Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Pravidla moštárny

93%
5 945
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Pravidla moštárny
Autor:
Originální název: The Cider House Rules
Poprvé vydáno celosvětově: 1985

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Odeon - 2013
ISBN: 978-80-207-1525-8
Počet stránek: 624
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 478x v oblíbených
v přečtených 1628x v přečtených
v knihovně 373x v knihovně
k přečtení 753x k přečtení
právě čte 35x právě čte
si přeje 26x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Odeon (2013) 978-80-207-1525-8 624
Odeon (2008) 978-80-207-1274-5 624
Odeon (2005) 80-207-1178-3 624
Odeon (2002) 80-207-1111-2 624

Uprostřed jabloňových sadů v úrodné krajině státu Maine leží podivný svět, v němž začíná odysea Homera Wellse. Po několika traumatizujících zkušenostech u adoptivních rodičů se stane natrvalo součástí sirotčince v St. Clouds a jako nejstarší chovanec se učí mladým i starším ženám pomáhat od jejich starostí. Jeho učitelem je zakladatel sirotčince Wilbur Larch, lékař, který vede své soukromé křížové tažení proti zlu, často v rozporu se zákonem. Sledujeme Homerův příběh, jeho snahu stát se užitečným, učednické období v sirotčinci, dospělá léta v moštárně, prazvláštní vztah k manželce jeho nejlepšího přítele, neustálé odchody i návraty.

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

vladislaus
100% 100% 100% 100% 100%
  31. 8. 2013, 18:03
Dost dlouho jsem se této knize vyhýbal. Odrazovaly mne rozporuplné komentáře k této knize, odrazoval mne nic neříkající název knihy a ani film mne nelákalo shlédnout. No nakonec jsem knihu s nadšením dočetl. O čem to je? Je to červená knihovna + příručka porodníka + příručka sadaře. Moc lichotivě to nezní, ale přesto je to nářez. V závěru i slzy ukápnou.
janeicka
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 12. 2013, 23:25
Rovněž má první kniha od Irvinga a stále ještě na ni s obdivem a s úctou vzpomínám :-) Díky Irvingovi jsem našla cestu k Dickensovi, protože jsem si za nějaký čas po Pravidlech moštárny přečetla Davida Copperfielda i Malou Dorritku, protože mě zajímalo, jaké jsou ve skutečnosti knížky, které si čtou sirotci před spaním. A jsou stejně perfektní jako samotná Pravidla moštárny, vřele doporučuji!
Anael
100% 100% 100% 100% 100%
  31. 8. 2012, 20:35
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Je to zatím jediná kniha, kterou jsem od Irvinga četla a rozhodně nezůstane u poslední.
Tiwala
80% 80% 80% 80% 80%
  13. 4. 2013, 14:29
Pravidla moštárny jsem sice dočetla až na druhý pokud po téměř dvouleté pauze, ale rozhodně to stálo za to ;).
barbiegrrrl
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 11. 2013, 20:51
Pravidla moštárny mě bavily od první kapitoly, takže příliš nerozumím uživatelům, kteří píší o dlouhém nudném rozjezdu. Tematicky je mi kniha velice blízká a právě úvodní kapitoly nejvýrazněji poukazovaly na důležitost práva na potraty a zároveň odsuzovaly pokrytectví a hloupost mnohých z jejich odpůrců. Prostřednictvím postavy Wilbura Larche v nich bylo vyjádřeno velké množství myšlenek, u jejichž čtení jsem měla pocit, jakoby mi Irving viděl do duše. Myšlenky a zážitky dr. Larche mě oslovovaly natolik, že pokud jsem knihu zrovna nečetla, alespoň jsem o ní přemýšlela. Také proto mě více bavila dějová linie (a postavy) kolem St. Cloud‘s než převážně milostná zápletka vztahující se k Ocean View (čímž však nechci říct, že by nebyla také zajímavá). Navíc oceňuji, že i přes vážné téma (ať už jde o potraty, sirotky, milostný trojúhelník, válku, nebo opravdová pravidla moštárny) dokázal Irving do textu propašovat také jistou dávku lehkého humoru. Dokonce myslím, že příběhu neškodí ani značná předvídatelnost, která mi obvykle vadí a jiným knihám by zajisté ubrala na atraktivnosti.
