Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Bůh či ďábel

86%
4 57
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Bůh či ďábel Originální název: Bůh či ďábel

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Brána - 2004
ISBN: 80-7243-203-6
Počet stránek: 256
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 8x v oblíbených
v přečtených 116x v přečtených
v knihovně 42x v knihovně
k přečtení 24x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Brána (2004) 80-7243-203-6 256
Brána (2000)

Čtvrtý z desítky historických románů oblíbené spisovatelky se dějově vrací do Francie v 15. století za vlády Karla VII. Ve vzrušené době Panny orleánské – Jany z Arku – se odvíjí dramatický příběh mladého a ctižádostivého maršála de Retz, Janina spolubojovníka proti Angličanům. Tento všemocný šlechtic, který si v životě ani v lásce nic neodpírá, vítězně prochází hřmotem bitev, odolává intrikám královského dvora, ale nakonec za svou odvážnou vzpouru proti pokrytectví musí zaplatit tím nejcennějším, co má. (Založil/a: jamalka)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Peetuliska
60% 60% 60% 60% 60%
  31. 5. 2014, 13:50
Jiljí de Retz je muž, který má vše. Bohatství, přízeň krásných žen i královské uznání. Po smrti své spolubojovnice Jany z Arku postupně stále více a více upadá do trudnomyslnosti, nechá se okrádat svými sluhy a v neposlední řadě se zřekne boha a vydá se směrem k ďáblu, i se všemi následky...

Kniha nebyla špatná, místy mi ale přišla unylá a váznoucí.
Pend
60% 60% 60% 60% 60%
  1. 2. 2013, 17:32
Ústředním hrdinou je maršál Jilji de Retz. Všemocný šlechtic plný rozporů, jenž ve své vzpouře proti nenormálnosti doby ztrácí půdu pod nohama, když už se nemůže přimknout k Bohu, tak se obrací k ďáblu.
Loukotková nepřekročila svůj stín. Z formálního hlediska převažuje opět vnitřní monolog a krátké úsečné věty.
sofi
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 12. 2011, 10:48
Pobrečela jsem si. Jako vždycky. Jarmila Loukotková nikdy nezklame. I když už nám nikdy nic dalšího nenapíše, z jejích knih se dá žít celý život, protože se k nim budete vracet stále znova ...
1307_A_0507
80% 80% 80% 80% 80%
  17. 2. 2013, 11:41
já jsem jí dočíst nemohla. Přečetla jsem přes polovinu, pak jsem zjistila, jak to dopadne a přišlo mi to natolik nespravedlivé, že jsem se přes to nemohla přenést. Dodneška jsem se k ní nevrátila, a přestože to není špatné čtení, asi ani nevrátím.
strixa
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 3. 2013, 21:54
jsem uchvácena! moje oblíbená historická postava v zase trochu jinak pojatým historickým románu, z jinýho úhlu pohledu; ten její styl, kterej mi vyhovuje, a celková atmosféra..strhující kniha po všech stránkách.

"Ztracená víra. Ztratit víru je horší, beznadějnější a trpčí než nikdy žádnou nemít. Tu se nitro otevírá všemu, duše zraněná až na samé jádro vidí už jen ďábla a cítí už jen peklo, peklo samoty, zrady a marnosti. Taková duše se doširoka rozvírá všem svodům a nástrahám bezcitnosti a zla."

"Není Boha. Ale není ani ďábel. Není nic nadpozemského a nadpřirozeného. Jsou jen lidé, lidské duše, lidské povahy, lidské myšlenky. Jen lidé. Jsou silní lidé a jsou slabí. Ti silní nemají zapotřebí víry a jdou v každé životní mlze, tmě a vánici správnou cestou a rovně. Já jsem byl slabý."