Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

K moři

86%
4 180
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

K moři Originální název: K moři

Nejnovější vydání:
Host - 2007
ISBN: 978-80-7294-234-3
Počet stránek: 204
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Host (2007) 978-80-7294-234-3 204

Knížka je exkurzí do mezilidských vztahů. Lidé, setkání, soužití, rodina, děti, nevěra, rozvod, schopnost vypořádat se s novou situací, s novými členy rodiny. (Založil/a: misssicccka)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Kůstka
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 9. 2012, 22:54
U poslední části Zbytky životů mě nejednou zamrazilo, brrr. Takhle ve 200 stránkách za pár hodin prolítnou životy několika lidí.. A na konci něco jako "joo a jen tak mimochodem, pak umřela.." To by bylo, aby člověk nezůstal zírat. Ale o to právě jde, zůstat nad knížkou zírat. Takže super.
PeťkaW.
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 11. 2012, 16:24
Je až neskutečné, kolik životů a osudů jde rozpitvat na 200 stránkách a kolik emocí a dojmů ve mně kniha vyvolala. Autorka použila velmi zvláštní a v našich vodách ojedinělý styl vyprávění, u kterého jsem si zpočátku říkala: "To jako budu číst knížku pro děti?" Ale právě tohle zdánlivě jednoduché a prosté vyprávění a styl, neskutečně ostře koresponduje s jednotlivými příběhy, které působí na první pohled hodně obyčejně a svým způsobem i obyčejné jsou. Mohly by se týkat kohokoliv z nás... a právě v tom je jejich síla a poutavost. Do knížky jsem se začetla a po jejím přečtení si řekla: "No sakra!" Věřím tomu, že K moři mi v hlavě zůstane ještě několik dní, což je pro mě důkazem kvalitní knihy. Rozhodně sáhnu i po dalších titulech téhle nadějné autorky.
borntolive
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 1. 2013, 17:18
Tato knížka, to je Život. Dokonale ji pochopí ti citliví, těm ostatním možná otevře dveře do světa, který si tolik neuvědomovali.
Knížka, u které člověk pochopí, že tomu, kdo nám nějak ublížil, ublížil třeba jindy někdo jiný a nedokáže to zpracovat. Nebo zjistí, že ne všichni lidé mají natolik rozvinutý cit, aby pochopili, že vůbec nějak ublížili.
Je to prosté a zároveň hluboké. Je z toho cítit vyzrálost a jakási důvěrná znalost psychologie tolika typů lidí, kteří jsou si přitom tak nepodobní.
Seňorita Eskimo
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 1. 2014, 16:08
Tahle "knížka" vydá obsahově za tři romány a jednu středně tlustou psychologickou bichli. Čtivá, skvělá, miluju ji.
Kebab Bursa
80% 80% 80% 80% 80%
  1. 12. 2012, 17:14
Doporučeno kolegyní, čtení počato s nedůvěrovou. Pak jsem se začetl a na konci mi bylo líto, že už nastal. Určitě od autorky zkusím něco dalšího. Vadila mi tam jen občasná klišé - např. modelka. Zaujal styl vyprávění.
AkzuzkA
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 8. 2012, 22:15
Knihy Petry Soukupové mě velmi oslovují, a to nejen tématem, ale i autorským stylem, který je mezi ostatními ihned rozpoznatelný. Její psaní vypadá na první pohled banálně, nepřehledně, nesystematicky a i syntax použitá ve větách je netradiční, vše to ale podle mého názoru koresponduje s tím, co chce autorka říci. Neobvyklá struktura textu i zkratkovitost ještě více zvýrazňují špatné rodinné vztahy. Doporučuji k přečtení!
Sunny.69
80% 80% 80% 80% 80%
  20. 2. 2013, 12:43
Neskutečně čtivé, a přeci jen to má něco do sebe, už dlouho mě nějaká kniha takhle neoslovila a nedonutila nad tím vším přemýšlet.
A je to vlastně dost smutná kniha.
Pihtipudas
