Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Směšné lásky

85%
4 714
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Směšné lásky
 Všechny obaly
Směšné lásky
 Všechny obaly
Autor:
Originální název: Směšné lásky
Poprvé vydáno celosvětově: 1970

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Atlantis - 2015
ISBN: 978-80-7108-352-8
Počet stránek: 228
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 177x v oblíbených
v přečtených 1452x v přečtených
v knihovně 159x v knihovně
k přečtení 201x k přečtení
právě čte 10x právě čte
si přeje 5x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Atlantis (2015) 978-80-7108-352-8 228 Podtitul: Povídky s doslovem Jiřího Opelíka a Poznámkou autora
Atlantis (2007) 978-80-7108-286-6 225
Atlantis (2000) 80-7108-203-1 206
Atlantis (1991) 80-7108-027-6 206
Československý spisovatel (1970) 187

Sedm povídek, jejichž námětem je láska zasazená do komických souvislostí, anebo spíš to, co lidé v komických souvislostech pokládají za pokus o milostný vztah. Svazek obsahuje povídky Nikdo se nebude smát, Zlaté jablko věčné touhy, Falešný autostop, Symposion, Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým, Doktor Havel po dvaceti letech, Eduard a Bůh. Podle dvou povídek byly natočeny filmy: Nikdo se nebude smát (režie Hynek Bočan, 1965) a Já truchlivý Bůh (režie Antonín Kachlík, 1969).

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Introvert
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 1. 2016, 19:44
Kunderův styl psaní mi neskutečně vyhovuje, nemohu si pomoci. Je inteligentní, promyšlené a nadčasové, je zde znát autorova zralost.
Povídky v této knize jsou právě takové - a neskutečně dobře vypointované. Každá z nich nabízí několik možností závěru, ale všechny skončí tak nějak - kunderovsky...
Jediné, co mi v jeho knihách trošku vadí, je naivita a skoro až hloupost jeho ženských postav. Proč...?
Anael
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 11. 2013, 23:16
Začínám Kunderovi přicházet na chuť. Směšné lásky nejsou vůbec směšné, zato... jsou svým způsobem pravdivé. Kundera si s čtenářem hraje a hraje dobře.
svobodka
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 11. 2012, 17:31
Tak mi není jasné, proč na prvním místě je komentář frikulinky81, která nic nekomentuje, jen prozrazuje děj a význam povídek! Tohle by si snad každý čtenář měl prožít sám za sebe.
Mně osobně se povídky moc líbily. Nejvíc asi Falešný autostop. Jak snadno může člověk vše "přepísknout".
Claire27
80% 80% 80% 80% 80%
  28. 5. 2016, 13:14
Knížka je napsaná dobře. Je to moje první setkání s Kunderou, takže jsem spokojená, ale některé povídky mě docela nudily. Jako ty nejvíce povedené jsou určitě Falešný autostop, Symposion a Zlaté jablko věčné touhy.
mosem
80% 80% 80% 80% 80%
  27. 9. 2015, 23:38
Jsou knížky, které zrají jako víno. A tahle k nim podle mne patří. V dnešní záplavě "humoru", který je prvoplánový, musí být spíš černý a lehce krutý, který se řídí zásadou že nejvíce se smějeme cizímu neštěstí a nebo nás k tomu, kdy se máme smát vede publikum v pozadí svým smíchem, svým potleskem, i po desetiletích působí tyto povídky jako laskavé pohlazení. Humornost je spíše naznačena, a je ponecháno na nás zda ji objevíme. Můžeme se ztotožňovat s různými postavami jednotlivých příběhů a je jen na nás, zda jsme obětí humorné situace nebo jejím strůjcem. Povídky jsou nadčasové a vše co je v nich obsaženo se mohlo odehrát v době, kdy vznikaly, stejně jako dnes.
