Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Andělská hra

83%
4 65
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Andělská hra Originální název: El Juego del Ángel
Poprvé vydáno celosvětově: 2008

Nejnovější vydání:
Knižní klub - 2010
ISBN: 978-80-242-2634-7
Počet stránek: 560
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 12x v oblíbených
v přečtených 89x v přečtených
v knihovně 32x v knihovně
k přečtení 36x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 1x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Knižní klub (2010) 978-80-242-2634-7 560

David Martín, mladík se spisovatelskými ambicemi, jenž zprvu otročí v bezvýznamném barcelonském plátku a poté svůj talent vydá napospas vydřidušským producentům pokleslé literatury, přijme v kritickém okamžiku svého života nabídku tajemného vydavatele Andrease Corelliho a rozhodne se pro něj napsat knihu, jakou ještě nikdy nikdo nenapsal. Čím náročnější se mu tento úkol jeví, tím více záhad vyvstává i kolem muže, který si opus, jenž by svému tvůrci přinesl nebetyčnou slávu, objednal. Záhad, nevysvětlitelných náhod i úmrtí za nejasných okolností. A otázek, z nichž nejpalčivější zní: Komu vlastně upsal David Martín svou spisovatelskou i lidskou duši? V srdci Barcelony první poloviny 20. století – města, které prochází modernistickým přerodem, v němž staré čtvrti a špinavá zákoutí ustupují novým ulicím, čtvrtím, parkům a po světových výstavách zůstávají architektonické i technické vynálezy; které však zároveň pod povrchem skrývá prastaré bludiště chodeb a kanálů, plné duchů a stínů minulosti – se tak rodí poutavá, fascinující variace na faustovský motiv o pokušení a touze po nesmrtelnosti. Román Andělská hra volně navazuje na Zafónův předchozí titul, Stín větru, díky němuž se jeho tvůrce stal nejprodávanějším španělsky píšícím autorem na světě. (Založil/a: jamalka)

(více)  

Štítky

více  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

MargarethMatthews
80% 80% 80% 80% 80%
  10. 6. 2013, 11:10
Andělská hra se četla opravdu skvěle, o tom není pochyb. Avšak jsem v příběhu viděla pár mezer, které buď byly nedomyšlené, anebo se mi ztratily v samotném textu. Nic to ale nemění na faktu, že i tato kniha se stane jednou z mých top. Vřele doporučuji. (musím souhlasit ale s tím, že Stín větru to zdaleka nepřekonalo)
jana80
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 1. 2012, 8:09
Musím souhlasit s modi. Sice nejsem s autorem stejny rocnik, ale kniha se mi moc libila. Byla jsem ji naprosto uchvacena. Urcite si ale take prectu Stin vetru, abych to mohla porovnat.
Taťána
80% 80% 80% 80% 80%
  20. 3. 2013, 20:00
Varování - Zafón je silně návykový! Všechny jeho knihy jsem přečetla jedním dechem, Andělskou hru nevyjímaje. Bohužel, pořád srovnávám se Stínem větru, který je pro mě jednou z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla. Andělská hra se četla sama, děj svižný, atmosféra Barcelony vás opět vtáhne a nepustí, jen mě trochu mrzela ta nadřirozená zápletka. Bohužel, čekala jsem trošinku víc. Ale ani náhodou nezklamalo!
modi
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 12. 2011, 9:14
Možná jsem měl to štěstí, že jsem na rozdíl od některých ostatních čtenářů toto dílo četl dříve než Stín větru a/nebo je to užtitě i tím, že jsem s autorem stejný ročník, ale Andělskou hrou jsem byl od prvních stránek nadšený a ve svém srdci jsem ji přiřadil hned vedle "Objevení nebe" a/nebo "Na jih od hranice, na západ od slunce". Ale vůbec nechci obě skvělé Zafónovi knihy srovnávat, vždyť ..."Kniha je zrcadnem, v němž spatříme pouze to, co v sobě nosíme."...
PapuKa
40% 40% 40% 40% 40%
  2. 3. 2015, 20:07
Bohužel musím konstatovat, že opravdu dlouho nebo spíše nikdy předtím jsem nečetla zdlouhavější a nudnější knihu. Děj v zásadě není vůbec špatný a byl by i docela poutavý, kdyby nebyl tak natažený. Celé mi to přijde jako odvar Stínu Větru jako by se autor snažil vyždímat z tohoto úspěchu co se ještě dá. Nejdříve jsem byla z volného pokračování nadšená, stejné prostředí, stejné postavy, ale tohle se opravdu nepovedlo. Nemůžu ignorovat ani fakt, že i zde se hlavní hrdina zamiluje do mu naprosto nedostupné dívky, která s ním zametá a nakonec se na něj vykašle. Že by se autor někde inspiroval? Čtení jde opravdu pomalu, ještě zbývá necelých 150 stran a upřímně doufám, že autor ustoupí od zbytečně rozložitých popisů a konečně nechá naznačovaný příběh rozvinout.
Tamara
20% 20% 20% 20% 20%
  15. 7. 2011, 19:53
Z této Zafónovy knihy jsem byla hodně zklamaná. Autor zcela nepokrytě vykradl svůj Stín větru (který byl skvělý). U mnoha postav a dějových odboček byl zcela nepochopitelný význam pro samotný příběh (např. pohřebiště zapomenutých knih). Většina ze spáchaných vražd byla zcela neopodstatněná a samoúčelná (proč například Diego Marlasca brutálně zavraždil svou manželku?). Knihu jsem sice dočetla, ale tak od poloviny jsem si připadala, jako kdybych pila čaj z mnohokrát použitého pytlíku.
kusma
60% 60% 60% 60% 60%
  12. 1. 2011, 14:59
Od tohoto autora spíše doporučuji Stín větru. Tato kniha mě v porovnání se Stínem větru dost zklamala, ač se autor opět snažil nastolit tajemnou atmosféru staré Barcelony, zde se mu to podle mě moc nepovedlo.