Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Big Sur

86%
4 83
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Big Sur
 Všechny obaly
Big Sur
 Všechny obaly
Autor:
Originální název: Big Sur
Poprvé vydáno celosvětově: 1962

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Argo - 2005
ISBN: 80-7203-636-X
Počet stránek: 213
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 32x v oblíbených
v přečtených 142x v přečtených
v knihovně 32x v knihovně
k přečtení 56x k přečtení
právě čte 3x právě čte
si přeje 3x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Argo (2005) 80-7203-636-X 213
Cylindr (1995) 80-901888-0-X 242

Autobiografická novela, ve které se Kerouac vyrovnává s vlastnímu mýtem, mýtem věrozvěsta svobodného života ``na cestě``. Big Sur napsal už jako slavný autor pociťující příchod středního věku, ohlížející se zpět a s trpkostí bilancující svou životní cestu. Text je kronikou pobytu ve Ferlinghettiho chatě na břehu moře, kde se Kerouac snaží o samotě vystřízlivět, sebrat se a dobrat se sama sebe. Nedokáže však uniknout opakujícím se vizím zániku a zapadá znovu do zajetých kolejí opileckého života s přáteli, kteří ho bezděky rozptylují a nedovolují mu dokončit, co si předsevzal. Mimořádně temná kniha, kterou uzavírá obraz smíření, možná více chtěného než prožitého. (Založil/a: domingo)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

ForFreedom
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 12. 2010, 19:26
Rozhnodně ta nejlepší Kerouakova próza.
Vystřízlivění z předešlých životních idylek, báječného sladkého života, z jednorázových lásek, lásce k všehomíra, života na cestě, snad i z dosavadního stylu existence. Obavy ze smrti, skutečnost nevyhnutelného stáří, skličující melancholie nad vlastním životem a nad svojí osobou, světabol nevybíravé doby, tak nepřející éterickému poutníkovi s flaškou portského...A do toho několik starých přátel, Frisko, moře, Bůh a Kerouackova matka a umírající kocour, umírající vydra, ryba, tesknivé moře, opilcovo delírium...
Děj v podstatě-typicky-na dva řádky (většinou sám ve svém nitru mezi lidmi nebo sám zcela opuštěn), což jen dává vyniknout nálehavějším otázkám a postřehům nešťastné strany lidské duše, zžírané nepokojem, neklidem a smrtí.
Konec nepovažuju za hodnověrný - tahle kniha celou dobu řve, že to stejně celý špatně zkončí - a to řádkový smíření v poslední větě je pro mě fake.
G8
80% 80% 80% 80% 80%
  29. 1. 2016, 19:26
Vyvolávalo to ve mě přesně ty pocity, které bych od podobné knihy očekával. Rozhodně jedna z nejlepších knih od Kerouaca.
Kdyby někdy bylo potřeba spustit nějakou masivní proti alkoholovou kampaň, tak by možná stačilo rozdávat Big Sur ve velkém a na lahve lepit "Jack approved".
domingo
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 3. 2010, 16:23
Nejlepší Kerouakova práce, niterná a intimní, ale zároveň drsná a depresivní. Kerouac umně balancuje mezi pózou beatnického srdcerváče a filozofickým nihilismem, ve výrazivu je naturalistický a barvitý..., téma odevzdání se tomu, co od vás okolí žádá, je mimořádně silným námětem a spisovatel se s ním vypořádává stylem sobě vlastním - rozvláčným, surreálním, těžko uchopitelným, ale ve výsledku naprosto strhujícím a realistickým. Doporučuju přečíst i závěrečnou poemu Moře, v níž se Kerouac naplno obnažuje svoji duši básníka experimentujícího takřka se vším, co mu přijde pod ruku. (5/5)
Melian
  6. 1. 2016, 15:11
,,...(všichni na amerických středních školách a univerzitách si myslí, že Jacku Duluozovi je šestadvacet a je někde na stopu, a mně zatím bude čtyřicet, jsem unuděnej a vyčerpanej...)"
Bylo zvláštní si uvědomit, že Jack také stárnul, že všichni stárli - bláznivá mladá léta Na cestě jsou dávno pryč... A tohle se mi vlastně honilo hlavou celou dobu, co jsem Big Sur četla. Je mi hrozně líto, když si vzpomenu, že Jack zemřel tak mladý, že se nechal alkoholem takhle zničit - já ho pořád vidím jako zářícího Bódhisattvu z Tuláků, úžasnou moudrou osobu. Viz komentář RockWagram.

Doporučuji film z roku 2013, vidět Big Sur takhle "naživo" bylo dokonalý.
RockWagram
80% 80% 80% 80% 80%
  28. 4. 2013, 12:58
Jack tady s odstupem let vzpomíná na svá léta Na Cestě a zároveň se snaží najít...něco. Text je převážně o jeho myšlenkách, které se trmácí v depresích a znechucení - znechucení z jeho slavného jména a ,,pitomých rádoby beatnickovských fanoušků'', deprese ze sebe samotného, k tomu si čas od času zavzpomíná na svého mrtvého bratra Gerarda. Potřebuje si odpočinout, přemýšlet a meditovat. Vydá se tedy do Big Suru, pryč od civilizace. První část, kdy strávil pár týdnů o samotě na chatě v Big Suru se mi líbila nejvíc. Pak už jsou to jen ty jeho typické párty, které známe z románu Na cestě. Do nich je ale zárověň vsazena Jackova úvaha o ,,zlaté věčnosti'', která to celé tak nějak doplňuje. Jacka Kerouaca si většina lidí zapamatuje jako alkoholika, vandala a tuláka. Pro mě to byl ale duchovně vyspělý člověk, kterému vždy chyběl jen ten kousíček k tomu, aby se smířil sám se sebou.
,,...jen tak si chodit, už dost utrpení z vlastní vůle...je načase myslet a dívat se a soustředit se na fakt, že po tomhle všem se časem na povrchu celého světa usadí nánosy miliard let...''