Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

A dost!

83%
4 14
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

A dost!

Podtitul: Francouzské děti nedělají scény


Originální název: Bringing Up Bébé
Poprvé vydáno celosvětově: 2012

Nejnovější vydání:
Lucka Bohemia - 2012
ISBN: 978-80-904302-5-9
Počet stránek: 376
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 2x v oblíbených
v přečtených 20x v přečtených
v knihovně 7x v knihovně
k přečtení 17x k přečtení
právě čte 3x právě čte
si přeje 1x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Lucka Bohemia (2012) 978-80-904302-5-9 376

Toužíte vychovat vyrovnané, soběstačné a spokojené dítě? Inspirujte se francouzským způsobem výchovy dětí, který ve své vtipné a výstižné knize popsala americká žurnalistka Pamela Druckermanová.
Když se americké novinářce Pamele Druckermanové narodilo v Paříži dítě, neměla v úmyslu stát se "francouzskou matkou". Koneckonců, přístup k výchově není nějaká "věc", jako třeba francouzská móda nebo francouzský sýr. Dokonce i sami francouzští rodiče tvrdí, že nedělají nic zvláštního. Jenže francouzské děti, které Druckermanová poznala, spaly celou noc ve dvou nebo třech měsících, zatímco dětem jejích amerických přítelkyň to trvalo rok nebo i déle. Francouzské děti spořádaně jedly zdravá jídla, která daleko častěji obsahovala dušený pórek než kuřecí nugety. Když přišli na návštěvu američtí přátelé, většinu času řešili problémy svých ratolestí, kdežto ti francouzští v klidu upíjeli kávu, zatímco si děti hrály. Autorka se proto rozhodla odhalit tajemství francouzské výchovy. Zjistila, že francouzští otcové a matky jsou mimořádně přísní v několika málo věcech, ale ve všem ostatním nechávají potomkům celkem volnou ruku. A uvědomila si, že aby se člověk naučil vychovávat děti jinak, nepotřebuje jinou rodičovskou filozofii.
Potřebuje úplně jiný náhled na to, co jsou děti zač. A když se sama naučila pevně říkat NE, zjistila, že děti - včetně jejích vlastních - dokážou věci, jaké si vůbec neuměla představit (Založil/a: Moreanne)

(více)  

Štítky

#satira  #vztahy 
více  
Pamela Druckerman Pamela Druckerman
*1970

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Morsie
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 4. 2013, 10:23
Hodně povedená knížka! Žádné přiblblé rady ani poučky, je to prostě jen soubor postřehů jedné matky (sepsaný pěkně vtipně), která žije v cizí zemi. Myslím, že tahle knížka zaujme ženy všecho věku. Navíc mě hodně překvapilo, že mě maminka vlastně vychovávala po francouzsku :D
Pokud vás knížka zajímá víc, mrkněte se tady na recenzi :) http://mirkakaraskova.blog.idnes.cz/c/330604/Vychova-deti-ve-Francii.html
Irene
100% 100% 100% 100% 100%
  15. 10. 2014, 11:01
Opravdu dobrá knížka, dost se vymyká těm knížkám o tom, jak super a krásné a chic jsou Francouzky a jak na to. Toto je opravdu o výchově a navíc tam tak opravdu probíhá. Takže 100%.
Dumbicek
80% 80% 80% 80% 80%
  18. 3. 2016, 12:45
Čekala jsem nějaká fakta a všeobecně známé rady, ale tohle mě mile překvapilo. Je to povedená knížka pro většinu žen jakéhokoliv věku. Musím říct, že až jednou budu mít děti tak se k této knize ráda vrátím.
Pejskarka
80% 80% 80% 80% 80%
  14. 4. 2013, 13:12
Asi se na mě sesype lavina kritiky (jak mohu srovnávat děti se psy), ale tuto knihu jsem si přečetla a zjistila, že podle stejných principů vychovávám už 25 let psy. Mají pevný rámec, co smějí a nesmějí a na tom vždy přísně trvám, jinak mají volnost - spoustu výběhu, hraní, učení, zábavy. Nesmějí to, co ohrožuje bezpečnost jejich nebo cizí. Nesmějí škemrat, ke mně do postele, obtěžovat ostatní, být agresivní, něco si vynucovat apod. Trvám na svých pravidlech - po příchodu domů se čeká na otření, jídlo až po pánovi, o mých povelech se nediskutuje. Nediskutuje se ani o druhu jídla, návštěvě lékaře apod. Celé ty roky všichni říkají, že mám extrémní štěstí na hodné pejsky, ale jen já vím, že je za tím důsledná výchova. Mí psi nikdy doma nic nezničili, nikdy neobtěžovali sousedy a zamiloval si je kdokoliv, kdo tvrdil, že on psa nikdy nechce. Dokážou se také zabavit sami, chodí na volném vodítku nebo bez vodítka mně u nohy. Jsou hraví, veselí, kreativní (nabízejí sami nové nápady, komunikují se mnou), rádi se učí a i ve stáří o ně má zájem centrum canisterapie. Pejsci mi důvěřují, takže mi veterináři sborem tvrdí, že tak hodné a klidné pacienty ještě nezažili.
Zastávám výchovu vyváženosti - pokud přijde návštěva, jsou klidní a zabaví se sami. Pak ale mají nárok na hodně hraní. Pokud jsme na ulici, drží se klidně u mě. Na louce mají ale dostatek volnosti k divokému hraní a pobíhání. Pokud něco chtějí, poprosí a já rozhodnu (více jídla, procházka navíc, večer na gauči, hraní navíc).
Tento princip výchovy zdravým rozumem velmi doporučuji, u mě vždy fungoval dobře.