Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Péra a perutě

85%
4 19
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Péra a perutě
 Všechny obaly
Péra a perutě
 Všechny obaly
Péra a perutě
 Všechny obaly
Originální název: Péra a perutě

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Mladá fronta - 2014
ISBN: 978-80-204-3266-7
Počet stránek: 335
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 5x v oblíbených
v přečtených 30x v přečtených
v knihovně 9x v knihovně
k přečtení 9x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 1x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Mladá fronta (2014) 978-80-204-3266-7 335
Maťa (1998) 80-86013-47-2 258
Ivo Železný (1992) 80-7116-087-3 230
Sixty-Eight Publishers (1989) 0-88781-198-1 302

Nové, upravené a doplněné vydání prvotiny české autorky, obsahující i pasáže vypuštěné ve vydáních předchozích. (Založil/a: marta-b)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Seňorita Eskimo
60% 60% 60% 60% 60%
  6. 8. 2015, 14:36
Autostop, sex, socialistická buzerace. Všechno tam je. Přesto Fialka není typ hrdinky, který někdo může mít rád. Pořád dokola opakuje, jak je jiná a výjimečná, ostatní že jsou šedivej a neduhovej šmejd, co nevidí, jak je ta jejich doba zkurvená. Inteligentní čtenář přece pozná sám, že to není tuctová soudružka, když si po ránu lehne na dálniční násep a čichá hlínu a pelyněk a mezi řasami pozoruje duhu. Jen se to všechno utápí ve spoustě keců. Svižnost pasáže se Sašou nevydržela a forma zabila obsah. Škoda.
cisty
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 8. 2014, 11:53
Přečíst tuhle knihu jsem se chystala už dlouho. A myslím, že to bude pro mne kniha, k níž se budu vracet.
Při čtení jsem se vrátila do počátku 80.let, připomněla jsem si cestování autostopem v tehdejším socialistickém Československu. To byla totiž jedna z "pololegálních" činností, jíž jsme my, kteří jsme neměli na to být těmi pravými disidenty, tak trochu a mimo jiné protestovali proti režimu.
Kromě toho se kniha četla velmi dobře. Pěkně napsaná, všechno jsem autorce uvěřila.
Moc se mi líbil závěr Patrikova příběhu.
Jsem ráda, že jsem čtení knihy odložila až doposud, neboť jsem si mohla v tomto novém vydání přečíst doslov autorky psaný v únoru 2014.
Nehanka
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 10. 2013, 15:40
Já a Fiali

Život je slepá jednosměrka se zákazem zastavení....tak začíná poměrně útlá knížka Ivy Pekárkové. Vyprávění je to chytlavé, překvapující s hlubokou osobní výpovědí.

Hrdinka Viola, studentka psychologie, uzavřená v nesvobodě socialistického Československa, šedi paneláků tehdejších sídlišť, předpisů a zákazů se odmítá stát součástí předkládaného způsobu života a tvoří si svůj svět plný útěků, snů, nadějí a svobody. Cestuje, stopuje, vyráží na cesty s foťákem a touhou poznat. A poznává ...cesty a krajinu Vysočiny, řadu milenců, řidičů, kterým dělá společnost na cestách.

Když její jediný kamarád onemocní sklerosou multiplex, rozhodne se na nedostatkový invalidní vozík pro Patrika, vydělat valuty prostitucí. Sama se tímto mění v jinou Violu, mění se ona, její život i vztah k Patrikovi. Jediným světlým bodem je Švéd Erik, jediná láska, kterou nakonec odmítne...

Asi jen jedna kniha mě citově a pocitově "vzala " víc. Po čas čtení jsem se stala Violou, byly jsme jedno tělo, jedna duše, nic lidského nám není cizí, ve vlastní bolesti působíme bolest těm nejbližším s cílem hluboce ranit, neumíme přeskočit zeď, udělat to zásadní rozhodnutí, naše vlastní strachy nás drží tam kde jsme. Milujeme svá malá neznámíčka, ale obáváme se rozběhnout a skočit do těch velkých.

Život není slepá jednosměrka, jen my nevidíme ta rozcestí a odbočky, život je rozhodnutí!