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 8. 2014, 13:43
Jedním slovem: umí. Petra Soukupová opravdu umí, naprosto mě fascinovalo, jak mě naprosto obyčejným příběhem o naprosto obyčejných lidech dokázala přikovat do židle a nutila mě číst a číst. Ten její jazyk: měla jsem sto chutí jí dát pár facek za to, že "neumí" napsat normální větu, nedejbože souvětí! Ty věty bez přísudku, pane bože! Jenomže ono je to neuvěřitelně čtivé, dodává to příběhu tu správnou atmosféru a rytmus a vlastně si po dočtení ani nedokážu představit, že by to byla bývala napsala jinak. Akorát si teda teď jdu vzít do ruky něco úplně jiného (jak tematicky, tak stylisticky), na další Soukupovou to bude chtít čas na oddych.
Astonius
60% 60% 60% 60% 60%
  16. 2. 2014, 17:49
Strohý styl, kterým je kniha napsána, se mi příliš nelíbil, mám raději obsáhlejší popisy, které celý děj přiblíží čtenáři detailněji. Tento způsob psaní u mne nevyvolával žádné větší emoce, prostě jsem četla o několika lidech, o jejich problémech a radostech, ale nijak mne příběh nevtáhl, s odstupem byly suše popsány situace, které mne nijak víc nezasáhly. Pokud jsem si v průběhu čtení nebyla jistá, co si o knize myslet, pak její úplný závěr s vylíčením životních "konců" jednotlivých hrdinů mne posunul spíše k negativnímu hodnocení - jako by nic v životě nemělo smysl, když stejně všichni skončíme špatně, "marnost nad marnost"...
bukackovah
80% 80% 80% 80% 80%
  15. 10. 2013, 22:36
Autorka má velice netypický styl psaní, nebo alespoň já jsem ještě neměla možnost se s takovým stylem potýkat. Jen si myslím, že konec je možná až zbytečně tragický ve většině případech.. Jinak velmi pěkně vykresleny rodinné vztahy a lidské charaktery vůbec.
Tosim
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 1. 2013, 13:22
Kniha se skutečně čte jako film. Puristický styl zajišťuje, že kniha nevyznívá jednoduše, o kolik jinace by působilo, kdyby byly peripetie postav líčeny nabubřelou optikou vztahových seriálů. Bezva šok, od Petry Soukupové, zatím jako jediné šoučasné české autorky, si dám i nášup.
misssicccka
  16. 3. 2010, 14:08
Nádherně propracovaná psychologie postav. V jednoduchosti je krása.
Taťána
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 4. 2013, 9:29
Petra Soukupová je mistr v zobrazování vztahů mezi lidmi, v rodině... V této knize tohle mistrovství rozehrála výborně. Skvělá knížka, ani vteřinu jsem se nenudila, přečetla jsem ji na jeden zátah. Tohle je skutečný život, žádné hraní si na něj, žádná fikce. Skvělá věc! A potvrdilo se mé přesvědčení, že v současné české literatuře je opravdu z čeho vybírat!
skableska
  22. 8. 2015, 17:18
Na autorčin zajímavý styl jsem si rychle zvykla... je to hodně realistické dílo, depresivní, ale je to prostě život. I když je to napsaný jednoduše, věcně, pocity a psychika postav je tady dokonale popsaná!
mandarinkova
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 4. 2013, 16:12
Strašně dobrá knížka.
Na to, jak je krátká, dokáže docela dost zasáhnout a člověk přemýšlí, jak by vypadal jeho život, kdyby byl takhle sepsaný a mohl se na něj dívat jen jako obyčejný čtenář.
Marisek
80% 80% 80% 80% 80%
  27. 7. 2016, 8:39
K této knížce jsem se dlouho odhodlávala. Vlastně jsem ji už jednou odložila hned po první kapitole... Ale po dvou letech jsem ji zvládla za jednu cestu vlakem a nemohla jsem se odtrhnout. Taková milá oddechovka. Jediné, co mi vadilo, je, že v některých větách chybí slovesa. Vím, že to byl záměr, ale mě to při čtení rozčilovalo a měla jsem tendenci chybějící slovesa hledat.
Saxana
80% 80% 80% 80% 80%
  15. 1. 2016, 14:48