Velkou měrou se tu odráží autorova "posedlost" Dickensem, která je zřejmá i z dalších jeho děl – ačkoli poněkud předběžně soudím, že zde bude nejvýraznější. Irving si je totiž vědom, že odkazy na Davida Copperfielda a Nadějné vyhlídky se do knihy zásadním způsobem stojící na prostředí sirotčince a tematice provádění potratů (bez nichž by sirotků přibývalo) samozřejmě hodí víc, než kamkoliv jinam.
Na Pravidla moštárny jsem se dlouho těšila, a tak jsem ráda, že mě ani přes velká očekávaní vůbec nezklamaly.
Peetuliska
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 2. 2014, 14:49
Příběh malého sirotka Homera, který má smůlu na své pěstouny, jedni umřou, od druhých radši uteče. Proto větší část svého života je nucen strávit v sirotčinci, kde je velice oblíben sestřičkami, tak samotným doktorem Larchem, který ho později začne učit lékařskému řemeslu. V knize se řeší otázky potratu, který byl v té době zakázán. Když Homer vyroste, přeje mu štěstí a shoda okolností, že se dostane do jabloňového sadu, kde pracuje a kde se zamilovává do dívky svého nejlepšího kamaráda.

Kniha je psaná velmi poutavě, zároveň se zabývá důležitými společenskými otázkami.
Rames
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 5. 2012, 19:53
V pravidlech moštárny lze najít podobnost s jiným Irvingovým dílem ,tím je samozřejmě T.S.Garp. Tyto ságy začínající početím hlavního hrdiny mi nikdy nepřirostly k srdci.
A ani nejsem obdivovatel Dickense. Věřím že v době kdy se děj odehrává je potrat odsuzován celou společností i když všichni vědí že je nutné nechat tu volbu na ženě ,křesťanská víra hluboce zakořeněná ,brání v legalizaci tohoto zákroku. A o tom to celé je, proto bylo pro tuto knihu tak nutné aby se podobala románům a ságám předminulého století.Méně slov by zabránilo pochopení celého dějě.
Tereeeza
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 9. 2016, 19:54
Pravidla moštárny se ke mně dostala podruhé po několikaleté pauze, zkoušela jsem ji dříve, ale odložila, nechytla mě. Začátek knížky je plný informací, detailů a člověk jako já má potřebu všechno pochytit, na nic nezapomenout, takže mi chvilku dalo, než jsem se přehoupla přes začítání se a opravdu se ponořila do toho, co mi Irving předkládá.. A jsem nadšená, knihu jsem zavírala s určitým dojetím, ne smutně, ne vesele, ale prostě tak, příběh si mě získal, prožívala jsem s nimi jednotlivé roky, strasti a radosti a ještě dlouho to všechno budu mít v hlavě.

Buďme šťastní za doktora Larche, Homera, Candy, Wallyho, Angela, .... Dobrou noc, doktore Larchi, Homere, Candy, Wally, Angele!
Dobrou noc Princové z Mainu, dobrou noc Králové Nové Anglie...
estrellita
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 9. 2012, 9:16
Nádherná dojemná kniha, úžasné vykreslení postav i prostředí, kde se vše odehrává, dokonale mě pohltila, klidně bych dala 6 hvězdiček, kdyby to šlo a už teď vím, že to je další z knih, ke které se budu znovu a znovu vracet...
Gallienus
80% 80% 80% 80% 80%
  24. 8. 2016, 20:40
Film patří mezi mé srdcovky, jeden z nejkrásnějších snímků, co jsem měl možnost vidět. Kniha stojí na skvělém příběhu a při čtení mě nejvíc potěšila ta rozdílnost oproti filmu (přesto před Lasse Hallströmem smekám, on tyhle citový ždímačky opravdu točit umí), bohužel úžasný příběh není všechno, začátek mi přijde rozvláčný, zdlouhavý, měl jsem problémy se začít. Chvílemi jsem chtěl i přeskakovat řádky, kdyby Irving příběh trochu zhustil (tak o 100 str.), psal bych o knize jen v superlativech.
