Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Osudy hradu Špilberku

40%
2 2
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Osudy hradu Špilberku
Poprvé vydáno celosvětově: 2005

Nejnovější vydání:
Akcent - 2005
ISBN: 80-7268-319-5
Počet stránek: 495
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 2x v přečtených
v knihovně 0x v knihovně
k přečtení 0x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Akcent (2005) 80-7268-319-5 495

Rádoby dějiny hradu a pevnosti vypínající se nad Brnem. Z oficiální historií to moc společného nemá, ale koho zajímají takové ty "šokantní" zjištění, příjde si na své. (Založil/a: kingmaker)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

kingmaker
20% 20% 20% 20% 20%
  8. 11. 2012, 12:41
Další důkaz, že dnes může napsat „historickou“ knihu kdokoliv. A když máte titul a studoval jste něco, co se o historii aspoň trochu otřelo, najdou se i blbci, kteří si to půjčí, v domnění, že narazili na takovou lehčí, popularizační, ale přece jen podloženou literaturu. Ano, i já jsem se, už po několikáté, zařadil mezi ony blbce. Abychom si rozuměli, je to čtivé, i já jsem to dočetl až do konce, ale čtivé je to asi tak, jako je čtivý Blesk. To znamená, když prostě vypíchnete pár jakoby senzací a pěkně je rozmáznete, když občas budete na čtenáře pomrkávat sexuálním podtextem… Napadá mě jeden příklad z knihy-podle pověsti měla nějaká uherská jeptiška věštecký sen před bitvou na Moravském poli. No to je přece jasný důkaz, že měla s Přemyslem Otakarem vášnivý sexuální vztah, ne? Však to přece znáš, čtenáři, že, co už tak jiného můžeme čekat od jeptišky a vášnivého Přemyslovce? A takových blbin je tam povícero, za vrcholnou považuji pak ještě důkaz, že Břetislava I. zavraždil roku 1100 japonský samuraj, který pak spáchal sebevraždu sepuku. Jinak je tam tradiční přehlídka nepřesností, podložených knihou Vlastivědy pro 4. ročník, dávno překonaných historických informací (jak by také nebyly překonané, když hlavním zdrojem jsou pro Koláčka Dějiny markrabství moravského z roku 1906, nebo přímo výmyslů a nesmyslů. To vše doplněno značným množstvím překlepů dokazujících, že editaci byla věnována stejná pečlivost, jako samotnému psaní. Na takové knihy by se měla lepit upozornění stejně, jako na krabičku cigaret. Ne, tady by mělo být varování ještě přísnější, vždyť taková četba škodí nejen zdraví, ale i rozumu.