Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Bezvýznamná žena

91%
5 7
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Bezvýznamná žena
Autor:
Originální název: A Woman of No Importance
Poprvé vydáno celosvětově: 1893

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Máj - 1927
Počet stránek: 107
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 16x v přečtených
v knihovně 0x v knihovně
k přečtení 12x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Máj (1927) 107
Nezjištěno / Jiné (1914) 138 Kliková

Méně známá hra slavného dramatika a esejisty (Založil/a: huttershofen)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

rt12
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 9. 2014, 16:55
Obsahuje spoiler spoiler Než se v knize objeví ,,bezvýznamná" žena, je to typicky Wildeovsky utlachané. Společenská smetánka, hlavně ženy přemítají nad vztahy a morálkou, přitom jsou zkostnatělé a protivné. Příchodem hlavní aktérky se rozvernost pomalu vytrácí a vzniká námět na zamyšlení. Postavení ženy svedené a opuštěné. Svěží vítr a nové myšlení přináší mladí lidé v podobě mladé dívky z Ameriky a syna ,,bezvýznamné" ženy. I zde dokazuje Wilde, že byl odvážný muž s pokrokovými názory,který nebál se tepat do tabuizovaných témat své doby.
Abigor
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 1. 2014, 18:11
Wilde jak vyšitej. Člověk tak nějak chápe, proč mají ženský raději zlouny a nabubřelce, když si od Wildea přečte pár věcí - duchaplný zlo je totiž mnohem víc okouzlující,než prostá nevinnost - v případě chlapů určitě. Wilde je vtipnej, duchaplnej a amorální, ostatně, jako vždy. Hra je dobrá, konec příjemnej. Stojí za přečtení / poslech / shlédnutí.
Nixdorfie
  20. 4. 2013, 10:21
Začátek sice typicky wildovský, ale ke konci mě ta zvláštní melodramatická atmosféra poněkud zaskočila. Neměla jsem ani pocit, že by se jednalo o ironii. Asi bych si to měla přečíst ještě jednou.