Archangel_P
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 9. 2016, 11:15
Moje druhá Irvingova kniha. Druhý skvost. Druhé nadšení. Druhý přesun do oblíbených.
Silný, trošku syrovější příběh, který nutil k zamyšlení nad morální správností činů doktora Larche. Celkově se kniha moc krásně četla, nic pro člověka neuchopitelného, jen by se možná některým jedincům nemusely líbit všechny Irvingovy explicitní popisy "bez obalu". Když knihu srovnám se Světem podle Garpa, byla možná o něco slabší, ale určitě nejde o nějaký propastný rozdíl. Byl jsem naprosto spokojen.
Dobrou noc, vy princové z Maine. Králové Nové Anglie!
(Edit čtyři dny po přečtení: tím, jak se mi to v hlavě rozleželo bych Pravidla moštárny možná přesunul ještě před Svět podle Garpa.)
Ivet
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 5. 2014, 9:27
S napsáním komentáře jsem se musela zdržet několik dní, protože jsem si po přečtení nedokázala utřídit myšlenky pro napsání smysluplného komentáře. V knize je toho tolik, co by člověk mohl vyzdvihnout. Postavy jsou výborně napsané, a tak různorodé, že nevíte, komu fandit víc. Malou výtku bych měla na zdlouhavý začátek a uspěchaný konec, kde mi chyběla reakce Wallyho a synka na konečné přiznání pravdy.
Film byl opravdu jen omezený výběr z knihy, ale přesto měl v sobě tu pravou atmosféru. Zfilmovat celé dílo by bylo minimálně na jednu řadu seriálu, ale třeba se toho někdy dočkáme.
Můj první Irving.. co nejdřív se vydám do knihovny pro dalšího.
Potulný mnich
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 11. 2013, 20:24
První kniha co jsem četl od Irvinga a musím říct, že jsem neudělal chybu. Autor si dal opravdu záležet na charakteru a popisu postav a míst, kde se děj odehrává. 100%
LadysR2
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 1. 2013, 9:47
Vynikající, vynikající, vynikající... Vykreslení doby, mravů i postav je úžasný. A rozhodně bych nechtěl být partner ženy, která v té době chtěla jít na potrat
ribička
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 9. 2010, 15:21
První a zatím iposlední kniha od Irvinga, kterou jsem měla jako povinnou četbu do anglického semináře. Byla jsem opravdu velmi mile překvapena. Po poměrně nesnadném, nicméně důležitém začátku se příběh stal fantastickým.
lusk_lusk
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 12. 2012, 22:38
Srovnávat knihu a film v tomto případě je úplná hloupost. Je to jako středně propečený steak a šlehačkový dortík. Každý z nich má jiné poselství a jsem si jistá že i jiný typ percipientů. Oproti svým zvykům jsem byla donucena jako první zkonzumovat film. Byl jeden z prvních opravdu studených zářijových dnů a já byla zavřená v psychiatrické léčebně pro těžkou depresi. Celý den mi ostatní pacienti vyprávěli o svých dojmech z filmu Pravidla moštárny. Většina ženského osazenstva oddělení se chtěla za každou cenu na tento „NEJROMANTIČNĚJŠÍ FILM KTERÝ KDY VIDĚLY“ dívat i za cenu krvelačného boje, který by musely svést s mužským osazenstvem, které bylo přesvědčeno, že je to krásný film, ale tak smutný, že raději půjdou o dvě hodiny dříve do fronty na léky, než aby ho museli znovu shlédnout. Tenkrát jsem dala za pravdu ženám, i když první příčky romantických filmů u mne zabírá Nepřítel před branami a spol. O měsíc později jsem ale dostala do rukou Knihu a dojem získaný z filmu byl již po pár desítkách stránek rozsekaný na kousky (a pečlivě vyškrábaný sterilovanou kyretou). Uvědomila jsem si že Režisér filmu pojal vyprávění za úplně jiný konec. Je to však pochopitelné, kdyby příběh vypovídal to stejné i na plátně, byl by s velkou pravděpodobností v mnoha zemích zakázán. Prudérní Polsko by raději emigrovalo na Sibiř, kde nemají kina a papež by během velikonoční mše pětkrát omdlel. Zároveň si nedokážu představit, že by nějaký odborný text, ať už sociologický, filozofický nebo z náboženský mohl působit přesvědčivěji v oblasti morálky ohledně nenarozeného života. A je tu spousta dalších kritických prvků kterými autor upozorňuje na aspekty moderní společnosti, například velmi neobvyklý vývoj vztahů mezi postavami (v knize, ne ve filmu). Pravidla moštárny v mém osobním žebříčku ihned po přečtení skoply Svět podle Garpa, ve kterém se oproti tomuto dílu objevovaly hluchá místa. Pravidla moštárny jsou jednou z nejlepších a nejkompaktnějších knih které jsem doposud četla, a se spoustou charakteristických znaků, jež naleznete v každém odstavci a přitom vám po několika stech stran nepřijdou otravné, knihu lze nazvat geniální!
