuhle já osobně řadím do té druhé skupiny. Nezaznamenala jsem při čtení žádné hluché místo. Co kapitola, to něco nového, co mě stále drželo v napětí a zvědavosti, co přijde dál. Není to jen sonda do rozervaných duší hlavních postav, ale taky sonda do rozervané společnosti a k tomu skvěle, mimořádně čtivě napsaná a nechybí ani typický Murakamiho magický svět. Vřele doporučuji a nemůžu se dočkat vydání třetí knihy.
dalimoni
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 1. 2013, 0:26
Tajemná, snová, záhadná kniha, která rozbíhá čtenářovu fantazii na plné obrátky. Pro mě to je první kniha od Murakamiho a jsem velmi spokojen. Děj se line chvílemi jasným směrem, ale pak najednou přesmyčka a čtenář začíná tápat (aspoň já místy ano :-D) a hodně přemýšlet. Obvykle nejsem příznivcem tohoto typu knih, ale dostala se mi do rukou jako tip od knihovnice, tak jsem se do ní pustil a vůbec nelituji. Teď jen čekat na závěrečný díl, a doufat, že nebude vydán v češtině až na konci roku :-).
ondrej_plevak
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 3. 2016, 20:02
I v 1Q84 se objevuje Murakamiho klasický styl dvou paralelních příběhů, který se mi vždy líbil. Obdivuji autorovu schopnost nadchnout se mnoha odvětvími (často odbornými), jejichž prvky pak šikovně a pro čtenáře srozumitelně zahrne do svého textu. Tím přidá na autentičnosti a charaktery a motivace postav jsou pak uvěřitelnější. Také Aomame a Tengo určitým způsobem vynikají a jejich osudy se postupně proplétají. Určitě sáhnu i po třetím dílu.
prostejenja
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 3. 2016, 15:44
Má smysl, abych ještě komentovala Murakamiho knihy? :) Zas mě úplně sundal, neskutečně jsem si užívala každou větu do poslední stránky absolutně mimo realitu kolem mě. Opět nevšední zážitek, báječné! Ale to čekání na vydání Třetí knihy bylo bolestné.
woolf
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 12. 2015, 17:29
První přečtená kniha od Murakamiho. Opravdu jsem rád, že jsem na knihu narazil a koupil si ji. Dnes mám přečtený i 3 díl. Příběh mě nadchl svou originalitou a příběhem. Postavy byly úžasně popsané a hned jsem si je oblíbil. Samotná Fukaeri je jedním z klenotů příběhu. K první knize (1,2): Četl jsem s nadšením a jediné, co mě zklamalo byl závěr (1,2), který byl zbytečně natahován, ale to je snad jediné, co bych knize mohl vytknout. Samotné texty mě oslovily tak, že jsem hned běžel pro třetí část 1Q84 a vím, že ve čtení Mukamariho děl budu pokračovat. Jeho psaní mě nadchlo.
MiriamBlahova
100% 100% 100% 100% 100%
  31. 1. 2016, 10:10
Neuvěřitelný příběh! Hrozně moc mě obohacuje Harukiho slovní zásoba. Miluju, jak dokáže popsat věci, okamžiky nebo lidi do nejmenších detailů. Celou dobu jsem tajně doufala v setkání Tenga a Anomame. Přála jsem si, aby vše v pořádku dopadlo a všichni ve zdraví a spokojenosti zvládli své ukoly. Děkuji autorovi, že neporušil auru tajemna a do konce příběhu člověk nemohl odhadnout, jak to všechno dopadne... Obě roviny byly silné, záhadné a fantastické. Už teď se těším na konečný díl!
Kosac
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 6. 2013, 9:51
Lepší asi bylo vydat všechny tři knihy česky najednou. I anglicky to však neztrácí na své dokonalosti!
modi
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 1. 2013, 20:08
Na maturitní stužce (letos to je už 30 let) jsme měli napsáno “NĚJAK BYLO, NĚJAK BUDE!”, ale BYLO VŮBEC?, A BUDE JEŠTĚ NĚCO?, tak v to ztrácím jistotu po přečtení každé Murakamiho knížky .. . V 1Q84 Murakami opět skvěle zpracováná svoje oblíbené témata, i když pro mě to udělal už asi lépe třeba v Konec světa & Hard-boiled Wonderland (konec světa) a nebo v Na jih od hranic, na západ od slunce (vztah muže a ženy). Pokud tedy už po přečtení prvních dvou částí tohoto románu dávám 100%, tak hlavně za Aomame, vlastně za Lisbeth Salanderovou (trilogie Milénium). Určitě nejsem sám, kdo se nemůže smířit s tím, že už se nemáme možnost dozvědět, co Lisbeth dál dělá, jak se jí daří … Už jsem ji snad několikrát zahlédl - třeba v malé Liesel (Zlodějka knih) a nebo v Marjam (Tisíce planoucích sluncí). Tady ji potkávám znovu jistě, a mám z toho velkou radost - LISBETH NEZEMŘE NIKDY!
vertigoscottie
80% 80% 80% 80% 80%
  29. 6. 2014, 15:37
Murakamiho Kukly mají velice sofistikovanou a široce rozvinutou dějovou strukturu. Sám autor disponuje poutavým vypravěčským talentem a příběh tak nemá jinou možnost než čtenáře pohltit. Slabší stránkou románu (zejména v druhé polovině knihy) je zpomalení spádu jednotlivých události, což se autor snaží kompenzovat hlubokými a sugestivními ponory do myšlenkových pochodů hlavních hrdinů (většinou u úspěšně, ale ne vždy). S příběhem jako takovým a se závěrem zejména jsem spokojen a odhodlaně za čas vyrazím do knihovny pro Knihu třetí.
