Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Pohár od Pánaboha. Pohádka o Raškovi

89%
4 28
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Pohár od Pánaboha. Pohádka o Raškovi
Autor:
Originální název: Pohár od Pánaboha. Pohádka o Raškovi

Nejnovější vydání:
Sláfka - Slávka Kopecká - 2004
ISBN: 80-86631-16-8
Počet stránek: 232
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 4x v oblíbených
v přečtených 56x v přečtených
v knihovně 9x v knihovně
k přečtení 6x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Sláfka - Slávka Kopecká (2004) 80-86631-16-8 232

Sebrané spisy Oty Pavla 3.

Třetí pilíř na literární cestě Oty Pavla se jmenuje Pohár od Pánaboha. Tento povídkový soubor vyšel poprvé v roce 1971. V té době už byl Ota známý nejen jako výtečný sportovní reportér z rozhlasu, novin a časopisů, ale také jako úspěšný literát. Na jeho Duklu mezi mrakodrapy se stály dlouhé fronty, úspěch měla i jeho druhá knížka: Plná bedna šampaňského. V Poháru od Pánaboha se Ota Pavel vědomě snažil překonat hranice sportovní reportáže posunem k čistému povídkovému tvaru. I v této záměrné tvůrčí stylizaci nelze ale přehlédnout spisovatelovo životní téma. Tím je trnitá cesta člověka k pravdě, lásce a dobru.

Povídky:
- Pohár od Pánaboha
- Odpusť nám naše viny
- Na silnici k Vratislavi
- Zítra začnou všední dny
- Žluté růže
- Hodinky s vodotryskem
- Nejhezčí den Daniela Groussarda
- Olympijské hry
- Jak to člověk prohrál a potom vyhrál
- Vlajka s medvědem
- Kopnutí za 3 000 dolarů

Půvabná Pohádka o Raškovi z roku 1974 je malým exkursem do možnosti tvůrčí fantazie autora, dokladem jeho schopností, vynalézavosti a hravosti. Pavlův krok do pohádkové (a přece pravdivé) říše snů a skutečnosti je úhrnem radostné, inspirativní čtení.

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Lerenika
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 3. 2014, 11:02
Hodnotím jen Pohár od Pánaboha, pohádku o Raškovi jsem nečetla.

Řekla bych, že umění zaujmout vcelku hlavně sportovní tématikou člověka, který o sport zakopnul jen při povinné tělesné výchově na základní škole, je úspěch. Takže o překonání hranic není pochyb, jsou to tedy spíše povídky s nádechem sportovní reportáže a i člověku, který se o sport moc nezajímá se zalíbí. Mě rozhodně.
Miluju jeho styl psaní, je to takové milé, srdečné a opravdové. A ani toto není vyjímka.
Každá povídka má něco do sebe, z každé si člověk něco odnese.
Všem doporučuji. Tuto knihu a i všechny ostatní od Oty Pavla.
Vojtik69
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 11. 2010, 15:29
(Hodnotím pohádku o Raškovi. Ostatní v této knize jsem zatím nečetl.)
Tuto pohádku jednou budu předčítat svým dětem jako regulérní pohádku. Nemá totiž chybu. Pro mě je to nejlepší dílo Oty Pavla
LadyEsik
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 5. 2011, 21:32
Ota Pavel se stává mým oblíbeným spisovatelem (vlastně jím už je). Píše sportovní reportáže, také sportovní povídky - člověk díky němu pochopí strasti a slasti sportování (hlavně ty různé strasti), jak prožívají sportovci chvilky boje. Díky tomu nahlédnete za oponu toho, co vidítě - běžící člověk, hokejista - a pocítíte, co ti lidé prožívají, kolik je to stojí sil, kolik je to námahy, jaké jsou jejich pocity při prohře, výhře, při boji. Dočtete se o jejich osudech. Je tam napětí, gradace, boj člověka sám se sebou. Povídky i reportáže to jsou často kraťoučké, člověk získá úplně jiný pohled na sport, a to mě moc těší. To se mi na tom líbí, takže doporučuji nejen tuto knížku, ale i Pana spisovatele :) Poznáte i sílu sportu. Jeho různorodost. Spatříte ho ve všech jeho podobách.

Ráda bych se tu sama pro sebe rozepsala trošku i o povídkách v této knize, tak to kdyžtak nečtěte:

Pohár od Pánaboha - Jedná se o povídku o hokejistovi, který je už starý na sportování, přestože je velice slavný a oblíbený, vyřadí ho ze zápasu, protože na to už nemá. Řeší se tam otázka pomíjivosti slávy. Jak mu lidé podlézají, potom ho shazují. Jak jsou poháry na nic, jak z takového sportovce potom nic není, nic neumí, nemá kde pracovat. Jak ho všichni plácají po zádech, potom se na něj vykašlou. Když rozbil své krásné poháry, říkal, že třeba na konci života člověk dostane pohár přesně pro něj. Který bude vypadat tak, jak si ten člověk zaslouží. Bude třeba z modrého nebe, Mléčné dráhy... A potom přišli nějací fanoušci z jednoho sdružení, aby mu předali pohár, ten je proti slunci nádherně modrý, ti fanoušci mu říkají, že se nezdrží, že tak poletují po světě ... a on se zděsí, že to je přesně to, o čem mluvil, pohár z modrého nebe a oni, andělé, co poletují - trošku se tam zhroutil, ale jeho žena Alena ho uknidnila (o to se tam taky jedná, o vztahu k rodině). ... a on mohl začít dál.

Odpusť nám naše viny - to je zase o mužích, co se vždycky scházeli na jedné místní skále a slibovali si, že až skončí režim a budou moct cestovat, půjdou slézt jednu velkou horu (jejíž jméno si nepamatuju). Mezitím jednomu kamarádovi zabili Němci otce, potom zabili i jeho. Ten kamarád, hlavné hrdina knihy, slíbil, že zabije aspoň dva Němce v lágru, kam ho zavřeli, aby pomstil kamaráda. Nestalo se tak. Skončila válka a odjel s kamarádem Karlem do Alp, vylézt tu nejnebezpečnější horu. Slíbili, že to stihnou za den, za což by dostali ohromný peníze. Před nima jdou ale dva Němci, jsou hrozně pomalí, a pak mají nehodu - a i přes sebezapření, a že přijdou o výhru, jim ti dva pomohli. Byli na ně samozřejmě naštvaní, i za to, že prohráli válku a přesto měli drahý vybavení, že si žili blaze.
Potom lezli už na vrchol, ten hlavní hrdina viděl, že ti Němci jsou špatně jištění a skoba vypadává, v uších mu zazněla Lily Marlén - co si Němci zpívali, i tady ti horolezci v chatě - a neřekl jim to. A pak už na hory nikdy nelezl, protože by vždy viděl ty padající Němce.

Na silnici k Vratislavi - O cyklistovi, který jel asi 60-ti kilometrový závod. Chtěl vyhrát, všechny předjel, ale už to nezvládal, spadl, všichni mu ujeli a on tam zůstal sám. Chtěl to vzdát, ale povzbuzen trenérem se dostal do hlavního města, čekal potupu, ale byla tam spousta lidí a provolávalamu slávu, i když byl poslední.

Zítra začnou všední dny - O hokejistovi, kterému končí kariéra (také, kvůli stáří), tak jak ragují lidi a jak se cítí on.

Žluté růže - O matce, které zemřel syn na Hoře smrti. Na tom místě má také pomníček, ale žádný horolezec jí tam nechtěl vylézt, aby tam dal růže. A tak se sbalila, připravila a vyrazila. Dostala se tam sama, i když málem umřela - o síle mateřské lásky.

Hodinky s vodotryskem - O cyklistovi, co jel do Švýcarska a viděl tam hodinky, které by chtěl. Kamarád mu řekl, že když vyhraje, vyfotí se u jeho kola, protože to bude pro výrobce toho kola reklama a oni dostanou spoustu peněz. Protože to byl Čech atd., nikdo na něj moc nesázel, což byla jeho výhoda. Skutečně vyhrál, ale potom pocítil, že vyměnit si kolo, když závod vyhrál se svým kolem z Česka, co vyrobil jeho kamarád Franta, by bylo sprostý - a tak to neudělal a měl jen vavřínový věnec.

Nejhezčí den Daniela Groussarda - O cyklistickém závodu v Čechách, ve kterém závodil i Francouz. Každý si myslel, že vyhraje, měl namakané nohy od ježdění atd., ale on byl v Česku jen na návštěve u tety, která ho poslala jet, byl to jeho první zápas. Úplně ho projel, ale Češi čekají i na toho posledního, takže sklidil spoustu sláby, že dojel - a byl to jeho nejkrásnější den.

Olympijské hry - O novinářovi, co psal reportáže ze sportu, ale vždy se vrátil večer k rodině, kde měl ten svůj klid a pohodlí, což bylo docela v kontrastu s vřavou, kterou zažil.

Jak to člověk prohrál a potom vyhrál - O Ivansovi, který byl psanec, protože při cyklistice myslel jen na sebe a taky podváděl. A prohrál. A potom o muži, který i při velkém závodu slezl z kola, vzal si od dívky kytičku a políbil ji. A pak jel dál. Další krásný odstaveček od Oty Pavla (vypsat by se toho dalo víc, ale ... )

A teď vím, že člověk v tom spěchu a shonu dne má klidně vystoupit z nabité tramvaje, do které se těžko dostal, a vylézt třeba u květinářství. Že má zamávat modrým balónkem na znamení, že dosud žije.

Vlajka s medvědem - O závodu, kde se nejdřívě běželo, a potom střílelo. Běhalo se na skupinky. Jedna by skrz jejího člena prohrála, ale troška podvodu ve střílení a měli výhru... a pak zjistil, ten, co podváděl, že běželi nadarmo...

Kopnutí za 3000 dolarů - Jedno slavné mužstvo nechalo jednoho pána si s nimi zahrát, ten byl nadšený, že ho nechali si i kopnout a sehráli trošku divadýlko, že je pozval na hostinu. Stoly se opravdu prohýbaly pod jídlem. Potom zjistili, že to stálo 3000 dolarů ... Potom byl ten bohatý pán podívat se na ně v Česku, oni ho taky pohostili, i když míň a on si schoval kelímek od hořtice a vystavil si ho u sebe ve vile :)

To je vše... podat to neumím dobře, je to spíš pro mě, ale věřte, že tyto povídky vás posunou zase někam dál :)
:::TOMAS:::
  26. 7. 2013, 20:48
Hezká kniha, která je vlastně v rámci edice sebraných spisů složena ze dvou knih Oty Pavla. S Raškou můžeme v poháce prožívat celý jeho sportovní osud a je možné se o něm z pohádky dozvědět takřka vše. A pokud jde o povídkovou část, ta sice čítá 2 příběhy, které mne příliš nezaujaly ("Olympijské hry" a "Vlajka s medvědem"), avšak u ostatních povídek se dá říct, že jedna je lepší než druhá atd. Zkrátka jeden silný a nádherně napsaný příběh za druhým. Těžko vybrat lepší z nich, protože každý má něco do sebe a každý má v sobě kus spisovatelova mistrovství :-).