Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Vnitřní svoboda

100%
5 1
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Vnitřní svoboda

Nejnovější vydání:
Santal - 2007
ISBN: 978-80-85965-54-4
Počet stránek: 142
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Santal (2007) 978-80-85965-54-4 142

Každá lidská bytost ve větší či menší míře touží po svobodě. Příčiny své případné nesvobody spatřuje především v nejrůznějších omezeních, která do jejího života staví okolní svět. Otázku vlastní svobody tak chápe jako vnější záležitost a ve vnějším světě také hledá možnosti k její realizaci. Tento přístup v sobě zahrnuje část pravdy o našem životě, nikoli však pravdu celistvou.
Při snaze o obhájení svobodného prostoru pro vlastní život bychom se měli především naučit rozlišovat mezi okolnostmi, které můžeme změnit, a těmi, které změnit nemůžeme. Jelikož žijeme ve světě dualismu, musíme s těmito projevy počítat a vyvíjet odpovídající aktivitu v případech, které poskytují možnost pozitivní změny. Střetáváme-li se s projevy, které pociťujeme jako omezující, ale zároveň nevidíme možnost změny, je třeba se s danou situací smířit. V opačném případě budeme pociťovat mentální zátěž či utrpení, aniž bychom mohli ve vnějším světě udělat cokoli pro jejich umenšení. Lidé se tak musí smířit např. s okolnostmi danými již jejich narozením. Přišli na svět v určité době, s určitou barvou pleti, prostřednictvím určitých rodičů, v těle s určitým pohlavím, s určitými tělesnými znaky atd. Někteří vcházejí do života s jistým handicapem, např. v podobě tělesného postižení, což samozřejmě představuje vyšší míru omezení. Podobných životních překážek či nezměnitelných okolností lze vyjmenovat celou řadu. Důležitější však je, že v okamžiku, kdy začneme uvažovat o jejich vlivu na lidský život a zabývat se otázkou smíření či nesmíření s jejich existencí, přecházíme v problematice lidské svobody na jinou úroveň. Tu představuje hlavní téma této knihy - vnitřní svoboda.
K otázce vnitřní svobody je třeba poznamenat, že jejím významem v našem životě se můžeme zabývat v okamžiku, kdy si její existenci vůbec uvědomíme. Pokud si člověk její opačnou stránku, vnitřní nesvobodu, neuvědomuje, nebude samozřejmě podnikat nic pro změnu tohoto stavu. Nejprve je tedy nutné pochopit význam vnitřní svobody pro vlastní život, uvědomit si vnitřní překážky bránící jejímu uskutečnění i důsledky tohoto stavu. Teprve potom lze začít realizovat potřebné změny.
Následující příklad nám může osvětlit velice jednoduše jeden ze základních aspektů vnitřní svobody i skutečnost, že v lidském vnímání a hodnocení určité situace dochází poměrně snadno k převrácení hodnot. Vezmeme-li za příklad zlozvyk kuřáka, můžeme jej klasifikovat ze dvou pohledů. Na jedné straně pohled člověka, jenž této náruživosti podléhá. Ve většině případů se domnívá, že se jedná o jeho svobodné rozhodnutí. V okamžiku, kdy je tento návyk okolím nějakým způsobem omezován, má pocit, že je omezována jeho svobodná vůle. Nahradíme-li tento osobní dojem objektivnějším pohledem, můžeme konstatovat, že je zde člověk, který je určitou vnitřní silou nutkán ke kouření, a tato síla je často mocnější než jeho případné rozhodnutí po určitou dobu nekouřit. Takový člověk je v podstatě otrokem uvedeného návyku (což představuje i určitou mentální sílu), svůj stav si ale ne vždy uvědomuje a naopak se domnívá, že v případech, kdy kouří, se projevuje jeho svoboda. Pouze uvědomění si vlastní závislosti otvírá cestu k případnému osvobození. To je však pouze začátek cesty, která, jak řada odnavykajících si kuřáků jistě potvrzuje, nebývá jednoduchá a často ani krátká.