Jokolo
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 10. 2013, 22:09
Asi jsem od toho po Garpovi čekal trošičku víc. Možná mi vadilo prostředí samotné moštárny, ale mám-li mluvit o pasážích ze sirotčince, tak ty byly výborné.
Co však nelze vytknout jsou charaktery. Irving je vybarvil dokonale. Používal ty správné pastelky, nikde nepřetahoval. Některé jsou velmi sympatické, skoro až dokonalé (Larch), některé možná čtenáři začnou lézt krkem (Homer), každopádně napsané jsou dokonale.
Kniha je to skvělá, ale jak už jsem řekl, čekal jsem od toho trošičku víc.
MuMura
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 9. 2013, 18:12
Předtím, než jsem četla knížku, viděla jsem několikrát film a ten je jeden z mých nejoblíbenějších. Je až neskutečný, kolik toho ale vynechali (hlavně - jak už je to tu zmíněno - absence Melony), knížka je naprostá bomba! Fotku slečny (B)Imbasové a ponyho budu mít před očima do konce života. :D
Manon
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 3. 2011, 12:39
Myslím, že Irving píše začátky zdlouhavější u většiny knih. Nebo alespoň co jsem zatím četla. Ale když se jimi čtenář prokouše, příběh ho pohltí. Úžasná kniha. Film mě taktéž zklamal. Čekala jsem daleko víc, ale osekáním děje pozbyl hodně na své kráse.
Topka
80% 80% 80% 80% 80%
  30. 4. 2015, 15:20
Začátek knihy byl fenomenální. Sama mám moc ráda Dickense a Nadějné vyhlídky patří mezi mé oblíbené knížky. Popis Homerova dětství a sirotčince byl velmi poutavý. Během jeho života v Ocean View jsem měla malou krizi a děj byl pro mě méně zajímavý. Rozběhl se až ke konci, který bych chtěla také ocenit. Jelikož jsem milovník Steinbecka mám radši méně emočně zabarvený popis, přišly mi některé pasáže až kýčovité. Knížka ale patří mezi tituly, které když si nepřečtete, jako byste nežili.
snedy
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 9. 2014, 15:35
Troufnu si říct, že literárně nejkvalitnější červená knihovna, která kdy vznikla. Příběh je prostinký, ale kvalita Johna Irvinga jako spisovatele je natolik vysoká, že celých 600 stránek zvládá bavit (i když přiznávám, že v období kolem strany 500 už jsem lehkou krizi měl).
Weetr
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 6. 2013, 22:27
Velmi milé až dojemné dílko. Určitě každého vezme svým způsobem za srdce. Autor jisté věci vykresluje tak přehnaně idylicky /až je to jeden velký kýč/, avšak vzápětí se celá věc vyjeví zcela realisticky a je vám téměř do breku. Při četbě jsem příběhem žila. Ještě teď ve mně doznívají životy těch milých lidí s nelehkým osudem. Doporučuji k četbě, člověk se může nad tíživými tématy zahloubat více, to nikdy neuškodí. Už jen samotná otázka potratů je tu nastolena více než dobře.
Plue
60% 60% 60% 60% 60%
  12. 7. 2016, 12:28
Příběh byl zdlouhavý, mdlý a předvídatelný, vše bylo popsáno do nejmenšího detailu. Navíc jednotlivé kapitoly měly kolem 80 stran, což mě docela odrazovalo. Zajímavější to začalo být až v polovině knihy. Snad ani jedna postava nebyla šťastná, ze všech vyzařovala melancholie. Román mě nenadchnul.
Makulenka
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 6. 2016, 8:38
Knížka, kterou je potřeba časem vstřebat. Nebylo to vždycky úplně snadné čtení, ale těch "zbytečností" tam bylo poskrovnu.
Život a vhled do duše sirotka, "kontroverzní" téma potratů, lásky a vlastně i tolerance bylo vyčerpáno na maximum.
A myšlenka, že "dokud je to nelegální, nemůžeš se rozhodovat, jestli to budeš dělat nebo ne", protože ty ženy nemají kam jinam jít mě teda překvapila..ale vlastně jako jo...
Byl to můj první Irving a rozhodně půjdu i do dalších...
Taylor
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 3. 2015, 16:46
Irving je prostě génius! Vyborne napsaný román, vyborne napsaný příběh. Kniha se čte velmi dobře a pro mě Pravidla mostarny jsou jednou z nejlepších knih od Johna Irvinga. Irving má k vyprávění dar a v teto knize to jednoznačně prokázal. Po každé prectene knize od toho autora ve me zavládne smutek, že sem hrdiny příběhu doctenim opustil a knihu vstrebavam několik dnu. Ted si dam na par dnu od Irvinga pauzu a pak se vrhnu na další. Moc dobra kniha to byla...
karkulin1982
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 12. 2013, 21:33
Dlouhou dobu mi bylo říkáno, jak je tento film skvělý a já ho viděla jen jednou a byla zklamaná. Za to jsem četla jednu z nejkrásnějších knížek vůbec. Navzdory rozvláčnému úvodu (nevzdala jsem to,hurá!) jsem se pak od knihy nemohla odtrhnout. Kdo viděl film a knihu se chce přečíst,tak rozhodně neváhejte. Příběh není naprosto stejný jako ve filmu, řekla bych, z toho co si pamatuju, že film končí tak ve 3/4 knihy.
Francesco
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 12. 2013, 15:01
Jeden z mých nejoblíbenějších autorů a hlavně má opravdu nej kniha. 100% jak vyšitých :-) Nic víc třeba dodávat. Jo a neudělejte chybu jako já, že po přečtení knihy se podíváte na film...budete zklamáni.
Trina1
60% 60% 60% 60% 60%
  11. 1. 2011, 19:03
Tak nevím, ale nějak jsem se nemohla do knížky začíst, zdála se mi zdlouhavá, hlavně začátek. Přesto ale byla o hodně lepší než film, který mě dost zklamal. Jinak je to krásný příběh.
stavradka
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 10. 2013, 17:44
Dle mého nejlepší Irvingova kniha. Mám ráda jeho realistické až syrové psaní o věcech, o kterých jiní mlčí - "americký sen na prach". Film je nesrovnatelný.... ne špatný, jen uhlazený a bez zásadní postavy "Melony", která ovšem velmi značně ovlivní vývoj té hlavní. Ze všech jeho knížek mi chybí jen tři včetně předprodejové novinky. Irving je mistr tohoto druhu psaní a já ho prostě zbožňuji!
Lídinka
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 9. 2013, 20:47
Je to moje oblíbená kniha. Když jsem jí začala číst, vůbec jsem netušila, co mě čeká, o čem to je a kdo to je Irving, takže jsem byla překvapená, jak moc je to čtivé a skvěle napsané. Děj mě vtáhl hned na začátku a až do konce jsem to prožívala, jako by se to doopravdy odehrávalo přímo před mýma očima. Konec příběhu mě hodně zasáhl. Rozhodně si chci přečíst i další Irvingovy knihy.
we.ri
40% 40% 40% 40% 40%
  4. 12. 2012, 20:23
Nedočetla jsem to, nějak mě to nezaujalo. Sáhodlouhé, podle mě zbytečně rozvleklé vyprávění mě fakt nebavilo. Škoda, prý se to pak rozjede, ale mě strašně odpudil ten začátek.
Limewithmint
100% 100% 100% 100% 100%
  22. 3. 2012, 18:08
Krásná kniha....nevím co víc říct....prostě krásná kniha. Noční rozloučení "Dobrou noc princové z Maine, králové Nové Anglie" mi bude znít v hlavě stejně dlouho jako večerní motlitba slečny Groganové.
Viděla jsem i film, obojí je krásné, ačkoli úplně jiné, až na sladkobolný konec. Knize se film snad nemůže rovnat :)
drussila
100% 100% 100% 100% 100%
  20. 4. 2015, 19:12
Začala jsem číst... naprostá paráda, jen velmi, velmi smutné. Opravdu ukázka toho, jak vypadá velká knížka. Štve mě, že mám tak málo času, nejraději bych se od stránek nehnula. Beletrii už léta nekupuji, ale toto bude výjimka, rozhodně ji musím mít! Krásný text, krásné příběhy s pointami, které zasahují, krásné postavy, které nezle nemilovat, a ruka nabídnutá ke smíru... kdo jsi, abys mohl soudit?! Skvělé!
Někde mezi stranou 200 až 300 to celé pomalu přestává fungovat... postavy začínají šustit papírem, z hrdinů jsou sráči. Celá love story Homera je šklebem, naprosto odtrženým od reality, prostě ztotožnění nula. Nejšťastnějším nápadem byly zásahy do textu ve prospěch filmu, který sice muset rezignovat na to nejkouzelnější z úvodu knihy, motivace postav jsou nejasné a dialogy ploché, ale myšlenkově graduje, neomylně směřuje k happy závěru.
Veunek
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 6. 2014, 22:22
Moje první setkání s Irvingem, které bylo naprosto parádní. Kniha je "plná", hluboká, jedna z nejpropracovanějších, jaké jsem kdy četla. Ani nevím, jak se ke knize vyjádřit, můžu jedině imaginárně zatleskat panu autorovi, knihu doporučovat všude kolem a říct jednoduše WOW.
V.A.
80% 80% 80% 80% 80%
  3. 2. 2013, 14:46
Jako dobrý, ale pro mě bohužel dost předvídatelný :( Takže pro mě příběh maličko ztratil kouzlo. Naštěstí Irving píše tak poutavě, že mi ani fakt, že jsem asi od třetiny tušila, jak se všechno vyvrbí, nezkazil požitek z knihy.
Jahodovy list
  10. 3. 2012, 19:55
Úžasná kniha. Ještě dlouho potom, co jsem nalistovala úplně poslední stránku jsem na ni musela myslet... vlastně na ni myslím dosud. Určitě si ji přečtěte. Film jsem neviděla a ani se nechystám, raději si představuji. :-)
niknikita
100% 100% 100% 100% 100%
  14. 3. 2015, 11:32
Výborně napsaný poutavý příběh o životních cestách a osudech sirotka Homera Wellse jsem si opravdu oblíbila. Možná taky díky překvapivě hodně dobře zpracovanému filmu. Pravdu má vladislaus, že název knihy není nijak lákavý, ale podle slupky většinou nic nepoznáme.
happyness
100% 100% 100% 100% 100%
  14. 2. 2014, 17:36
Zamilovaná od první chvíle. Čtu po několikáté vždy ve chvílích naprosté letní pohody, nekonečné svobody a sladkého nicnedělání.
de_la_magorissima
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 4. 2013, 13:08
Tohle byla láska na první pohled. Nádherně dojemný příběh, který ve mně zanechal takové to nepopsatelné něco, kdy po dočtení cítite blaho přesně uprostřed těla a ještě kousek výš, tam někde u srdce. Dobrou noc princové z Maine, králové Nové Anglie.
Aadri
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 9. 2012, 22:22
Knihu jsem četla až poté, co jsem několikrát viděla stejnojmenný film, jenž patří mezi mé oblíbené. Vím, že literární předloha bývá ve většině případů lepší než (i třeba velmi dobré) filmové zpracovaní. Ale tohle předčilo mé očekávání. Překvapil mě i surový styl, se kterým Irving některé události popisuje. Výborné. Dobrou noc, princové z Maine, králové Nové Anglie... ;)
Kadibut
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 9. 2012, 23:04
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Dojemná bez jakéhokoliv patosu, lidská, hrozně smutná i veselá zároveň.
skableska
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 5. 2012, 13:26
Krásná kniha, doporučuji přečíst. Dočetla jsem ji před několika týdny a stále se nemohu začíst do jiné. Přirostla mi k srdci :-) Film je pěkně natočený, ale kniha je prostě kniha. Ve filmu mi chybělo několik pro mě důležitých pasáží a postav...
