Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Ještěrčí ocásky

87%
4 21
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Ještěrčí ocásky
Autor:
Originální název: Rabos de lagartija

Nejnovější vydání:
Odeon - 2007
ISBN: 978-80-207-1231-8
Počet stránek: 268
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 2x v oblíbených
v přečtených 33x v přečtených
v knihovně 21x v knihovně
k přečtení 31x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Odeon (2007) 978-80-207-1231-8 268

Uznávaný španělský spisovatel Juan Marsé se dílem Ještěrčí ocásky vrací do válečných let ve frankistickém Španělsku a jeho prostřednictvím se také vypořádává s traumaty dětství, zvláště se smrtí své matky, jež zemřela při porodu. Marsé byl vychován v náhradní rodině. Vypravěčem je dosud nenarozené dítě, chlapec existující v lůně své matky. Ta žije v Barceloně s dospívajícím synem Davidem v nuzných poměrech a navíc ji sleduje policie: manžel, jinak opilec a sukničkář, nepohodlný režimu, musel uprchnout. Autor nevypráví jen příběh jako takový, nýbrž líčí i dojmy, nálady a prožitky dospívajícího Davida, jehož svět je zabydlen přítomnými i nepřítomnými postavami. Ať už je to jeho ještě nenarozený bratr, uprchlý otec nebo pilot RAF, jehož rodiče kdysi schovávali a který se sblížil s matkou. Největší Davidovou starostí jsou časté návštěvy nenáviděného inspektora Galvána, který nejenže pátrá po Davidově otci, ale bezpochyby se i jemu líbí jeho maminka. Z útržků Davidova snění a rozhovorů se pak jako mozaika skládá skutečnost. Magické, volně navazující motivy, které si do ní pozorný čtenář zasazuje, se tu opakují stejně, jako se Davidovi zjevují a stále vracejí hlasy v rokli, kde tráví spoustu času. Tady s kamarádem uřezávají ještěrkám ocásky s dětsky pitoreskním záměrem, z něhož dospělé mrazí. Román Ještěrčí ocásky představuje hluboký, smutný, mistrovsky napsaný příběh, zachycující intimní prožitky a traumatické životní situace. Navzdory hořkosti a tragičnosti osudu působí děj až nadpozemsky, jakoby z jiného světa, kde sice skrytě, ale nepochybně stále existuje láska. (Založil/a: Vencis)

(více)  

Štítky

více  
Juan Marsé Juan Marsé
*08.01.1933

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

chrispe
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 10. 2012, 19:28
David byl divnej, ale stejně jsem si ho zamilovala. Milovala jsem i jeho krásnou unavenou mámu a toho v jejím břiše. Po přečtení jsem se vracela k určitým pasážím... a i když jsem ji půjčila dál a byla mi vrácena s rozpaky, pořád na ni mám hodně dobré vzpomínky. Určitě si chci přečíst i další díla tohoto autora.
mrviste
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 7. 2011, 13:05
Jsem takhle jednou v knihovně a na přijímačky musím mít přečtených deset knih od španělských autorů. V seznamu se mi hromadí jenom díla od Márqueze... procházím regály a najednou nějak Marsé. Ještěrčí ocásky se mi dlouho válely v pokoji, ale jakmile jsem je začal číst, nedovedl jsem přestat. Davidův příběh je fascinující stejně jako jeho konec.
LauchaDelMar
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 7. 2011, 17:46
Ještěrčí ocásky se mi dostaly do ruky v době, kdy jsem je potřebovala k přijímačkám. Na internetu jsem našla jen výše uvedený text, ale vzhledem ke kamarádovu doporučení jsem si knihu vypůjčila a jedním dechem přečetla. Celou knihou prostupuje zvláštní, ponurá atmosféra, která je věrně popisuje dobu frankistického Španělska.
Rozhovory Davida se svým nenarozeným bratrem, pilotem RAF či svým otcem jsou jen pouhou fantazií vypravěče. Možná, že osudy pilota či Víctora Bartry jsou výmysly malého kluka, ale právě toto dává knize neobyčejné kouzlo.
V celé knize jsou znát autobiografické prvky, autor vzpomíná na své mládí, což má za následek věrohodnost příběhu. Sám Juan Marsé v jednom rozhovoru řekl: "Spisovatel, to je buď paměť, nebo to není nic."