Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Partitura smrti

87%
4 20
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Partitura smrti
Autor:
Originální název: Partitur des Todes
Poprvé vydáno celosvětově: 2008

Nejnovější vydání:
Host - 2012
ISBN: 978-80-7294-695-2
Počet stránek: 392
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 3x v oblíbených
v přečtených 32x v přečtených
v knihovně 11x v knihovně
k přečtení 26x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Host (2012) 978-80-7294-695-2 392

Šedesát let chtěl Georg Hofmann na všechno zapomenout: na své dětství, rodiče, rodnou zemi. Potom se však na zámečku nedaleko Paříže objeví tajemná stará obálka. Je na ní jeho jméno a místo odesílatele slovo Osvětim. O několik dní později se ve Frankfurtu odehraje příšerný zločin. Na lodi zakotvené na Mohanu se najde pět mrtvol. Mladá novinářka zmizí v lesích v pohoří Taunus. A objeví se muž, kterého všichni považovali za mrtvého. Zatímco hlavní komisař Marthaler horečně vyšetřuje, dozví se od své přítelkyně Terezy novinku, která mu zásadně změní život. (Založil/a: Moreanne)

(více)  
Jan Seghers Jan Seghers
*??.??.1958

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Martin Klíma
80% 80% 80% 80% 80%
  10. 12. 2016, 19:39
Kepler vs Seghers kolo 1

Kepler a jeho Paganiniho smlouva

Po přečtení Partitury smrti jsem se hned rozhodl, že tuto knihu srovnám s další detektivkou a to konkrétně s Paganiniho smlouvou od Keplera. K tomuto nápadu mě dovedl jeden společný motiv a to vážná hudba. Autoři detektivek k ní mají asi nějak blízko, jelikož její motiv se krom těchto dvou autorů objevuje i u Hanninga Mankella. Nyní už k samotnému srovnání.


Leč detektivní romány od Larse Keplera miluju, tak musím říct, že Partitura smrti se mně líbila o něco víc. Paganiniho smlouva se pro mě místy až zbytečně vlekla a měla svá hluchá místa, kdežto u Partitury smrti jsem tohle nezažil. Velice jsem ocenil i začlenění historie do příběhu. Ať už Keplerův komisař Linna či Seghersův Marthaler, tak oba mají své vnitřní kouzlo a povahové rysy kvůli kterým je budete mít rádi, ale i naopak neradi. Tudíž se nemohu rozhodnout co se postav týče, která kniha je lepší. Činím tak i proto, že ostatní postavy v té či oné knize mají své kouzlo a spoludotváří děj. Rozsahem se mně pak rozhodně víc zamlouvá Seghersova kniha a to přesto, že mám jinak radši rozsáhlejší díla. U obou knih pak kvituju takovou víceméně klidnou notu příběhu, pomineme li popis obětí. Nechci tím však říct, že by knihy nějak tratily na napětí, jen že působí takovým klidným dojmem proti obvykle děsem a přílišným napětím napěchovanými detektivkami ze současné doby. Se samotným příběhem se pak nejspíš ztotožníte u Partitury smrti a to už jen kvůli prostředí, jelikož Frankfurt máme, když to trochu přeženu, víceméně za rohem. Musím také opět pochválit krásné knižní obaly, je vidět, že Host si na tomhle hodně zakládá.

Partitura smrti je tedy svěží, kvalitní detektivka, která se v záplavě velmi kvalitní severské krimi rozhodně neztratí a mohu ji jen vřele doporučit. Už jen z důvodu toho aby si čtenáři všimli, že sakra kvalitní detektivky se momentálně nepíší jen na severu Evropy, ale blíž než si myslíme. Za mě 84%.
Domovoj
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 11. 2014, 15:50
Kniha se mi moc líbila. Není tak akční a dramatická jako třeba Nesbo, o to víc je ale přirozenější. Spojuje v sobě dvě věci, které se mi líbí (styl novodobých tzv. "severských detektivek") a které mě zajímají (Osvětim). Knížka se také nepatrně dotkla toho, jakým způsobem se s nacismem a holokaustem vyrovnávají pozdější generace Němců. Myslím, že ani současní Němci pořádně neví, jak se se svojí minulostí správně popasovat. Pokud to vůbec nějak lze.
zelenoočka
60% 60% 60% 60% 60%
  28. 11. 2016, 12:08
Nejsem "detektivkář", nemohu tudíž posuzovat stránku detektivní zápletky, ale historické souvislosti jsou značně postavené na hlavu. Spletitý příběh zasahující do Osvětimi je nereálný, absolutně mimo. Kdo si přečte, tak si proboha neberte reálie za skutečné a obraťte se k literatuře, ať už vzpomínkové, odborné nebo čistě beletristické, ale jiné.