U málo knih se mi stává, že knihu dočtu a mam chuť si ji přečíst hned znovu ;) ...
marphy78
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 2. 2012, 19:40
Až jednou budu ležet na smrtelné posteli, chtěl bych, aby mi předčítali tuto knihu! Od knihy se nešlo odtrhnout, a přestože to nedělám vím že se jednou k této knize vrátím! Každý moment proživáte a cítite s postavou, klesáte a stoupáte, radujete se a pláčete. Ikdyž má kniha přes 600 stran, pořád jsem doufal, že neskončí, před koncem mi bylo líto že je konec. Tohle se mi nestává. Takhle vás může vtáhnout jenom pár vypravěčů a pan Irving je PAN SPISOVATEL! "Každý má svá vlastní pravidla"
Forestova
80% 80% 80% 80% 80%
  24. 3. 2016, 9:16
Tuto knihu jsem cetla az po shlednuti filmu, je mnohem barvitejsi s vive detaily, ktere se nedostali to filmoveho zpracovani. Velmi silny pribeh z prostredi na okraji spolecnosti. Doporucuji.
jarmus
  2. 1. 2016, 22:24
První a zároveň poslední kniha, která mi padla do ruky. Jeho styl mi jaksi nepadl do oka, kniha nicméně dočtena.
Petr747
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 12. 2015, 7:55
Zajímavé čtení, děj postupně plynul, žádné velké dějové zvraty, ale přesto se knížka četla jedním dechem. Možná bych ubral pár stránek. Některá místa se mi zdály zbytečně roztahaný a trochu mimo dění. Stejně ale super knížka.
Bláža9
80% 80% 80% 80% 80%
  27. 7. 2015, 10:20
Hezké čtení o hezkém příběhu...Kniha se mi s příbývajícími stránkami četla stále lépe a musím říct, že se mi nakonec velmi líbila. Oproti první knize, kterou jsem od Irvinga četla - Rok vdovou, je tato kniha mnohem ucelenější a zajímavější, čímž jsem si zlepšila názor na tohoto autora a s velkou pravděpodobností, to není poslední kniha, kterou jsem si od něj přečetla.
Tezzy
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 1. 2015, 21:41
Ke knize mě přivedla povinná školní četba, z čehož jsem měla z počátku trochu strach, ale nyní ji považuji za jednu z mých nejoblíbenějších knih. Děj je naprosto nezapomenutelný, který rozebírá hned několik vážných společenských témat, a jednotlivé postavy jsou v tomto díle výstižně vykresleny. Moc ráda se k této knize za několik let opět vrátím.
vikhy
80% 80% 80% 80% 80%
  22. 9. 2014, 22:40
Téma této knihy mě velmi nadchlo. John Irving píše vskutku famózně. Filmová verze tyto kvality jen potvrzuje.
katze
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 8. 2014, 22:47
Obsahuje spoiler spoiler Moje první kniha od Irvinga. Z první části jsem byla rozpačitá. Neustále jsem měla před očima motiv ženy s poníkem - když jsem na něj zapomněla, tak mi ho zase mezi řádky připomněl. Měla jsem pocit, že si musím odpovědět na otázku, co jsi vlastně myslím o potratech, ale nikdy jsem si nebyla méně jistá odpovědí, než při četbě této knihy. Nevěděla jsem, o co Irvingovi jde.

V druhé půli knihy, však pro mě nastal zvrat. Ve chvíli, kdy Homer opustil sirotčinec, jsem se stala součástí děje. Rozhodovala jsem se a cítila spolu s Homerem, chápala jsem ho a odsuzovala zároveň. Ačkoli lze konec knihy předvídat, samotný příběh nepřestává být fascinující, je důležitější, než konec sám. Člověk snadno najde paralelu i ve svém životě a pochopí, co to znamená, být zodpovědný a cítit se jím.


1 2