Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Stůl v koutě

63%
3 7
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Stůl v koutě Originální název: The Cat's Table
Poprvé vydáno celosvětově: 2011

Nejnovější vydání:
Plus - 2013
ISBN: 978-80-259-0143-4
Počet stránek: 256
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 8x v přečtených
v knihovně 4x v knihovně
k přečtení 13x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Plus (2013) 978-80-259-0143-4 256

Stůl v koutě je stůl, u nějž se k jídlu schází pestrá společnost během dlouhé plavby zaoceánského parníku. Atmosféra letmých setkání, která však mohou mít zásadní vliv na další život, poutavé příběhy jednotlivých pasažérů, dobrodružné výpravy na zakázané paluby, skvělý vyprávěcí styl, v němž se dětské vzpomínky mísí s dospělým pohledem hrdiny, to vše dodává této knize velmi zvláštní nostalgické kouzlo. V románu úspěšný britský autor Michael Ondaatje, nositel Bookerovy ceny za román Anglický pacient, zpracoval své zážitky z podobné cesty na lodi, která jej jako chlapce dovezla z rodné Srí Lanky do Anglie. (Založil/a: jatox)

(více)  

Štítky

více  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

ssuva
  9. 1. 2013, 17:18
Když bylo Michaelovi jedenáct, nalodil se na parník Oronsay a vydal se na něm docela sám z rodné Srí Lanky do Anglie. A přestože plavba trvala pouhé tři týdny, příhody, které během ní zažil, a přátelé, které na lodi potkal, ho ovlivnili na celý život. Autobiograficky laděná komorní próza Michaela Ondaatjeho, autora Anglického pacienta, líčí dětství jako formativní období, kdy člověk od „stolu v koutě" často vidí, aniž by byl viděn, a význam toho, co viděl či vyslechl, pak luští po zbytek života.

Stůl v koutě je ten nejvzdálenější od kapitánského stolu a na rozdíl od konvencemi svázané společnosti mocných a vlivných k němu usedá pestrá skupina lidí, jejichž osudy jsou pro poznání toho, jak to ve světě chodí, mnohem přínosnější, neboť „to, co je zajímavé a významné, se většinou odehrává potají, v místech, kde žádná moc nepanuje". Čtenář obeznámený s Ondaatjeho životopisem si s tímhle příběhem navíc může hrát hru „na pravdu". Co autor zažil a co si vymyslel? A jaký je v tom rozdíl?

Stůl v koutě je autorův zatím poslední román z roku 2011 a Ondaatje se v něm opět projevil jako výborný vypravěč: hledisko dosud naivního chlapce, pro nějž je plavba plná lumpáren a dobrodružství, se ve vzpomínkách proměňuje a v příbězích pasažérů cestujících na parníku Oronsay ze Srí lanky do Anglie se rozeznívají i temnější tóny.
navabaca
40% 40% 40% 40% 40%
  10. 5. 2016, 13:21
Námět uvedený v anotaci mi svou lidskou obyčejností sliboval originalitu, i když to zní paradoxně. A jenom díky anotaci jsem si knihu koupil. Mírné zklamání z nudné četby se v polovině knihy změnilo v naštvání a v poslední třetině v zoufalství a otázku, zda knihu vůbec dočtu. Autor se dějem a úvahami nad ním snaží čtenáři cosi sdělit, ale často asi sám neví, co vlastně. Přeskakování děje mezi desetiletími a světadíly bylo velmi obtížné rozpoznat. Z drtivé většiny nudná kniha, která mě vůbec neoslovila a nic mi nepřinesla. Často jsem přestával vnímat co právě čtu. Dočetl jsem ji z pouhé slušnosti.