Po knize Zmizet moje druhé setkání s Petrou Soukupovou. Zmizet jsem možná víc prožívala, ale i tato kniha je skvělá. Realisticky a poutavě vykresluje pohnuté osudy lidí, rodinné a obecně mezilidské vztahy. Líbí se mi, že knihy Petry Soukupové nejsou psány z pohledu jedné postavy, ale máme možnost nahlédnout situaci z perspektivy všech zúčastněných.
Coen
80% 80% 80% 80% 80%
  11. 9. 2014, 18:52
Tohle je fakt silná knížka a ne svou tloušťkou. Jednou jsem v knihovně čekal na autobus domů a vzal jsem náhodně tuto knížečku do ruky. No seděl jsem tam nakonec asi tři hodiny než jsem to dočetl. Životy několika lidí od narození až do smrti, napsané velmi strohým, neosobním stylem. Po asi dvaceti stránkách mě začalo mrazit v zádech a už nepřestalo. Takhle bych život prožít nechtěl a už vůbec bych nechtěl aby můj život někdo takovým způsobem popsal. Je to silně melancholická četba, možná se vám bude po přečtení několik dní spát velmi špatně. A možná na tuhle malou knížku už nikdy nezapomenete.
Jestli má kniha nějaké ponaučení, tak snad, že všechno, i sebemenší maličkost kterou uděláme a mnohem často naopak neuděláme, může druhým naprosto změnit život. Takový efekt motýlích křídel v mezilidských vztazích.
Čekanka
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 12. 2013, 15:36
Kniha má náboj, který nutí číst dál a dál. Snadno se začtete a nemůžete přestat. Poutavý styl, trochu Kunderovský, leč svým způsbem originální...
blacknins
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 6. 2012, 15:29
Prvních pět stran znamenalo boj se slovy, protože autorčin styl stylistiky mi dělal problém. Po začátku jsem ale knihu přečetla jedním dechem, slza ukápla, emoce se rozedraly..a tak to má být!
http://www.kultura21.cz/literatura/4311-petra-soukupova-rozhovor-marta-v-roce-vetrelce-k-mori
Veru
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 1. 2012, 20:16
přečteno jedním dechem, až mě to samotnou překvapilo. Styl psaní je hodně podobný Erlandu Loemu, krátké věty - nebo spíše takové stručné "komentáře". Příběh ze života, plný spousty pravd.
baida
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 12. 2011, 12:09
hustá knížka,už jsem nečekala, že mě nějaká knížka takhle chytne, silně citově nabitý, určitě se tu najde každý ... a to hned v několika postavách zároveň ... rozhodně ale to není lehká četba, docela psychicky náročná ...
AimaMoel
0%
  6. 12. 2011, 9:38
Snad nejhorší kniha, jakou jsem kdy četl. Petra Soukupová píše jak malé hloupé a retardované dítě. V jednoduchosti není krása, v jednoduchosti je jen literární neumětelství.
Torolfita
80% 80% 80% 80% 80%
  8. 3. 2011, 10:50
Něco podobného jsem ještě nikdy nečetla - a hlavně proto mě tahle knížka zaujala. Na trhu je hromada knih a spousta z nich je jak přes kopírák, ale tohle je neotřelé, svěží - líbí se mi prolínání přítomné a budoucí roviny, kdy autorka už dopředu odhlalí části osudů jednotlivých postav, které popisuje nekompromisně - žádné omilostňování nějakou dobrou vlastností. Žádná hra na kladné a záporné postavy... prostě obyčejní lidé, kteří (ačkoli v podstatě patří do jedné rodiny) neví, jak spolu žít.
ana.art
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 11. 2010, 16:56
Jedna z mála knih, která mě v poslední době nadchla. A už vůbec jsem nečekala, že to bude něco se současné české literatury. Nechci hledat chyby, chci chválit. Potěšil mě zejména tak jiný styl psaní, scenáristická forma i námět rodinných vztahů, který se zaměřuje hlavně na nemožnost komunikace mezi členy rodiny.
Myslím, že cena Jiřího Ortena byla Petře Soukupové udělena oprávněně.