Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Domovem v jazyce

0%
0 0
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Domovem v jazyce

Podtitul: České čtení Paula Celana


Autor:
Originální název: Domovem v jazyce
Poprvé vydáno celosvětově: 2013

Nejnovější vydání:
Periplum - 2013
ISBN: 978-80-86624-64-8
Počet stránek: 188
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 0x v přečtených
v knihovně 0x v knihovně
k přečtení 0x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Periplum (2013) 978-80-86624-64-8 188

Paul Celan (vlastním jménem Paul Antschel) 1920, Černovice–1970, Paříž Paul Celan není básníkem v českém prostředí neznámým. Náročnost jeho poezie však zbrzdila recepci jeho díla v Československu a první a dosud jediný český knižní výbor ze Celanových básní mohl v překladech Ludvíka Kundery vyjít až roku 1986.

Publikace Domovem v jazyce. České čtení Paula Celana předestírá a analyzuje některá zásadní témata, s nimiž se Celan vyrovnával celý svůj život: ztrátu vlasti, ztrátu svých nejbližších v holokaustu a opakované, ač stále znovu marné pokusy o nalezení nového domova. Toto drama se u Celana odehrává v poezii psané německy - básníkovou mateřštinou, která zároveň byla jazykem vrahů jeho matky.

Jádro knihy představuje analýza nejznámější Celanovy básně „Fuga smrti“ („Todesfuge“) z prostředí koncentračního tábora. Tento text dodnes znepokojuje svou významovou mnohoznačností, formálním mistrovstvím i sugestivní dikcí. Ukazuje se, že příběh vzniku této básně je z nejednoho ohledu neméně zajímavý než její pozdější dopad na evropskou kulturu, kdy se stala modelovým příkladem „básně po Osvětimi“. Značná pozornost je věnována vzájemnému vztahu Paula Celana, jeho díla a českého prostředí. Město Praha a českomoravská krajina zaujímají v Celanově tvorbě svérázné místo: básníkova babička byla pohřbena v moravském Kyjově a jeho matka strávila během první světové války v severních Čechách tři roky, na něž vzpomínala jako na nejšťastnější období svého života. Prahu pak Celan vnímá jako magické město židovských legend a Franze Kafky.
Tyto okolnosti se promítly i do Celanovy poezie. Dvě kapitoly se věnují problematice překladu Celanových básní do češtiny. K tomu je třeba poznamenat, že Paul Celan byl i významným překladatelem poezie z několika jazyků a své překlady považoval za součást vlastní autorské tvorby. Překládat Celana pak znamená zápasit s jazykem nabitým záměrně znejasňovanými významy a vždy znovu - více než u jiných autorů - básně především interpretovat.

Počáteční Celanova tvorba stojí ve znamení pozdního symbolismu. V Bukurešti vstoupil Celan do kontaktu se surrealismem, který jeho pozdější básnické dílo silně poznamenal; jeho poezie prochází radikální proměnou a postupně zcela opouští klasický vázaný verš. Celanova poetika bývá tradičně označována jako hermetická, plná šifer. Tento dojem nesrozumitelnosti je vyvoláván radikální prací s jazykem, která se projevuje úsečnou zkratkovitostí, vytvářením neologismů a mísením významů a stylových vrstev. Cílem Celanovy poezie je dovést básnickou řeč na samou hranici srozumitelnosti a poukázat na nemožnost vyslovení traumatizujícího prožitku šoa; jedná se o nejzazší a ve svém důsledku marný pokus dát holokaustem zmařenému básnickému slovu nový konkrétní výraz a obsah. (Založil/a: al-ma)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace