Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Kreutzerova sonáta

73%
4 66
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Kreutzerova sonáta Originální název: Крейцерова соната

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Melantrich - 1974
ISBN: 80-7185-593-6
Počet stránek: 114
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 4x v oblíbených
v přečtených 110x v přečtených
v knihovně 26x v knihovně
k přečtení 28x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Melantrich (1974) 80-7185-593-6 114
Státní nakladatelství krásné literatury a umění (1957)

Příběh o sexu, manželství a soužití muže a ženy. Roku 1889 vychází tato Tolstého kniha, jež porušuje všechna morální tabu společnosti a daří se jí pobouřit nejen Rusko, ale i celou Evropu. (Založil/a: romana_s)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

vladislaus
80% 80% 80% 80% 80%
  22. 7. 2015, 15:15
Je to vlastně esej na téma manželství zabalená do vyprávění žárlivce. Pěkně napsáno, ale názory vypravěče jsou už dnes po několika sexuálních revolucích zarážející. Doufám, že se s nimi autor neztotožňoval. K zamyšlení mne nejvíc donutila myšlenka, že lidstvo dosáhne spasení tím, že se dobrovolně přestane rozmnožovat a vyhyne.
Introvert
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 2. 2014, 11:32
Kreutzerova sonáta je nepochybně dílem, které nenechá v klidu asi vůbec nikoho. Ženy se budou cítit pobouřené a ponížené, muži - zvláště ti, kteří s vlastní žárlivostí bojují (nebo možná ani to ne), v díle uvidí obhajobu svých pravd...
Tolstoj byl buď tak dobře obeznámen s žárlivostní problematikou včetně všech pocitů, které postižený jedinec má, nebo byl žárlivostí sám stižen. Přes všechny rozporuplné pocity, které četba této knihy ve mně vyvolala jí dávám nejvyšší hodnocení za autorovo literární mistrovství, neboť si myslím, že v případě této knihy je naprosto nezpochybnitelné.
Moreanne
20% 20% 20% 20% 20%
  9. 8. 2012, 20:46
Původně jsem zamýšlela dát hodnocení Hrůza, nakonec jsem se rozhodla pro jednu hvězdu za závěr. Nikdy jsem nezažila tolik arogance, povýšenectví, sobectví, pocitu vlastní nadřazenosti, žárlivosti, agresivity a nenávisti na tak málo stránkách.
Úryvek ze strany 54 - Buď se s pomocí darebáckých doktorů bude bránit početí, to znamená, že se z ní stane úplná prostitutka, která klesla nikoli na úroveň zvířete, ale na úroveň věci, nebo se stane tím, čím je ve velké většině případů - duševně chorá, hysterická, nešťastná bytost bez možnosti duševního vývoje. A takové ženy jsou.
Nechápu, jak v dnešní době někdo - a tím spíš žena - může vypustit na svět větu o tom, že má tato kniha hezkou myšlenku.
Rames
40% 40% 40% 40% 40%
  29. 5. 2015, 13:20
Cestující ve vlaku vypráví svůj životní příběh o žárlivosti a společenské upjatosti. Vypravěčem je muž mající odpor ke své ženě ale žárlivost a ješitnost mu nedovolí ji opustit. Zdánlivě slabý příběh dokázal autor mistrně podat a popsat záchvaty vzteku do detailu, popis cesty vlakem domů a představ o tom co se tam děje je dokonalý. Některé názory na styky mužů a žen jsou překvapivé a hodně zavání zklamáním ze kterého se autor snažil vypsat.
Florence
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 5. 2015, 13:32
Je velmi obtížné napsat krátký komentář k této knize, ostatně jsem o ní dělala ročníkovou práci a tam jsem popsala strany... Jednoduše řečeno: je fascinující.
Nevím, kdy naposledy jsem nad nějakou knihou přemýšlela tak dlouho a tak usilovně jako právě u Kreutzerovy sonáty. Ostatně je to také jedna z mála knih, která vyloženě ovlivnila můj pohled na svět, můj pohled na ostatní lidi a na další záležitosti, které jsou v knize popisovány. Má samozřejmě i své mouchy - sobeckost Pozdnyševa, který myslí jen na sebe, autorův názor na ženy (kde si podle mě prostě myslí, že jsou hloupé apod.)... Ale Tolstému se podařilo zachytit něco... něco co běžný autor napsat nedokáže. Tu atmosféru, tu realiatu, která nás šokuje.
Rozhodně nenechá nikoho chladného a já bych ji doporučila každému. Jen ať si na ni každý utvoří svůj názor, ať si o ni také popřemýšlí a třeba si leccos uvědomí, třeba leccost zavrhne.
Mimochodem: nezapomeňte si pustit i onu Kreutzerovu sonátu od Beethovena, která dala dílu i název. Je to zajímavá skladba a skvěle dokresluje atmosféru.
Sherylis
20% 20% 20% 20% 20%
  18. 4. 2012, 21:47
Šovinistická kniha vzbuzující povyk dodnes. Hlavní hrdina tvrdí, že měl na zabití ženy a jejího společníka při hře na klavír právo, jelikož tím ona přece zhřešila. Nechápu, jak může někdo o této rámcové novele říct, že má hezkou myšlenku, zvlášť pochází-li z úst ženy. Jediné, co ve mně Tolstoj při čtení této knihy vyvolal, byl naprostý hnus od začátku do konce. Jedna hvězdička za Tolstého obratnost a dosažení cíle, víc ani ň.
Kristýna de Brno
60% 60% 60% 60% 60%
  14. 8. 2016, 17:00
Ach jo, to jsem zase měla o něčem přehnaná očekávání. V čem je prosím tato kniha tak šovinistická? Poselství, které Tolstoj vkládá Pozdnyševovi do úst, se přece neobrací pouze proti ženám, ale také proti mužům, proti celé společnosti, proti glorifikaci a romantizaci lidské sexuality. Pozdnyšev tvrdí, že ženy nikdy nebudou rovny mužům, ale ne snad proto, že by nebyly dost schopné, ale proto, že je muži nikdy nebudou ochotni jako rovnocenné partnery vnímat, a to pouze proto, že v nich budou vždy vidět jen jako objekty své sexuální touhy. Jinými slovy, Tolstoj zde vyjadřuje myšlenku, že chlapi jsou čuňata (sic!), že společnost je sexistická, ženy se jejím hodnotám většinou přizpůsobují, a že inteligentní ženy na tom tratí. Na čemž je, mimochodem, nejsmutnější to, že za více než 150 let od vydání novely se toho jen velmi málo změnilo. Nebo mi snad chcete tvrdit, že jste si nevšimli, že stále řešíme, co si která politička oblékla a jak se učesala, místo toho, co řekla?
klertecka
60% 60% 60% 60% 60%
  31. 1. 2011, 19:35
Docela nuda, ve které se řeší pouze institut manželství a vše s ním spojený. Některý části jsou opravdu zdlouhavý. Začátek mě celkem bavil, ale pak už se to jenom táhlo. Nevím, jestli bych doporučila. Ale myšlenku to má hezkou. Abych doplnila, tak zrovna s tímhle úryvkem, slečno Moreanne, souhlasim. Nebuďte naivní, dámy.
yannize
80% 80% 80% 80% 80%
  6. 4. 2015, 12:29
Kniha plná opravdu zvláštních a hlubokých úvah. Vůbec mě to jako ženu neponižuje. Každému se v hlavě honí různé věci, kdoví, co má každý v sobě hluboko skryté. Co nikdy nevyřkne nahlas. Tady to řečeno bylo a opravdu dost mě to "pobavilo". Dokonce jsem našla spoustu názorů, se kterými bych souhlasila. Nejde o souhlas s celkovým činem. Musí na vás nějak zapůsobit, vyvolat emoce a donutit vás přemýšlet. Je to jako s módní přehlídkou - taky byste nenosili modely ve stylu ufo apod. je to jen inspirace k něčemu