Celý problém nelze samozřejmě uzavřít pouze uspokojivým či neuspokojivým výsledkem takové snahy. Sama jeho existence otvírá prostor pro další otázky a úvahy. Můžeme se např. ptát, jaká je to síla, která opakovaně přemáhá lidskou vůli, jak vzniká a jak působí, kde sídlí a koho to vlastně přemáhá? Za klíčovou lze považovat právě poslední otázku - kdo je oním já, které se pro něco rozhodne a vzápětí podléhá opačnému vlivu. Než se zamyslíme nad tímto problémem, měli bychom si připomenout, že podobných situací (jako v případě kuřáka) může člověk zažívat celou řadu a že ani zdaleka se nejedná vždy o problém takto zřetelný. Mimo oblast hmotnou, v níž se i kouření projevuje, působí člověk také v úrovni duševní. Tato oblast je mnohem jemnější, jevy zde probíhající méně zjevné a jejich motivace a následky subtilnější.
Chceme-li se v celé problematice více orientovat, stojíme před základním problémem, kterým je hlubší analýza vlastní osobnosti. K tomu nejsou nutná náročná studia, ale především touha poznat lépe sebe sama a díky vlastním zkušenostem zjišťovat, jaké zákony vládnou v nitru naší bytosti.
Již výraz, kterým člověk sám sebe označuje, neboli slůvko já, je velice zajímavý. Ač jej používají všichni lidé, nikdo jej nepoužije v žádném případě k označení jiné bytosti, ač jej používají lidé nejrozmanitějších vlastností, používají jej všichni shodně, ač je to jeden z nejpoužívanějších výrazů, málokdo přemýšlí o jeho hlubším významu. Řada lidí považuje tento výraz dokonce za natolik jednoznačný a srozumitelný, že nad ním není třeba vůbec přemýšlet. Lidé se také ve většině případů ztotožňují s velice povrchní charakteristikou, když říkají: já jsem František Procházka z Kolína, je mi 30 let, jsem učitelem hudby, otcem dvou dětí..... Všechny podobné pojmy však pouze vymezují lidskou osobnost ve vnějším prostorovém, časovém a společenském uspořádání, neříkají zhola nic o podstatě našeho já. Jiná charakteristika může mít hlubší zaměření, když např. říkáme, že někdo je chytrý, milý, prchlivý, přející, veselý, ustrašený atd. Opět se však jedná o popis vnějších projevů a hlubina, z níž tyto projevy pramení, zůstává neznámou.
Přemýšlíme-li hlouběji o vlastní osobnosti, můžeme zjistit, že představuje jakýsi složený tvar obsahující naše vlastnosti, schopnosti, dispozice, zkušenosti, převzaté informace i nejrůznější společenské sugesce (získané od rodičů, vychovatelů, učitelů, přátel, spolupracovníků apod.). Patří sem jistě i naše touhy, přání, představy, obavy, ambice, vzpomínky, nejrůznější osobní pouta atd. Již na základě tohoto neúplného výčtu lze konstatovat, že lidská osobnost představuje velice složitou záležitost. Navíc se v ní často projevují rozporné, ba přímo protichůdné tendence. Jak je např. možné, že jeden a týž člověk se jednou projevuje např. jako starostlivý otec, a jindy jako hazardní hráč. Kdo z těchto dvou je jeho pravou osobností? Podobných proměn, i když nemusí být tak výrazné, lze uvést celou řadu. Některé z nich jsou podmíněny vnějšími okolnostmi, jiné dané během času, dochází k nim pod vlivem dalších lidí apod.
V souvislosti s touto tematikou je třeba se také ptát, zda popsaný mentální útvar, označovaný jako lidská osobnost, představuje záležitost celistvou či úplnou a zda neexistují další méně známé či neprojevené složky lidské bytosti.
Na následujících stranách jsou proto uvedeny odkazy lidí, kteří se touto tematikou zabývali v různých dobách, v různých zemích, a přesto docházeli k podobným, či dokonce shodným závěrům. Všichni upozorňují, že vedle popsané osobnosti existuje i složka další, převyšující ji svými kvalitami a stupněm vědomí a představující vlastně pravou podstatu lidské bytosti. (Založil/a: Jossi)

(více)  

Štítky

více  
Marie Mihulová Marie Mihulová

Další díla
Zobrazit další díla autora  
Milan Svoboda Milan Svoboda

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace