Růže pro Algernon

Zhruba před rokem jsem četl tu krátkou povídku Růže pro Algernon. Byl jsem z ní nadšen. Nyní jsem dočetl román, který tuto povídku rozšiřuje, a nevím, je-li to ku prospěchu. Spíš ne, proto hvězdička dolů.

Neskutečně dojemná kniha s promyšleným dějem. Nevím, jaký je anglický originál, ale musím smeknout před českým překladatelem, protože dokázal naprosto skvěle vystihnout (jak po stránce gramatické, tak po stránce stylistické) přeměnu člověka z hlupáka na génia. Poněkud drsné, nicméně často pravdivé bylo uvědomění, jak se okolí staví k lidem, kterým nebylo shůry dáno do vínku příliš inteligence. Bez přemýšlení dávám plný počet hvězd už jen za originální nápad a ještě originálnější zpracování.

Nádherná knížka, velký příběh na několika málo stránkách...určitě patří mezi ty, na které se nezapomíná a které ve vás něco zanechají......100% doporučuju..

Inteligence nemusí nutně znamenat štěstí. Ani hlupák není šťastný, jak se obvykle tvrdí. Věda není všemocná, i když si to rádi myslíme. Ani vědci, lékaři, operace či přístroje z nás neučiní šťastnější bytosti. P.S.: Přečtěte si i původní povídku, která byla teprve později přepracována na román.

Pokud toužíte po hluboké depresi, je tato kniha to pravé.
,,Proč se lidé, které by ani nenapadlo vysmívat se mrzákovi nebo slepci, vysmívají idiotovi?"
No vážně... proč?

"15. května
Moje studium pokračuje dobře. Univerzitní knihovna je teď mým druhým domovem. Museli mi zařídit oddělenou místnost, protože pojmout, co je na potištěné stránce, mi trvá jen chvilku, a když prolítávám knihami, nevyhnutelně se kolem mě vždycky začnou shlukovat studenti.
Teď právě mě nejvíce zaměstnává zájem o etymologii a staré jazyky, novější práce o počtu pravděpodobnosti a dějiny hinduismu. Je ohromující, jak zdánlivě nesouvisející věci zapadají jedna ke druhé. Dostal jsem se na další úroveň a teď mi připadá, že se proudy různých oborů přiblížily jeden ke druhému, jako by plynuly z jediného zdroje.
Je to zvláštní, ale když sedím v univerzitní kavárně a poslouchám, jak se studenti dohadují o dějinách a politice a náboženství, zdá se mi to všechno dětinské.

19. října
Dneska jsem zažil děsivou věc. Vzal jsem si výtisk článku, který jsem použil při svém výzkumu, bylo to Kruegerovo Über Psychische Ganzheit, chtěl jsem se podívat, jestli bych díky němu lépe nechápal vlastní zprávu a to, co jsem v ní dokázal. Nejdřív jsem si myslel, že mám něco s očima. Pak mi došlo, že už neumím číst v němčině. Zkoušel jsem to i s ostatními jazyky. Jsou všechny pryč."

Naprosto nezapomenutelné! Rozhodně vás donutí přemýšlet - a že těch témat k přemýšlení je zde nepřeberně; ať už se jedná o souboj člověka s osudem, nebo o vliv inteligence na životní štěstí. Další perla, kterou mi přinesla povinná četba :) Nedávno mě navíc překvapilo, když jsem knihu objevila v knihkupectví v sekci "sci-fi" - i když vlastně proč ne? :)

Nadherna knizka. Snad i zustane moji nejoblibenejsi. Precetla jsem ji behem jednoho dne. Nebyla jsem schopna se od ni odtrhnout. Prozivala jsem cely pribeh spolecne s hlavnim hrdinou.Krome strhujiciho deje a velmi velmi zajimaveho nametu, vas kniha nuti k zamysleni. Jeste nez jsem ji zacla cist, uz jsem vedela, jak dopadne. I presto me bavila a v urcitych pasazich jsem se neubranila slzam.

Už před pár lety jsem narazila na zkrácenou verzi této knihy (v rámci semináře ve škole) a už tehdy mě onen úryvek velmi oslovil. Ani plná verze příběhu mě nezklamala, děj má spád, člověk se ani chvilku nenudí! Kniha nabízí spoustu podnětů k přemýšlení a myslím že nadchne nejen ty, kteří se zabývají psychologií nebo jazykem a jeho poruchami. Myslím, že kniha musela být překladatelským oříškem. Zamýšlím se nad tím, jestli se překladateli povedlo přeložit Charlieho zápisky tak, jak to Keyes zamýšlel v původní anglické verzi. I přes případné překladatelské "překlepy" (o jednom vím určitě - Algernon je v původní anglické verzi sameček!, ale to je trochu jiný šálek kávy) se mi ale kniha velmi líbila a smekám před Keysem klobouk.

Kniha je skutecne velmi poutava. Stahne vas do deje a jste schopni ji pak prolouskat behem jednoho dne...a to mimochodem neni zas tak kratka! Je velice pusobive si vsimat promeny hlavniho hrdiny, nejen na te stylisticke urovni, ale i v jeho myslenkovych pochodech. Muzu vrele doporucit!

Nádherná knížka, jedna z těch, ke kterým se budu vracet. Dojemný příběh prostého Charlieho si získá snad každého. Dlouho jsem knihu sháněla marně, před nedávnem vyšla v dotisku u K. Klubu.

Nebudu skrývat fakt, že mě k povídce (a následně i k rozšiřující knize) přivedlo stejnojmenné album Aleše Brichty, což má možná do jisté míry trochu zkreslující vliv na mé hodnocení obého (myšleno jedině v pozitivním smyslu), ale je tomu tak opravdu jen do jisté míry, a to velmi malé míry, řekl bych. Povídce bych bez ostychu dal pět hvězd, neb má pěkný nápad, spád, autor si v ní krásně hraje s jazykem a než vydechnete, máte ji přečtenou. Kniha je sice výpravnější, přibylo v ní několik málo postav a vlastně toho kouzla z původní povídky moc neztratila, ale… možná proto, že jsem první četl povídku, jsem si knihu až tolik neužil. Je sice velmi dobrá, ale IMHO ne tak precizní a skvělá, jako je právě původní povídka. Přesto dávám slušné 4*.

Během prvních pár stránek psaných příšerným jazykem (autorův dobře promyšlený záměr) jsem knížku málem nemilosrdně odhodila. Jsem ráda, že jsem vydržela. Vskutku nevšední příběh posazený do atraktivního prostředí. Určitě doporučuji, psychologům obzvlášť :)

O této knize jsem se kdysi dozvěděla na základní škole a hrozně moc jsem si ji chtěla přečíst. Po sedmi letech jsem se k tomu konečně dostala a je to velmi působivý příběh. Zajímavě napsané, určitě je to příběh na který se nezapomíná, dojemné.. zkrátka 100%.

Příběh je krásný. Smutný, lidský. Kniha na malém prostoru pojímá jeden celý život - což v tomto případě opravdu není málo. Doporučuji. Minimálně vám pomůže zjistit, jestli vás kniha dokáže rozplakat. Mě ano.

Nevím, kdy naposledy se mnou nějaká kniha tolik zacloumala. Vývoj inteligence i citů podle změny stylu psaní hlášení Charliem je úžasný nápad, a rozhodně jsem si díky tomu představil více, než kdyby autor jen konstatoval, jak se Charlie cítil. Celá kniha je smutná, ale ten konec mě opravdu dostal. Růže pro Algernon se rázem stala jednou z mých nejoblíbenějších. Doporučuji.

Nádherná knížka. Když jsem dočetl, byl jsem ohromen. Představa, že bych dosáhnul vysoké inteligence, potom o ni rychle přišel a uvědomoval si to, je strašná.
Knížka je dobře zpracovaná a to, že je psaná jako zápisky Charlieho vtahuje člověka do děje a navozuje představu pravdivého příběhu.

Velmi smutné sci-fi. Mimochodem o knize jsem se dozvěděl díky Aleši Brichtovi, který Algernon věnoval jednu píseň.

Tato kniha je dokladem toho, že ta největší dobrodružství může člověk zažít i sám v sobě... Krásný, místy radostný, místy smutný příběh, naplněný nadějí v lepší budoucnost i návratem do "blahoslavennosti chudých duchem". Hodnota člověka a jeho života není daná společností, ale jeho vnitřním pocitem. Jako bych od té doby s růží v rukou hledal, kde leží Algernon...

Kamenujte mě, ale...jaké tedy plyne z této knihy poučení, plyne-li vůbec nějaké? Zpracování brilantní, tomu není co vytknout, postupná proměnu z hlupáka v génia a zase nazpátek je vylíčená úžasně, zde před panem Keyesem smekám, ale nějak si nemůžu uvědomit, co tedy vlastně z knihy plyne. !SPOILER! Jako hlupák byl Karel šťastný. Jediné jeho přání bylo být chytrý. To se mu vyplnilo. Měl z toho ohromnou radost, když dokázal porazit Algernon. Jen se k němu začali lidi otáčet zády. To ale podle mého nebylo proto, že byl chytrý, ale protože se změnil a lidé takové změny nechápou nebo pochopit nechtějí. Ale Karel nebyl nešťastný ani zlý. Přestože přechytračil i ty doktory, kteří mu udělali operaci, nechoval se k nim nijak povýšeně, to si myslím z knihy neplyne. Když se zase vrátil, zjistil, že ho všichni litují a to se mu nelíbilo. To všechno chápu, ale jaký je tedy závěr? Je jedno, jestli je člověk hloupý nebo chytrý, i tak může být šťastný? Je lepší být hloupý? Je lepší být chytrý? Nebo je lepší zůstat tak, jak jsme se narodilli? Nedokážu se rozhodnout. Možná i to mohl být autorův záměr.

Když jsem si knížku vyžádala od knihovnice, byla jsem si jistá, že se plete. Přebal jak k červené knihovně, i úryvek vzadu by tomu napovídal. Zdání klame! Tuto knížku miluji. Příběh člověka, který pozná, jaké je být chytrý a jak bolestivé je o svou inteligenci přijít... Několikrát jsem si poplakala (u filmu to není nic výjimečného, ale pouze málo knížek mě rozbrečelo). Jen mě mrzí, že ji a Keyese nikdo nezná, že nejde sehnat a že další jeho díla pro jistotu vůbec nejsou přeložena.

Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Úžasná proměna člověka z hlupáka v génia. Bylo zajímavé sledovat, jak se k hlupákovi chovají lidé a zpětně si uvědomit, že velmi podobně se chovají i ke géniovi, takže hlavní hrdina si vlastně ani moc nepomohl. Líbilo se mi zpracování, na kterém jsme mohli sledovat intelektuální proměny hlavního hrdiny (zpočátku kostrbatý pravopis, který byl velmi těžko čitelný se postupně zlepšuje se zvyšující se inteligencí hrdiny).