Weetr
60% 60% 60% 60% 60%
  30. 7. 2013, 19:40
Něco mi na tomto spisovateli nesedí... respektive mi nesedí jeho styl psaní. Druhá knížka, co jsem kdy od něj četla /mám v plánu ještě další/ a přesto mám stejný problém jako u první. Něco je tam pro mě cizího a neumím /a snad ani nechci/ si to připustit k sobě. Což je celkem potíž, protože mám jistý odstup k tomuto autorovi, ačkoli má pár okřídlených citátů, celkem vzato mi jde proti srsti. Konečně tedy k samotné knížce, opravdu se mi to nezdálo, z každé povídky jsem cítila značnou zakomplexovanost a neúspěšnost u dívek, kterou /zřejmě/ autor vtělil do svých hlavních hrdinů. Ale abych byla spravedlivá, spousta spisovatelek ženského pohlaví dělá to samé. Samozřejmě, že velebí jen "svou rasu" a hanobí tu mužskou. Jenže tady to na vás křičí z každé druhé věty. A ještě něco, fakt je tak těžké najít jiný aperitiv než vodku...? Když se to opakuje ve dvou povídkách jdoucí za sebou, tak to vážně není žádné vzrůšo. A to jsou další a další drobnosti, kterých já si zkrátka všímám. Na závěr bych chtěla dodat, že přece jen nějaké povídky se mu povedly, ale nehodlám tu jako blboušek vypisovat, které jako jooo a které jako neee. Stačí, že to vím sama pro sebe :)
Terůů
80% 80% 80% 80% 80%
  8. 6. 2013, 16:05
Povídky se četly pěkně, u některých pasáží jsem se musela i pousmát. Nejvíce se mi líbily Eduard a Bůh a Falešný autostop. Je pravda, že Kundera nevykreslil dívky zrovna lichotivě, trochu povrchnosti taky něchybělo, ale mělo to tak být a proto hodnotím kladně.
MsAndy
80% 80% 80% 80% 80%
  29. 7. 2016, 21:35
Tato sbírka povídek byla docela milá. Po přečtení první povídky - Nikdo se nebude smát jsem očekávala, že bude plná výborných příběhů, které mě pobaví, ale bohužel to zůstalo pouze u jedné. První příběh se mi opravdu moc líbil a za něj bych dala 5 hvězd, ostatní však byly už slabší. Proto toto hodnocení, nicméně kniha určitě stojí za přečtení.
gofis
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 3. 2012, 11:07
Zatím jediná Kunderova kniha, která se mi líbila. Povídky byly napsány nezaujatě, trošku s ironií a schválnosti tohoto světa, jak sám autor výstižně pojmenoval „směšné“.
charlosina
80% 80% 80% 80% 80%
  19. 4. 2011, 0:42
Nikdo se nebude smát ***** // Zlaté jablko věčné touhy *** 1/2* // Falešný autostop ***** // Symposion **** // Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým *** // Doktor Havel po dvaceti letech *** // Eduard a Bůh *****
jakub.s
60% 60% 60% 60% 60%
  2. 4. 2016, 22:56
Kdysi na gymplu jsem četl Falešný autostop, před několika měsíci Žert, teď jsem dočetl Směšné lásky - a nemůžu se zbavit dojmu, že Kundera je děsně "overrated". Ty povídky nejsou špatné, jsou tak nějak "pěkné", hezky se čtou, ale něco mi na nich hrozně vadí, a není to jen takový ten tón sexistického prasátečka, kterému to jeho prasátečkovství odpustíte, protože je to TEB Kundera...
Luci-ye
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 11. 2015, 18:32
Bavilo a jak. Třeba Žert a Nesnesitelnou lehkost bytí jsem hltala víc, tahle kratší forma povídek mi najednou nevyhovovala. Situaci z Falešného autostopu si asi každý dovedeme představit a promítnout do svého vztahu (ne až do konce, kdy to dopadlo, jak to dopadlo), proto mě zaujal asi nejvíc. Tento pan spisovatel se pro mě stává synonymem "čtu jedním dechem" a jsem za to ráda.
frikulinka81
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 8. 2012, 11:07
Obsahuje spoiler spoiler Nikdo se nebude smát - četla jsem i viděla film (věrná kopie), jak strach říct nepříjemnou pravdu rozhýbe sled událostí, která uškodí mnohem víc, než být upřímný, žert se obrátí v existenční problém
Zlaté jablko věčné touhy - Martin provádí "registráž" a "kontaktáž" žen, které se mu zalíbí na ulici, i přes to, že údajně miluje svou ženu. Do hry zatáhl i svého kamaráda (ich-forma). Lov žen je "o ničem", vymyšlená medička (kamarádem) je zlatým jablkem věčné touhy.
Falešný autostop - nejprovokativnější povídka o tom, že když se hra na někoho jiného vyhrotí a včas nezkončí, může zničit skutečný vztah. Dívka žárlí na svého přítele, vyzkouší si roli provokativní, koketní, drzé dívky, až je jí z ní samotné zle.
Symposion - popíjení na inspekčním pokoji lékařů, zahrávání si s city ženy (sestra Alžběta) a muže (doktor Flajšman), doktor Havel je jako smrt, bere vše, primář miluje doktorku, doktorka svedla Havla; jednoduše řečeno - hry s city.
Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým - setkání starší ženy a mladého muže (35) po mnoha letech. Muž po ženě kdysi velmi toužil, chtěl ji, ale nedostal, nyní je žena sama (vdova se právě vracela ze hřbitova, kde nebožtíkovi zrušili pro neplacení hrob). On ji pozval k sobě domů, chce se s ní milovat, ale oběma v tom zprvu brání stáří a jeho důsledky. Nakonec mu podlehne.
