Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

O lidské přirozenosti

72%
4 5
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

O lidské přirozenosti

Podtitul: máme svobodnou vůli nebo je naše chování řízeno genetickým kódem?


Originální název: On human nature
Poprvé vydáno celosvětově: 1979

Nejnovější vydání:
Nakladatelství Lidové noviny - 1993
ISBN: 80-7106-076-3
Počet stránek: 247
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 10x v přečtených
v knihovně 2x v knihovně
k přečtení 7x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Nakladatelství Lidové noviny (1993) 80-7106-076-3 247

Autor v knize popisuje, jak různé charakteristiky lidí a společnosti mohou být vysvětleny z pohledu evoluční teorie. Vysvětluje, jak evoluce zanechala stopy na rysech charakteristických pro lidský druh - jako je štědrost, sebeobětování, starostlivost apod. Kniha vnáší do sociálních věd biologický náhled. (Založil/a: Novinha)

(více)  

Štítky

více  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Hochturn
60% 60% 60% 60% 60%
  25. 12. 2012, 11:43
Sociobiologická opěvná óda na vědecký materialismus; ...a Bůh je jedním z možných prvotních hybatelů. Dokáže-li věda něco vysvětlit, pak tento objev pro určitý obor znamená, že musí ukončit své "amatérské" pozorování a přejít o úroveň výš. Co mi tato kniha dala: náhled na to, co to ve skutečnosti znamená svobodná duše, praktické střípky z výzkumů. Jinak mám pocit, že autor je obhájcem "společenské smlouvy" - byť se o ní útržkovitě zmiňuje jen na třech stránkách. Vlastně by bylo zajímavé, kdyby člověk měl možnost v určitém věku dospělosti, kde bude žít: zda ve společnosti nebo osamoceně. Jistě by - jako mladý - zvolil první možnost; ovšem postupem času by přišla přesycenost a zklamanost, která by vedla k vale společnosti. A tohohle by se měla účastnit genetika? Nikdy. Jenže máme prozatím jen jednu planetu a na ní je málo místa...Co mi vzala: domněnku, že duše prozatím není skutečně svobodná.