Janinnaa
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 1. 2014, 8:06
Připadá mi zvláštní, že Tengo ani Aomame nemají přátele. Ve světě bez alespoň jediného přítele se přeci musí set sakramentsky špatně žít. Je možné, že je tento jev v Japonsku běžný, nicméně věřím, že by se člověk bez přátel zbláznil a Tengo i Aomame se jeví jako docela zdraví lidé, inteligentní a naprostí intelektuálové. A ten intelekt mě odzbrojil. Dýchal na mě z celé knihy. Téměř každá zmíněná postava má takovou OSOBNOST! Mám ráda knihy, které mají ducha a tahle mezi ně určitě patří. Rozhodně nezahrnuje kousky, které po dočtení odložíte a nic ve vás nezanechají.
AnickaMa
80% 80% 80% 80% 80%
  2. 9. 2015, 17:39
Za mě super.... Murakamiho naprosto miluju a zbožňuju... Ikdyž v 1Q84 jsem se ke konci ztrácela a musela některé pasáže louskat víckrát... Napínavé, neopakující se, celou dobu udržuje fantazii, pozornost a mozkové závity napjaté k prasknutí.... :-)
bousovka
80% 80% 80% 80% 80%
  2. 7. 2014, 8:57
Příběh se odvíjí velice pomalu, klidně a přitom plynule. Jako by vás hlavní hrdinové vtáhli do svého běžného života, který se ukáže být hodně netradičním. Přestože je děj vyprávěn hlavními postavami střídavě, je přehledný a srozumitelný.
h2o
80% 80% 80% 80% 80%
  20. 12. 2013, 23:19
pasáže o "kuklách ze vzduchu" jsou až geniální, zbytek dost často působí jako vycpávka, jenom aby se něco napsalo, když se zrovna nic neděje
Inkvizition
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 11. 2013, 12:28
Původní konec bych bez přečtení třetí knihy nedocenil, ale teď, když mám za sebou celou triologii můžu s klidným svědomím říct, že pro nejlepší zážitek je lepší přečíst 1+2 a tam skončit. Rozuzlení z k3 je celkem umělé a zkazí tajemnou atmosféru z prvních knih. Škoda...
Eva Bělocká
  29. 8. 2016, 14:37
Já prostě to Murakamiho proplétání reality a fantazie, kdy vlastně nakonec ta fantazie zvítězí, až si můžu mozek zavařit, abych pochopila významy, dost žeru. Ve finále mi ani nevadí, že ty významy nechápu. Prostě mě to baví. Aneb "když něco nechápeme bez vysvětlení, nemá cenu to vysvětlovat".
Robert Šimčík
60% 60% 60% 60% 60%
  2. 8. 2015, 21:35
První díl knihy knihy se mi četl skvěle. Zajímavý fantastický příběh a byl jsem zvědavý, jak se vše vyvine dál. Druhý díl ale přinesl ohromné zklamání. Celý jsem ho doslova protrpěl a těšil jsem se kdy to skončí. Neustále opakování toho co už jste se dozvěděli v prvním díle. Celá druhá část by šla jednoduše napsat v jedné kapitole a nebylo ji nutné roztahovat prázdným obsahem. Připadlo mi to, že autorovi totálně došla fantazie a dopsal to jen z toho důvodu, že musel, neboť by mu hrozila sankce od nakladatele. Obrovské zklamání.
culi
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 5. 2015, 18:07
Nejdřív mě ta kniha štvala. Těch prsů, penisů a ejakuací je tam na můj vkus až moc, ale dejme tomu, že autor už je postarší pán a zřejmě se mu to neustále honí hlavou :-) Další věc, co mě teda trochu rozčilovala, bylo dost časté popisování předchozího děje (nevím, jestli pro méně chápavé čtenáře?)...nicméně potud kritika, pak už jenom samá pozitiva...užásný hlavní děj osudové lásky a spousta vedlejších myšlenek (sekty, násilí na ženách, reinkarnace...atd. ta kniha je toho plná, přeplněná....tolik úžasných myšlenek jako střípků, které nakonec parádně zapadnou do sebe...podle mě je to óda na pozemský život a jeho účel...Murakami the best!
Karel4
80% 80% 80% 80% 80%
  23. 11. 2014, 12:44
Když najednou začnete vidět na obloze dva měsíce, řeknete to někomu? Myslím, že 99 procent civilizovaných inteligentních lidí by to udělalo. Hlavní hrdinka ne, otevře si víno a zalije fíkus. Když máte v hlavě hromadu otázek a vedle sebe někoho, kdo nejspíš zná odpovědi, zeptáte se ho? Ne, uvaříte si večeři a jdete číst noviny.
To je to co mě dráždí, ale přesto neodradí, protože tahle kniha se čte sakra dobře.
modroocko30
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 10. 2013, 18:05
Kdykoliv večer se podívám na oblohu a vidím tam měsíc, okamžitě si vybavím tuto knihu. Kniha se mi dostala hluboko do mysli a velmi pod kůži. Genialní kniha a pro mě nepřekonaný a nepřekonatelný zážitek.
Lionheart
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 7. 2013, 9:09
Kniha o osamění a měnící se společnosti, o poutu, které ani dvacet let odcizení nezkalí a oba musí vkročit do jiného světa, aby měli šanci se spolu aspoň znovu setkat. O síle demagogie, o svobodě, o sektách, o morálních odůvodněních vraždy, o mužích, kteří nenávidí ženy, o znásilňování a zneužívání dětí, v neposlední řadě o Janáčkovi a Čechovovi a o odpuštění... o tom všem a další spoustě věcí zabalených do poutavého vyprávění s fantaskními "pseudomatrixovskými" motivy je tato knížka. Už se těším na říjen, kdy vyjde poslední třetí kniha s dovršením příběhu.