Doktor Havel po dvaceti letech - lehce navazuje na Symposion, Havel, proslulý děvkař, odjel do lázní, ale žádné ženy po něm už neletěly jako dřív, zestárl, redaktor lázeňského časopisu chce udělat rozhovor s jeho ženou, nakonec se rozhodne od Havla učit umění svádět ženy, nechá si od něj "zkolaudovat" svou přítelkyni, což nedopadne dobře, za Havlem přijede jeho žena, protože se mu stýská (je neúspěšný u žen), když je u něj, jsou spolu velmi šťastní a Havel si všímá, že se po nich každý otáčí (manželka je slavná herečka), jakmile odjede, ženy se na něj začínají lepit, redaktorovi namluví, že doktorka Františka (o dost starší žena) je vnitřně velmi přitažlivá, on se s ní pomiluje, avšak za nehmotné přítomnosti jejího syna, o kterém stále mluví. Havel si dělal blázny z mladíka, který tak přišel o svou opravdovou lásku a sám těžil ze slávy své ženy, aby získal zájem jiných.
Eduard a Bůh - socialismus, víra v Boha je nepřípustná, Eda miluje věřící Alici, která uznává sex po manželství, ale dřív ne, on se kvůli ní přetvařuje a hraje si na věřícího, to se ovšem nelíbí jeho ředitelce, staré ošklivé cikánce, on se vymlouvá, že je věřící, ale nemůže za to, svou "upřímností" si získá srdce ředitelky a ta ho svede, on ji poníží, svým "hrdinským" činem si získá srdce Alice, která mu dá, ale on si to už nedokáže užít, protože to vše, co pro ni vytrpěl u vedení školy a její náhlý obrat, se mu hnusilo a nedávalo mu to smysl. Paradoxně se s Alicí rozchází.
Kenty
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 7. 2016, 23:41
Tohle byla moje prvotina, kterou jsem od Kundery četla. Všichni mi říkali, že se mi určitě nebude líbit, ale já jsem nadšená. Knihu jsem zhtla za jedno odpoledne a mohu říct, že jsem nadšená.
Že jsou tam ženy naivní až skoro hloupé. Odpuste mi, ale to je holý fakt.
Evina Kalousová
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 8. 2016, 12:33
Kundera - to byla jedna z pěti knížek, kterou jsem přečetla k maturitě. Ačkoliv jsme jich měli přečíst 20, nedokázala jsem se překopat přes magickou číslici 5. A byla jsem nadšená. Kundera píše tak zajímavě, inteligentně a dobře že se nedá nepřečíst. Nikdy mi jeho knížka nepadne do seznamu "Nepřečtené knihy".
Nihlathak
80% 80% 80% 80% 80%
  12. 4. 2016, 17:16
Inteligentní, promyšlené a nadčasové je snad nejlepší komentář, který k tomu lze udělit a s nímž se ztotožňuji. Kundera dovedl neuvěřitelným způsobem ukázat na argumentační (čili slovní) i situační absurditu doby, v níž žil, a spojil ji s náturami obou pohlaví tak věrně, že člověka úsměvně mrazí po celou dobu čtení.
jony
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 8. 2013, 0:05
Tak nevím. Možná, že bychom se, my muži, chtěli přesně takto vidět - jako filosofující sukničkáři, kteří mají vše povoleno a sklízejí ovoce našeho komplikovaného světa. Alespoň na chvíli býti lehce šovinistickými gentlemany (dr. Havel), alespoň při čtení těchto krásných povídek.
mamlas
60% 60% 60% 60% 60%
  4. 11. 2011, 18:19
Velké zkamání! Tahle kniha mi byla velmi doporučována z mnoha stran, podle mě neprávem. Prvoplánovitost sexuality a erotiky byla až směšná. Nechyběl náhled typický pro postmodernu, ale to je asi vše. Pochválit můžu snad jedině první povídku - Nikdo se nebude smát, která jediná drží celou knihu...
petik.vety
  26. 4. 2011, 17:43
Kundera opravdu dostává do popředí mužské hrdiny, kteří si často s dívkami jen hrají. Ale jinak jsou Směšné lásky opravdu pěknými povídkami. Nejvíce se mi líbila asi povídka Nikdo se nebude smát.
Eso
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 4. 2011, 23:25
Kundera ukazuje s jakou lehkostí a glancem je schopen vytvořit hořko-sladké příběhy mladých a zamilovaných. Jen mi občas připadalo, že dívky jsou vykresleny pouze jako naivní stvoření vhodné k ponížení.